Celem artykułu jest pokazanie dziedzictwa kulinarnego polsko-czesko-niemieckiego pogranicza na przykładzie śląskich nazw klusek. W tekście analizie poddano 75 gwarowych leksemów, omawiając ich pochodzenie i motywację. Wyróżniono kilka grup motywacyjnych: nazwy odnoszące się do sposobu przyrządzania potrawy; nazwy nawiązujące do jej głównego składnika; nazwy wskazujące na właściwości organoleptyczne klusek (kolor, kształt, konsystencja) oraz na ich związek z regionem czy państwem. Część przykładów nazw klusek to pożyczki z języka niemieckiego i języka czeskiego, wskazujące na wspólne dziedzictwo kulinarne. Bazę materiałową niniejszego tekstu stanowią dawne i nowsze źródła etnograficzne, słowniki gwarowe oraz materiały terenowe zebrane w ostatnich kilku latach na obszarze dwóch województw: śląskiego i opolskiego.
{"title":"Dziedzictwo kulinarne polsko-czesko-niemieckiego pogranicza (na przykładzie gwarowych nazw klusek)","authors":"D. Świtała-Trybek, Lidia Przymuszała","doi":"10.14746/bo.2023.2.7","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.2.7","url":null,"abstract":"Celem artykułu jest pokazanie dziedzictwa kulinarnego polsko-czesko-niemieckiego pogranicza na przykładzie śląskich nazw klusek. W tekście analizie poddano 75 gwarowych leksemów, omawiając ich pochodzenie i motywację. Wyróżniono kilka grup motywacyjnych: nazwy odnoszące się do sposobu przyrządzania potrawy; nazwy nawiązujące do jej głównego składnika; nazwy wskazujące na właściwości organoleptyczne klusek (kolor, kształt, konsystencja) oraz na ich związek z regionem czy państwem. Część przykładów nazw klusek to pożyczki z języka niemieckiego i języka czeskiego, wskazujące na wspólne dziedzictwo kulinarne. \u0000 Bazę materiałową niniejszego tekstu stanowią dawne i nowsze źródła etnograficzne, słowniki gwarowe oraz materiały terenowe zebrane w ostatnich kilku latach na obszarze dwóch województw: śląskiego i opolskiego.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-06-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48450060","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Příspěvek vychází z postižení přínosu Miloše Dokulila v oblasti tvoření slov a z jeho aplikace v Komplexních jazykových rozborech, zmíní se o něm jako zakládajícím členu časopisu „Český jazyk a literatura”, pak se zcela soustředí na objasnění podílu Miloše Dokulila na zpracování mluvnice Čeština – řeč a jazyk, jenž byl podstatně větší, než se původně předpokládalo a než je v rozpisu podílu autorů uvedeném v knize. Tato skutečnost se postupně odkrývá.
这篇论文基于米洛什·多库里尔在造词领域的贡献及其在复杂语言分析中的应用受到的损害，提到他是《Českýjazyk a literattura》杂志的创始成员，然后完全专注于澄清米洛什·多库里尔对捷克语语音和语言处理的贡献，比最初预期的要多，并且在本书的作者份额列表中。这一事实逐渐显露出来。
{"title":"Výsledky »forenzního« zkoumání tvorby Miloše Dokulila (k 110. výročí narození a k 20. výročí jeho úmrtí)","authors":"Marie Čechová","doi":"10.14746/bo.2023.1.10","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.10","url":null,"abstract":"Příspěvek vychází z postižení přínosu Miloše Dokulila v oblasti tvoření slov a z jeho aplikace v Komplexních jazykových rozborech, zmíní se o něm jako zakládajícím členu časopisu „Český jazyk a literatura”, pak se zcela soustředí na objasnění podílu Miloše Dokulila na zpracování mluvnice Čeština – řeč a jazyk, jenž byl podstatně větší, než se původně předpokládalo a než je v rozpisu podílu autorů uvedeném v knize. Tato skutečnost se postupně odkrývá.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41352535","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Svět v češtině a svět češtiny","authors":"Milan Hrdlička","doi":"10.14746/bo.2023.1.8","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.8","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42562116","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Teaching elementary Czech to university students is a challenging task. Given the profound complexity and numerous exceptions found in the Czech language system, a balance between oversimplification on the one hand and overwhelming students on the other hand needs to be sought. The objective of this study is to find out whether and to what extent do beginner Czech learners understand how selected grammatical categories work in Czech. The results imply that more attention should be paid to word formation processes as insufficient understanding of them was identified not only in students who were new to Czech but also in the control group.
