Praca stanowi interpretację nieukończonego opowiadania Franza Kafki Stary kawaler Blumfeld metodą psychoanalitczną. Celem pracy jest refleksja nad fundamentem problemów osobowościowych głównego bohatera i unaocznienie typowej dla Kafki groteskowej parenezy.
{"title":"“Stary kawaler Blumfeld” jako Lacanowska przestroga moralna","authors":"Mateusz Stelmaszuk","doi":"10.14746/bo.2022.2.2","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.2.2","url":null,"abstract":"Praca stanowi interpretację nieukończonego opowiadania Franza Kafki Stary kawaler Blumfeld metodą psychoanalitczną. Celem pracy jest refleksja nad fundamentem problemów osobowościowych głównego bohatera i unaocznienie typowej dla Kafki groteskowej parenezy.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-03-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46908072","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
In my paper I focus on motifs of colours and lights in a short romantic prose Sylvie by Gerard de Nerval. Using the tool of dispersion analysis I explain the ways in which these motifs influence the compositional principles of the prose. In this respect, I pay special attention to two of these principles which could be considered crucial elements for the composition of the prose: contrast and parallelism. From a functional perspective, as I demonstrate further, both principles complement each other in various segments of the text in many sophisticated ways. As a result, it should be stipulated that these compositional principles are interconnected with the set of various motifs and together with them contribute to the global dream-like atmosphere of the novel.
{"title":"Světelné a barevné ladění Nervalovy Sylvie","authors":"Richard Změlík","doi":"10.14746/bo.2022.2.4","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.2.4","url":null,"abstract":"In my paper I focus on motifs of colours and lights in a short romantic prose Sylvie by Gerard de Nerval. Using the tool of dispersion analysis I explain the ways in which these motifs influence the compositional principles of the prose. In this respect, I pay special attention to two of these principles which could be considered crucial elements for the composition of the prose: contrast and parallelism. From a functional perspective, as I demonstrate further, both principles complement each other in various segments of the text in many sophisticated ways. As a result, it should be stipulated that these compositional principles are interconnected with the set of various motifs and together with them contribute to the global dream-like atmosphere of the novel.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-03-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"67355390","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se zabývá třemi díly ostravského autora Miroslava Rafaje – románem Obtíže rovin a povídkovými soubory Zahrada po rodičích a Výzvy k soukromým slavnostem. Rozbor se soustřeďuje na zobrazení vesnice jako místa pro plnění pracovních úkolů a na motivaci jednání jednotlivých postav. Ve studii je užito take hledisko onomastické, které poukazuje na situování povídek do konkrétních lokalit. Dalším cílem článku je prověřit, zda Miroslav Rafaj splňoval dobové literární požadavky.
{"title":"Cizí a naši. Venkov a jednání postav v normalizačních dílech Miroslava Rafaje","authors":"Ondřej Tichý","doi":"10.14746/bo.2022.2.6","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.2.6","url":null,"abstract":"Studie se zabývá třemi díly ostravského autora Miroslava Rafaje – románem Obtíže rovin a povídkovými soubory Zahrada po rodičích a Výzvy k soukromým slavnostem. Rozbor se soustřeďuje na zobrazení vesnice jako místa pro plnění pracovních úkolů a na motivaci jednání jednotlivých postav. Ve studii je užito take hledisko onomastické, které poukazuje na situování povídek do konkrétních lokalit. Dalším cílem článku je prověřit, zda Miroslav Rafaj splňoval dobové literární požadavky.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-03-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44368400","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek přibližuje významy časové spojky když a její konkurenci se synonymní spojkou zatímco, ukazuje základní rozdíly mezi nimi v jejich řečovém užití. Z komunikačního hlediska spočívá největší rozdíl ve skutečnosti, že spojka zatímco – na rozdíl od konjunkce když – vyžaduje zapojení dvou různých subjektů (nelze ji tedy užít pro jednu a tutéž osobu).
