Příspěvek je věnován analýze nejnovější české slovní zásoby, jejíž hybridnost vyplývá ze spojení slovotvorných prostředků českého a anglického jazykového půvo- du. Nejprve se zaměřuje na postavení hybridních útvarů v rámci přejímek a poskytuje terminologický přehled typů přejímek z angličtiny (anglicismy – pseudoanglicismy – kalky – hybridy). Na základě vzorku excerpce ze současných českých textů pak naznačuje možné klasifikace hybridů s anglickými slovotvornými prvky a ilustruje jejich různé typy.
{"title":"Čeština a angličtina v průsečíku lexikálních hybridů","authors":"Ivana Bozděchová, Aleš Klégr","doi":"10.14746/bo.2023.1.2","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.2","url":null,"abstract":"Příspěvek je věnován analýze nejnovější české slovní zásoby, jejíž hybridnost vyplývá ze spojení slovotvorných prostředků českého a anglického jazykového půvo- du. Nejprve se zaměřuje na postavení hybridních útvarů v rámci přejímek a poskytuje terminologický přehled typů přejímek z angličtiny (anglicismy – pseudoanglicismy – kalky – hybridy). Na základě vzorku excerpce ze současných českých textů pak naznačuje možné klasifikace hybridů s anglickými slovotvornými prvky a ilustruje jejich různé typy.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44269565","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The contribution represents a fragment of an intended Lexicon of grammatical-semantic features. It presents only very general properties as components of grammatical categories and the results of their presence or non-presence for category value interpretation and for (in)compatibility of language means. Grammatical features of a lexical unit can be described with the help of the tagset, i.e., analytical morphological label. Similarly, it is possible to describe a complete grammeme on the principle of fractals, including inner structure of each grammatical category and their values with the help of sets of grammatical-semantic properties. Grammatical-semantic properties bound on lexical forms are not isolated from lexical-semantic features: the first can be considered as a result of grammaticalization of the latter. From the chosen point of view, the construction of grammar from a semantic basis seems to be as a multi-level phenomenon to such a level in which grammatical-semantic properties are based on similarity and contrast in the area of lexical-semantic properties.
{"title":"Lexicon of grammatical-semantic features: discontinuity","authors":"Miloslav Vondráček","doi":"10.14746/bo.2023.1.1","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.1","url":null,"abstract":"The contribution represents a fragment of an intended Lexicon of grammatical-semantic features. It presents only very general properties as components of grammatical categories and the results of their presence or non-presence for category value interpretation and for (in)compatibility of language means. Grammatical features of a lexical unit can be described with the help of the tagset, i.e., analytical morphological label. Similarly, it is possible to describe a complete grammeme on the principle of fractals, including inner structure of each grammatical category and their values with the help of sets of grammatical-semantic properties. Grammatical-semantic properties bound on lexical forms are not isolated from lexical-semantic features: the first can be considered as a result of grammaticalization of the latter. From the chosen point of view, the construction of grammar from a semantic basis seems to be as a multi-level phenomenon to such a level in which grammatical-semantic properties are based on similarity and contrast in the area of lexical-semantic properties.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47796208","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek se věnuje kulturním proměnám, jimiž prochází v moderní době lidská tělesnost. Pojmenovává hlavní okolnosti, formující dobové pohledy na problematiku těla, přičemž zdůrazňuje prosazování i laickou recepci medicínského a psychologického diskurzu, jež jsou propojeny se zájmy politickými. Přinejmenším stejná závažnost je přisuzována novým vizuálním a hromadně sdělovacím médiím – především fotografiím a novinám. Na obecnější uvedení do relevantních znaků moderny ve vztahu k lidské tělesnosti navazuje konkrétní analýza textů Františka Křeliny a Václava Prokůpka. Tato analýza umožňuje poukázat na relevantnost literárního diskurzu i v konkurenci nových, moderních reprezentačních médií.
{"title":"Tělesnost a moderní doba: příklad ruralismu","authors":"Vladimíra Derková, Miroslav Kotásek","doi":"10.14746/bo.2022.4.3","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.4.3","url":null,"abstract":"Článek se věnuje kulturním proměnám, jimiž prochází v moderní době lidská tělesnost. Pojmenovává hlavní okolnosti, formující dobové pohledy na problematiku těla, přičemž zdůrazňuje prosazování i laickou recepci medicínského a psychologického diskurzu, jež jsou propojeny se zájmy politickými. Přinejmenším stejná závažnost je přisuzována novým vizuálním a hromadně sdělovacím médiím – především fotografiím a novinám. Na obecnější uvedení do relevantních znaků moderny ve vztahu k lidské tělesnosti navazuje konkrétní analýza textů Františka Křeliny a Václava Prokůpka. Tato analýza umožňuje poukázat na relevantnost literárního diskurzu i v konkurenci nových, moderních reprezentačních médií.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-27","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44133103","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Satirické dílo Desatero kázanie božie ze 14. století je založeno na triadickém principu, jsou zde tři ukázky drobného provinění, dílo se skládá z dvanácti architektonických celků. Skladba je prostoupena exemply a je architektonicky zarámována prologem a epilogem. Text zaznamenaný in continuo naznačuje tendenci k dílčím strofettám.