{"title":"Selected grammatical categories in the Czech language as understood by non-Czech speaking students","authors":"Kateřina Žvaková","doi":"10.14746/bo.2023.1.5","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.5","url":null,"abstract":"Teaching elementary Czech to university students is a challenging task. Given the profound complexity and numerous exceptions found in the Czech language system, a balance between oversimplification on the one hand and overwhelming students on the other hand needs to be sought. The objective of this study is to find out whether and to what extent do beginner Czech learners understand how selected grammatical categories work in Czech. The results imply that more attention should be paid to word formation processes as insufficient understanding of them was identified not only in students who were new to Czech but also in the control group.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42735096","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Příspěvek představuje koncept tzv. fonestému a poukazuje na jeho relevanci pro jazykovědnou teorii, pročež se snaží identifikovat iniciální konsonantické fonestémy v češtině. Prototypickým fonestémem v češtině je patrně /chr-/, a jelikož jediným dalším spolehlivě identifikovatelným fonestémem je /hň-/, zdá se, že fonestémy nejsou v češtině tak časté jako například v angličtině. Pokud bychom nicméně přijali inkluzivnější vymezení fonestémů, je možné, že by tento závěr bylo vhodné přehodnotit. Závěr příspěvku zdůrazňuje důležitost dalšího výzkumu fonestémů v češti- ně především v kontextu problematiky zvukového symbolismu a ikonicity, kterým nebylo v bohemistice – na rozdíl od (nedávné) zahraniční lingvistiky – věnováno příliš pozornosti.
{"title":"Iniciální konsonantické fonestémy v češtině","authors":"Jakub Sláma","doi":"10.14746/bo.2023.1.3","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.3","url":null,"abstract":"Příspěvek představuje koncept tzv. fonestému a poukazuje na jeho relevanci pro jazykovědnou teorii, pročež se snaží identifikovat iniciální konsonantické fonestémy v češtině. Prototypickým fonestémem v češtině je patrně /chr-/, a jelikož jediným dalším spolehlivě identifikovatelným fonestémem je /hň-/, zdá se, že fonestémy nejsou v češtině tak časté jako například v angličtině. Pokud bychom nicméně přijali inkluzivnější vymezení fonestémů, je možné, že by tento závěr bylo vhodné přehodnotit. Závěr příspěvku zdůrazňuje důležitost dalšího výzkumu fonestémů v češti- ně především v kontextu problematiky zvukového symbolismu a ikonicity, kterým nebylo v bohemistice – na rozdíl od (nedávné) zahraniční lingvistiky – věnováno příliš pozornosti.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41678440","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
: This article reviews the book Míšení žánrů, stylů a diskurzů v internetové komunikaci (Mixing genres, style, and discourse in internet communication
{"title":"Míšení žánrů, stylů a diskurzů v internetové komunikaci","authors":"Darina Hradilová","doi":"10.14746/bo.2023.1.9","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.9","url":null,"abstract":": This article reviews the book Míšení žánrů, stylů a diskurzů v internetové komunikaci (Mixing genres, style, and discourse in internet communication","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45155487","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The aim of this paper is to illustrate through two sentences how foreign learners perceive the structure of the Czech language. Respondents were asked to write answers on how the language works, what the syntactic relations of the sentence members are, and why the chosen words have their concrete forms with respect to the whole clause. The survey collected answers of a wide range of respondents with respect to both the number of years of studying the Czech language and their native language. After a brief introduction to the Czech language focusing mainly on the syntactic and morphological properties that were at the center of attention in this survey, the chosen survey questions are analyzed. It turned out that learners of the Czech language were willing to participate in this survey; in total the respondents provided answers in 95.7 % of cases, which helped to get more exact results. It emerged that respondents of the survey fully answered the questions correctly in 52.7 % of cases. The remaining 47.3 % of responses were either wrong or incomplete depending on the form of the question. The results of this survey lead us to the conclusion that it might be worth focusing more on the system of morphology and syntax while teaching Czech for foreigners. The complete list of answers with respect to the number of years of studying the Czech language is attached in the appendix.