{"title":"Když/Zatímco spal...","authors":"Milan Hrdlička","doi":"10.14746/bo.2022.2.11","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.2.11","url":null,"abstract":"Článek přibližuje významy časové spojky když a její konkurenci se synonymní spojkou zatímco, ukazuje základní rozdíly mezi nimi v jejich řečovém užití. Z komunikačního hlediska spočívá největší rozdíl ve skutečnosti, že spojka zatímco – na rozdíl od konjunkce když – vyžaduje zapojení dvou různých subjektů (nelze ji tedy užít pro jednu a tutéž osobu).","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-03-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47243489","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Hlavním cílem příspěvku je představit reprezentaci slovanských stereotypů v publikaci Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče. Slovanské stereotypy, které jsou součástí uvedeného uměleckého vyprávění, jsme rozdělili do šesti okruhů: 1) Nemoci a jejich léčba, 2) Kolik mi zbývá let?, 3) Zlí duchové, 4) Živly, 5) Koloběh přírody, 6) Křesťané versus židé. Každou oblast zastoupených stereotypů dokládáme citacemi z Kosińského narativu. Ačkoliv je daný román zařazován primárně mezi literární texty tematizující druhou světovou válku, netvoří válečný konflikt stěžejní dějovou linii příběhu, ale tvoří jakousi bázi, prostřednictvím které jsou rozvíjena obecně lidská témata, problematika multikulturality, multietnicity nebo rozdílného vnímání axiologických, morálních a etických hodnot a jejich postavení na hierarchickém žebříčkujedinců, a to prostřednictvím prezentace vybraných slovanských stereotypů
{"title":"Prezentace slovanských stereotypů v publikaci »Nabarvené ptáče«","authors":"Milan Mašát","doi":"10.14746/bo.2022.2.9","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.2.9","url":null,"abstract":"Hlavním cílem příspěvku je představit reprezentaci slovanských stereotypů v publikaci Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče. Slovanské stereotypy, které jsou součástí uvedeného uměleckého vyprávění, jsme rozdělili do šesti okruhů: 1) Nemoci a jejich léčba, 2) Kolik mi zbývá let?, 3) Zlí duchové, 4) Živly, 5) Koloběh přírody, 6) Křesťané versus židé. Každou oblast zastoupených stereotypů dokládáme citacemi z Kosińského narativu. Ačkoliv je daný román zařazován primárně mezi literární texty tematizující druhou světovou válku, netvoří válečný konflikt stěžejní dějovou linii příběhu, ale tvoří jakousi bázi, prostřednictvím které jsou rozvíjena obecně lidská témata, problematika multikulturality, multietnicity nebo rozdílného vnímání axiologických, morálních a etických hodnot a jejich postavení na hierarchickém žebříčkujedinců, a to prostřednictvím prezentace vybraných slovanských stereotypů","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-03-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47388746","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Przedmiotem analizy w artykule jest tekst sztuki teatralnej Elegance molekuly (2018) Petra Zelenki. Czeski dramatopisarz rekonstruuje w niej historię chemika Antonína Holego, którego badania przyczyniły się do wynalezienia m. in. leków antyretrowirusowych hamujących rozwój syndromu AIDS. Dzięki wykorzystaniu przez Zelenkę wszystkich trzech warstw mitu AIDS, jakie wyróżniła polska antropolożka Monika Sznajderman, prawdziwa historia firmy Gilead Sciences jest przyczynkiem do zaprezentowania kulturowego obrazu choroby oraz wywołanej przezeń epidemii w latach 80. i 90. XX wieku. Przy interpretacji dramatu sięgnięto również w charakterze komentarza do rozważań Susan Sontag (Choroba jako metafora i AIDS i jego metafory). Sztuka oraz jej ciesząca się nieustannym zainteresowaniem widzów realizacja sceniczna w praskim teatrze Dejvické divadlo (od 2018, także w reżyserii Petra Zelenki) stanowi ważny głos w czeskim dyskursie maladycznym ostatniej dekady.