{"title":"Desatero kázanie božie","authors":"František Všetička","doi":"10.14746/bo.2022.4.2","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.4.2","url":null,"abstract":"Satirické dílo Desatero kázanie božie ze 14. století je založeno na triadickém principu, jsou zde tři ukázky drobného provinění, dílo se skládá z dvanácti architektonických celků. Skladba je prostoupena exemply a je architektonicky zarámována prologem a epilogem. Text zaznamenaný in continuo naznačuje tendenci k dílčím strofettám.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-27","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48506305","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Autorka dokonuje przeglądu wydanych dotychczas 28 numerów czasopisma naukowego „Славянски диалози”. Pismo ukazuje się od roku 2004, a jego wydawca jest Wydział Filologiczny Uniwersytetu im. Paisija Chilendarskiego w Płowdiwie. Uwaga zostaje zwrócona na bohemistyczny wątek, obecny niemal we wszystkich wydanych tomach w ramach większości stałych rubryk, tworzących szkielet konstrukcyjny czasopisma. Autorka omawia też fenomen ogromnego zainteresowania kulturą czeską w Bułgarii, wyjaśniając jego przyczyny. Szczegółowo zaprezentowane są 3 tomy poświęcone zagadnieniom z zakresu kultury i literatury czeskiej.
{"title":"Dialog bułgarsko-czeski w czasopiśmie „Славянски диалози”","authors":"M. Walczak-Mikołajczakowa","doi":"10.14746/bo.2022.4.8","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.4.8","url":null,"abstract":"Autorka dokonuje przeglądu wydanych dotychczas 28 numerów czasopisma naukowego „Славянски диалози”. Pismo ukazuje się od roku 2004, a jego wydawca jest Wydział Filologiczny Uniwersytetu im. Paisija Chilendarskiego w Płowdiwie. Uwaga zostaje zwrócona na bohemistyczny wątek, obecny niemal we wszystkich wydanych tomach w ramach większości stałych rubryk, tworzących szkielet konstrukcyjny czasopisma. Autorka omawia też fenomen ogromnego zainteresowania kulturą czeską w Bułgarii, wyjaśniając jego przyczyny. Szczegółowo zaprezentowane są 3 tomy poświęcone zagadnieniom z zakresu kultury i literatury czeskiej.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-27","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41358374","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Analýza a interpretace souboru pěti krátkých próz Petra Stančíka, které nazývá pověstmi, spojuje příběh o Faustovi, jeho pražském domu s dírou do stropu, stojícím na Novém Městě pražském. Najdeme v nich plno záhad, tajemství a překvapujících souvislostí. Látka se šířila ústní tradicí podobně jako mýty a legendy, pověsti a byla mnohokrát zpracovávána románově, dramaticky, filmově podle toho, kdy vznikala a z které perspektivy byly postavy a zápletky viděny. Stančík se rozhodl převyprávět faustovský mýtus pro mládež, propojit zábavu s ponaučením až mravokárností. Ve studii se zmiňuje žánrová rozkolísanost, která souvisí nejen s jeho oblíbenou inklinací k subžánrům, k prolínání historie s fantastickými momenty a vizualitou fikčních narativů. Aplikuje se v ní také termín modus a tzv. modalita, která v širších kulturních kontextech podtrhuje tragičnost a osudovost faustovského obcování s ďábelským pokušením. Stranou nezůstává ani autorova poetika narativních komentářů, které vedou k úvahám nad přítomností autorského subjektu v literárním díle.