{"title":"The verb in a Czech sentence: How do foreign learners of the Czech language perceive the structure of a Czech sentence?","authors":"Tereza Koudelíková","doi":"10.14746/bo.2023.3.6","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.3.6","url":null,"abstract":"The aim of this paper is to illustrate through two sentences how foreign learners perceive the structure of the Czech language. Respondents were asked to write answers on how the language works, what the syntactic relations of the sentence members are, and why the chosen words have their concrete forms with respect to the whole clause. The survey collected answers of a wide range of respondents with respect to both the number of years of studying the Czech language and their native language. After a brief introduction to the Czech language focusing mainly on the syntactic and morphological properties that were at the center of attention in this survey, the chosen survey questions are analyzed. It turned out that learners of the Czech language were willing to participate in this survey; in total the respondents provided answers in 95.7 % of cases, which helped to get more exact results. It emerged that respondents of the survey fully answered the questions correctly in 52.7 % of cases. The remaining 47.3 % of responses were either wrong or incomplete depending on the form of the question. The results of this survey lead us to the conclusion that it might be worth focusing more on the system of morphology and syntax while teaching Czech for foreigners. The complete list of answers with respect to the number of years of studying the Czech language is attached in the appendix.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45679245","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The paper deals with the functioning of if-clauses in mathematical word problems and with their equivalents. First, the nature of a word problem as a text type is shown. Further, the difference between complex sentences with proper implicative-causal relation and a lay use of conditional clauses is examined. As its main goal, the paper presents a comparison of various instances of conditional clauses in mathematics word problems. Also, it shows the role of formulaic stereotypy and conventional assumptions in word problem texts as an integral part of both the mathematical and the communicative competence.
{"title":"Where Czech meets math: Implicative-causal relations in mathematical word problems","authors":"M. Hirschová, N. Vondrová","doi":"10.14746/bo.2023.1.4","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.4","url":null,"abstract":"The paper deals with the functioning of if-clauses in mathematical word problems and with their equivalents. First, the nature of a word problem as a text type is shown. Further, the difference between complex sentences with proper implicative-causal relation and a lay use of conditional clauses is examined. As its main goal, the paper presents a comparison of various instances of conditional clauses in mathematics word problems. Also, it shows the role of formulaic stereotypy and conventional assumptions in word problem texts as an integral part of both the mathematical and the communicative competence.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47902186","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Declensional morphology of nouns in Czech and Russian is investigated and compared. It is shown that, in general, word forms which are more similar to their lemmas are preferred, but there are differences between animate and inanimate nouns and also among grammatical genders. The frequency distribution of grammatical cases is also studied, with animacy and gender being again important factors.
{"title":"Frequency and morphological behaviour of nouns in Czech and Russian","authors":"Ján Mačutek, M. Koščová, E. Kelih, Radek Čech","doi":"10.14746/bo.2023.1.7","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.7","url":null,"abstract":"Declensional morphology of nouns in Czech and Russian is investigated and compared. It is shown that, in general, word forms which are more similar to their lemmas are preferred, but there are differences between animate and inanimate nouns and also among grammatical genders. The frequency distribution of grammatical cases is also studied, with animacy and gender being again important factors.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43638841","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Příspěvek se zabývá historií fonografického archivu, který vznikal v České akademii věd a umění v letech 1919 až 1957. Hlavní metodou výzkumu byla archivní rešerše v Masarykově archivu AV ČR a Archivu Univerzity Karlovy. Příspěvek upozorňuje na národní aspekty založení Fonografického archivu a také na finanční podmínky jeho fungování na počátku. Zmíněny jsou i mezinárodní ohlasy na jeho existenci. Vztahy mezi archivními zdroji ukazují, které aspekty bránily naplnění původních cílů, tedy zejména podporu výuky mateřského jazyka: dramaturgická roztříštěnost, příliš široké tematické spektrum a také chybná rozhodnutí na základě přecenění osobních kontaktů. Výzkum ukazuje, že i přes snahu organizátorů Fonografických archivů a obrovské náklady zůstaly archivní zvukové záznamy spíše nevyužity a i dnes představují bohatý zdroj dobových zvukových dokumentů.
{"title":"Fonografický archiv české Akademie věd","authors":"Jana Vlčková-Mejvaldová","doi":"10.14746/bo.2023.1.11","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.1.11","url":null,"abstract":"Příspěvek se zabývá historií fonografického archivu, který vznikal v České akademii věd a umění v letech 1919 až 1957. Hlavní metodou výzkumu byla archivní rešerše v Masarykově archivu AV ČR a Archivu Univerzity Karlovy. Příspěvek upozorňuje na národní aspekty založení Fonografického archivu a také na finanční podmínky jeho fungování na počátku. Zmíněny jsou i mezinárodní ohlasy na jeho existenci. Vztahy mezi archivními zdroji ukazují, které aspekty bránily naplnění původních cílů, tedy zejména podporu výuky mateřského jazyka: dramaturgická roztříštěnost, příliš široké tematické spektrum a také chybná rozhodnutí na základě přecenění osobních kontaktů. Výzkum ukazuje, že i přes snahu organizátorů Fonografických archivů a obrovské náklady zůstaly archivní zvukové záznamy spíše nevyužity a i dnes představují bohatý zdroj dobových zvukových dokumentů.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41380626","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：