{"title":"Epidemia jako siła napędowa historii (?) Choroba w ujęciu Petra Zelenki","authors":"Aleksandra Pająk","doi":"10.14746/bo.2022.2.7","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.2.7","url":null,"abstract":"Przedmiotem analizy w artykule jest tekst sztuki teatralnej Elegance molekuly (2018) Petra Zelenki. Czeski dramatopisarz rekonstruuje w niej historię chemika Antonína Holego, którego badania przyczyniły się do wynalezienia m. in. leków antyretrowirusowych hamujących rozwój syndromu AIDS. Dzięki wykorzystaniu przez Zelenkę wszystkich trzech warstw mitu AIDS, jakie wyróżniła polska antropolożka Monika Sznajderman, prawdziwa historia firmy Gilead Sciences jest przyczynkiem do zaprezentowania kulturowego obrazu choroby oraz wywołanej przezeń epidemii w latach 80. i 90. XX wieku. Przy interpretacji dramatu sięgnięto również w charakterze komentarza do rozważań Susan Sontag (Choroba jako metafora i AIDS i jego metafory). Sztuka oraz jej ciesząca się nieustannym zainteresowaniem widzów realizacja sceniczna w praskim teatrze Dejvické divadlo (od 2018, także w reżyserii Petra Zelenki) stanowi ważny głos w czeskim dyskursie maladycznym ostatniej dekady.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-03-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45171803","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Utváření české národní identity do 19. století. Literaturou a v literatuře, školou a ve škole","authors":"Jana Svobodová","doi":"10.14746/bo.2022.1.9","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.1.9","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-03-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49187099","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Předkládaný článek se zabývá novotvary, výpůjčkami a internacionalismy užívanými v českém jazyce v období coronavirové pandemie. Vybrané příklady obsahují jak starší výpůjčky, plně zdomácnělé, tak i nové, dosud v českém jazyce nezakotvené v žádném z dostupných tištěných slovníků cizích slov. Nacházejí se zde výpůjčky, které tvoří řecko-latinský adstrát, ale také slova původu románského, anglicismy, germanismy a rovněž příklady slov původu slovanského a staročeského. Jejich grafický zápis, foneticko-fonologická realizace, morfologicko-syntaktický stupeň adaptace a některé sémantické odlišnosti odrážejí míru zdomácnění vázanou na současné pandemické události. Analyzované příklady pochází z tištěných a online zdrojů.
{"title":"Novotvary a internacionalismy v češtině v období pandemie covid-19","authors":"Gabriela Entlová","doi":"10.14746/bo.2022.1.2","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.1.2","url":null,"abstract":"Předkládaný článek se zabývá novotvary, výpůjčkami a internacionalismy užívanými v českém jazyce v období coronavirové pandemie. Vybrané příklady obsahují jak starší výpůjčky, plně zdomácnělé, tak i nové, dosud v českém jazyce nezakotvené v žádném z dostupných tištěných slovníků cizích slov. Nacházejí se zde výpůjčky, které tvoří řecko-latinský adstrát, ale také slova původu románského, anglicismy, germanismy a rovněž příklady slov původu slovanského a staročeského. Jejich grafický zápis, foneticko-fonologická realizace, morfologicko-syntaktický stupeň adaptace a některé sémantické odlišnosti odrážejí míru zdomácnění vázanou na současné pandemické události. Analyzované příklady pochází z tištěných a online zdrojů.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-03-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48255200","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Целью данного исследования стало изучение функционирования прецедентных феноменов чешского президентского дискурса Вацлава Гавела и Вацлава Клауса. В данной статье выяснена роль прецедентных феноменов как одного из основных источников выразительности речевой деятельности, отражающей высокий уровень коммуникативной компетенции языковой деятельности, языковой личности и служащей для реализации ее речевых интенций, тем самым формируя когнитивный тезаурус целевой аудитории. Прецедентные феномены в речах В. Гавела и В. Клауса последовательно связывают текст в единое целое, выражают систему оценок национального лингвокультурного