{"title":"Proměny faustovského mýtu","authors":"Svatava Urbanová","doi":"10.14746/bo.2022.4.7","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.4.7","url":null,"abstract":"Analýza a interpretace souboru pěti krátkých próz Petra Stančíka, které nazývá pověstmi, spojuje příběh o Faustovi, jeho pražském domu s dírou do stropu, stojícím na Novém Městě pražském. Najdeme v nich plno záhad, tajemství a překvapujících souvislostí. Látka se šířila ústní tradicí podobně jako mýty a legendy, pověsti a byla mnohokrát zpracovávána románově, dramaticky, filmově podle toho, kdy vznikala a z které perspektivy byly postavy a zápletky viděny. Stančík se rozhodl převyprávět faustovský mýtus pro mládež, propojit zábavu s ponaučením až mravokárností. Ve studii se zmiňuje žánrová rozkolísanost, která souvisí nejen s jeho oblíbenou inklinací k subžánrům, k prolínání historie s fantastickými momenty a vizualitou fikčních narativů. Aplikuje se v ní také termín modus a tzv. modalita, která v širších kulturních kontextech podtrhuje tragičnost a osudovost faustovského obcování s ďábelským pokušením. Stranou nezůstává ani autorova poetika narativních komentářů, které vedou k úvahám nad přítomností autorského subjektu v literárním díle.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-27","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44991154","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V následující studii vnímáme literární text jako pretext k dekompoziční analýze, přičemž nový, resp. námi upravený text (posttext) vrhá interpretační světlo na zkoumaný slovesný objekt ve smyslu ontologickém i axiologickém. Dekompozice pomáhá jednak analyzovat způsob výstavby a bytí původního slovesného artefaktu, rovněž zvýrazňuje funkce, které plní. V první části ukazujeme hodnoty básně Let ze sbírky Pokosená hlina (1999) současného slovenského spisovatele Jozefa Leikerta na pozadí slovosledných dekompozičních strategií, v druhé části pak analyzujeme už hotovou „rekompozici”, resp. slovesnou adaptaci kanonizovaného básnického textu české literatury (poéma Ondřeje Koupila nazvaná Květen, 2020) a její interpretační možnosti vzhledem k pretextu, tedy k poémě Máj (1836) Karla Hynka Máchy.
在接下来的研究中，我们将文学文本视为分解分析的借口，而新的、新的和新的文本则是分解分析的基础。我们编辑的文本（后文本）从本体论和价值论的意义上阐释了被考察的言语对象。分解有助于分析原始语言工件的结构和存在，也突出了它所执行的功能。在第一部分中，我们以单词顺序分解策略为背景，展示了斯洛伐克当代作家若泽夫·莱克特（Jozef Leikert）1999年的诗集《让》（Let from Pokosenáhlina）的价值；在第二部分中，分别分析了完成的“重组”。对捷克文学经典诗歌文本的口头改编（Ondřej Koupil题为“2020年5月”的主题）及其与借口有关的解释可能性，即Karel Hynek Mácha的主题“5月”（1836年）。
{"title":"Literární dílo jako pretext: pokus o dekompozici a rekompozici","authors":"Alexej Mikulášek","doi":"10.14746/bo.2022.4.1","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.4.1","url":null,"abstract":"V následující studii vnímáme literární text jako pretext k dekompoziční analýze, přičemž nový, resp. námi upravený text (posttext) vrhá interpretační světlo na zkoumaný slovesný objekt ve smyslu ontologickém i axiologickém. Dekompozice pomáhá jednak analyzovat způsob výstavby a bytí původního slovesného artefaktu, rovněž zvýrazňuje funkce, které plní. V první části ukazujeme hodnoty básně Let ze sbírky Pokosená hlina (1999) současného slovenského spisovatele Jozefa Leikerta na pozadí slovosledných dekompozičních strategií, v druhé části pak analyzujeme už hotovou „rekompozici”, resp. slovesnou adaptaci kanonizovaného básnického textu české literatury (poéma Ondřeje Koupila nazvaná Květen, 2020) a její interpretační možnosti vzhledem k pretextu, tedy k poémě Máj (1836) Karla Hynka Máchy.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-27","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41549359","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
W latach 1933–1934 Jaromír John, prozaik kojarzony przede wszystkim ze środowiskiem „Lidovych novin”, opublikował powieść Výbušný zlotvor (o muži, kterého pronásledovala auta). O wiele później, w roku 2007, na rynku księgarskim ukazało się dzieło jednego z czołowych czeskich postmodernistów, Jaroslava Rudiša, Potichu. Oba teksty, niezależne od odmienności budujących ich fabularny porządek konwencji narracyjnych, łączy antycywilizacyjny charakter stawianych diagnoz oraz tendencja do podważenia aprobatywnego nacechowania dyskursu modernizacyjnego. W obu powieściach też wśród definiowanych mankamentów współczesnego świata na plan pierwszy wysuwa się zanieczyszczenie środowiska hałasem. Ich bohaterowie cierpią bowiem na tzw. mizofonię, a zatem nadwrażliwość na dźwięki. Za pozorną oczywistością narracji maladycznej kryje się druzgocąca diagnoza rudymentarnych mankamentów współczesnego życia. Nie po raz pierwszy w literaturze światowej opisy objawów chorobowych okazują się tu efektywnym narzędziem rozpoznania negatywnych aspektów sytuacji psychospołecznej i zaprojektowania metod leczniczych zdolnych, by sytuację tę uzdrowić.