сообщества и хорошо ему известны. Они создают определенную систему ценностей сложившихся исторически, регулирующие социальное поведение, осуждают или одобряют его. Использование прецедентности – показатель компетентности, с помощью которой президенты вызывают эмпатию аудитории, что способствует уменьшению дистанции между президентом и гражданами. Многочисленную группу составляют антропонимы в речах В. Клауса (имена известных политиков, публичных лиц, которые внесли свой вклад в развитие Чешской Республики) – А. Вондра (экс-министр иностранных дел Чешской Республики), В. Дик, Т. Г. Масарик; образцы мировой литературы и киноискусства (произведение Гете Фауст, А. Дюма Три мушкетера, главного героя сериала Тридцать случаев майора Земана) романы-ан-тиутопии О. Хаксли, Дж. Оруэлла, Е. Замятина; философские труды М. Хайдеггера Бытие и время; часто прибегает к самоцитированию. Среди прецедентных высказываний В. Гавел использует имена святых и известных борцов за свободу – святого Войтеха, Я. Палаха, известного теолога, мыслителя, педагога и писателя Я. Коменского и американского проповедника М. Л. Кинга; часто обращается к Библии и к библейским сюжетам – судьбы Христа, Апокалипсиса, Десяти заповедей. Исходя из вышеописанного можно сделать вывод, что прецедентные феномены позволяют повысить информативность высказывания, поскольку обращаясь к другому тексту, говорящий способен передать больший объем информации, используя минимальные средства ее вербализации. Кроме того, прецедентные феномены служат способом увеличения выразительности и эмоциональной насыщенности дискурса.
{"title":"Языковые факторы развития чешского политического дискурса: прецедентные феномены","authors":"Александра А. Евланова","doi":"10.14746/bo.2022.1.6","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.1.6","url":null,"abstract":"Целью данного исследования стало изучение функционирования прецедентных феноменов чешского президентского дискурса Вацлава Гавела и Вацлава Клауса. В данной статье выяснена роль прецедентных феноменов как одного из основных источников выразительности речевой деятельности, отражающей высокий уровень коммуникативной компетенции языковой деятельности, языковой личности и служащей для реализации ее речевых интенций, тем самым формируя когнитивный тезаурус целевой аудитории. Прецедентные феномены в речах В. Гавела и В. Клауса последовательно связывают текст в единое целое, выражают систему оценок национального лингвокультурного сообщества и хорошо ему известны. Они создают определенную систему ценностей сложившихся исторически, регулирующие социальное поведение, осуждают или одобряют его. Использование прецедентности – показатель компетентности, с помощью которой президенты вызывают эмпатию аудитории, что способствует уменьшению дистанции между президентом и гражданами. Многочисленную группу составляют антропонимы в речах В. Клауса (имена известных политиков, публичных лиц, которые внесли свой вклад в развитие Чешской Республики) – А. Вондра (экс-министр иностранных дел Чешской Республики), В. Дик, Т. Г. Масарик; образцы мировой литературы и киноискусства (произведение Гете Фауст, А. Дюма Три мушкетера, главного героя сериала Тридцать случаев майора Земана) романы-ан-тиутопии О. Хаксли, Дж. Оруэлла, Е. Замятина; философские труды М. Хайдеггера Бытие и время; часто прибегает к самоцитированию. Среди прецедентных высказываний В. Гавел использует имена святых и известных борцов за свободу – святого Войтеха, Я. Палаха, известного теолога, мыслителя, педагога и писателя Я. Коменского и американского проповедника М. Л. Кинга; часто обращается к Библии и к библейским сюжетам – судьбы Христа, Апокалипсиса, Десяти заповедей. Исходя из вышеописанного можно сделать вывод, что прецедентные феномены позволяют повысить информативность высказывания, поскольку обращаясь к другому тексту, говорящий способен передать больший объем информации, используя минимальные средства ее вербализации. Кроме того, прецедентные феномены служат способом увеличения выразительности и эмоциональной насыщенности дискурса.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-03-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42753333","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：