{"title":"W poszukiwaniu ciszy. Dwa głosy w sprawie mizofonii","authors":"Anna Gawarecka","doi":"10.14746/bo.2022.4.4","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.4.4","url":null,"abstract":"W latach 1933–1934 Jaromír John, prozaik kojarzony przede wszystkim ze środowiskiem „Lidovych novin”, opublikował powieść Výbušný zlotvor (o muži, kterého pronásledovala auta). O wiele później, w roku 2007, na rynku księgarskim ukazało się dzieło jednego z czołowych czeskich postmodernistów, Jaroslava Rudiša, Potichu. Oba teksty, niezależne od odmienności budujących ich fabularny porządek konwencji narracyjnych, łączy antycywilizacyjny charakter stawianych diagnoz oraz tendencja do podważenia aprobatywnego nacechowania dyskursu modernizacyjnego. W obu powieściach też wśród definiowanych mankamentów współczesnego świata na plan pierwszy wysuwa się zanieczyszczenie środowiska hałasem. Ich bohaterowie cierpią bowiem na tzw. mizofonię, a zatem nadwrażliwość na dźwięki. Za pozorną oczywistością narracji maladycznej kryje się druzgocąca diagnoza rudymentarnych mankamentów współczesnego życia. Nie po raz pierwszy w literaturze światowej opisy objawów chorobowych okazują się tu efektywnym narzędziem rozpoznania negatywnych aspektów sytuacji psychospołecznej i zaprojektowania metod leczniczych zdolnych, by sytuację tę uzdrowić.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-27","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46042232","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Ivo Harák se ve své studii zabývá básnickým dílem jednoho z nejvýraznějších představitelů české spirituelní lyriky XX. století Jana Zahradníčka. Zevrubně analyzuje jeho básnické sbírky – využívaje při tom znalosti těch nejvýznamnějších textů sekundární literatury, které jsou věnovány Zahradníčkově tvorbě. Pokouší se narýsovat vývojovou linii Zahradníčkovy tvorby od jeho básnických počátků (Pokušení smrti) po rozvinutí Zahradníčkovy poetiky do půli třicátých let XX. století. Ukazuje při tom na myšlenkové a tvárné dominanty, jež se v Z. tvorbě opakují, variují a prohlubují. Harák zde také navazuje na pozornost, již věnoval obdobným autorům (především na své monografie Básník a jeho čas o Zdeňku Rotreklovi a Básník Josef Suchý).
Ivo Harak的研究涉及捷克精神诗歌XX最杰出代表之一的诗歌作品。Jan Zahradníček的世纪。他详细分析了自己的诗集，运用了他对Zahradníček作品中最重要的二手文学文本的了解。它试图画出扎赫拉德尼切克作品的发展线，从他的诗歌开端（《死亡的诱惑》）到扎赫拉德尼切克诗学的发展，直到20世纪30年代中期XX。100年在这样做的过程中，它指向了Z作品中反复、变化和深化的思想和形式支配者。哈拉克还继续关注类似的作者（尤其是他的专著《诗人和他的时间论》和《诗人约瑟夫·萨奇》）。
{"title":"K slavení já však zrozen jsem","authors":"Ivo Harák","doi":"10.14746/bo.2022.4.6","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2022.4.6","url":null,"abstract":"Ivo Harák se ve své studii zabývá básnickým dílem jednoho z nejvýraznějších představitelů české spirituelní lyriky XX. století Jana Zahradníčka. Zevrubně analyzuje jeho básnické sbírky – využívaje při tom znalosti těch nejvýznamnějších textů sekundární literatury, které jsou věnovány Zahradníčkově tvorbě. Pokouší se narýsovat vývojovou linii Zahradníčkovy tvorby od jeho básnických počátků (Pokušení smrti) po rozvinutí Zahradníčkovy poetiky do půli třicátých let XX. století. Ukazuje při tom na myšlenkové a tvárné dominanty, jež se v Z. tvorbě opakují, variují a prohlubují. Harák zde také navazuje na pozornost, již věnoval obdobným autorům (především na své monografie Básník a jeho čas o Zdeňku Rotreklovi a Básník Josef Suchý).","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-27","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46471085","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：