D. Dreslerová, N. Venclová, P. Demján, René Kyselý, V. Matoušek
One of the key unresolved questions regarding the archaeology of La Tène Europe concerns the continuity of settlement around 400 BC. Archaeological evidence of settlement in the countries north of the Alps, including the Czech Republic, declines during this period – a decline which for decades has generally been attributed to population migration. Demographic growth, climate deterioration, land depletion, disease, and social crisis have all been put forward as reasons for this migration. Our contribution critically reflects on all these alternatives and asks whether there was indeed any significant migration out of Bohemia. We suggest that a reduction in archaeological visibility – the possibility of detecting archaeological traces of human activity – is behind most of the decrease in the number of recorded settlement sites during the transition from LT A to LT B. Some form of social ‘revolution’ is considered the main cause of the changes recorded in this period.
关于La t Europe考古的一个关键未解决的问题是公元前400年左右定居的连续性。考古证据表明,包括捷克共和国在内的阿尔卑斯山脉以北国家的定居点在这一时期有所减少——几十年来,这种下降通常被归因于人口迁移。人口增长、气候恶化、土地枯竭、疾病和社会危机都被认为是这种迁移的原因。我们的贡献批判性地反思了所有这些选择,并询问是否确实有任何重大的移民离开波希米亚。我们认为,在从LT a过渡到LT b期间,考古可见性的降低——发现人类活动考古痕迹的可能性——是记录的定居点数量减少的主要原因。某种形式的社会“革命”被认为是这一时期记录的变化的主要原因。
{"title":"Did they leave or not?","authors":"D. Dreslerová, N. Venclová, P. Demján, René Kyselý, V. Matoušek","doi":"10.35686/ar.2022.24","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2022.24","url":null,"abstract":"One of the key unresolved questions regarding the archaeology of La Tène Europe concerns the continuity of settlement around 400 BC. Archaeological evidence of settlement in the countries north of the Alps, including the Czech Republic, declines during this period – a decline which for decades has generally been attributed to population migration. Demographic growth, climate deterioration, land depletion, disease, and social crisis have all been put forward as reasons for this migration. Our contribution critically reflects on all these alternatives and asks whether there was indeed any significant migration out of Bohemia. We suggest that a reduction in archaeological visibility – the possibility of detecting archaeological traces of human activity – is behind most of the decrease in the number of recorded settlement sites during the transition from LT A to LT B. Some form of social ‘revolution’ is considered the main cause of the changes recorded in this period.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2023-02-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48373569","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Rekonstrukce prostředí hrobu představuje klíčový prvek v interpretaci pohřebního ritu. Metody terénní antropologie a histotafonomie mohou pomoci lépe poznat mikro-prostředí, ve kterém došlo k dekompozici mrtvého těla. Cílem studie je na příkladu pěti hrobů z období kultury se šňůrovou keramikou zjistit, v jakých podmínkách se těla mrtvých nacházela či jak byla posmrtně upravena. Kosterní pozůstatky čtyř jedinců nesly stopy po uložení do dutého prostoru. Na základě histologické analýzy bylo zjištěno, že dekompozice měkkých tkání u těchto jedinců musela být zastavena nebo naopak velmi urychlena, protože kostní mikrostruktura nebyla poškozena mikroorganismy. K urychlení dekompozice mohlo dojít rozkladem těla v otevřeném prostoru, jakým mohl být částečně zahloubený hrob s konstrukcí. Naopak k zastavení dekompozice mohlo dojít v důsledku působení vyšších teplot v podobě ohně nebo kouře, ale také vlivem opakovaně podmáčeného prostředí. Pro všechny možnosti existují na kosterních pozůstatcích konkrétní stopy. Komplexní tafonomická analýza kosterních pozůstatků přináší nové detailnější informace o okolnostech pohřbu, čímž výrazně rozšiřuje možnosti intepretace pojetí smrti v minulosti.
{"title":"Význam histotafonomie a terénní antropologie při rekonstrukci pohřebního ritu kultury se šňůrovou keramikou na Moravě","authors":"Anna Pankowská","doi":"10.35686/ar.2022.22","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2022.22","url":null,"abstract":"Rekonstrukce prostředí hrobu představuje klíčový prvek v interpretaci pohřebního ritu. Metody terénní antropologie a histotafonomie mohou pomoci lépe poznat mikro-prostředí, ve kterém došlo k dekompozici mrtvého těla. Cílem studie je na příkladu pěti hrobů z období kultury se šňůrovou keramikou zjistit, v jakých podmínkách se těla mrtvých nacházela či jak byla posmrtně upravena. Kosterní pozůstatky čtyř jedinců nesly stopy po uložení do dutého prostoru. Na základě histologické analýzy bylo zjištěno, že dekompozice měkkých tkání u těchto jedinců musela být zastavena nebo naopak velmi urychlena, protože kostní mikrostruktura nebyla poškozena mikroorganismy. K urychlení dekompozice mohlo dojít rozkladem těla v otevřeném prostoru, jakým mohl být částečně zahloubený hrob s konstrukcí. Naopak k zastavení dekompozice mohlo dojít v důsledku působení vyšších teplot v podobě ohně nebo kouře, ale také vlivem opakovaně podmáčeného prostředí. Pro všechny možnosti existují na kosterních pozůstatcích konkrétní stopy. Komplexní tafonomická analýza kosterních pozůstatků přináší nové detailnější informace o okolnostech pohřbu, čímž výrazně rozšiřuje možnosti intepretace pojetí smrti v minulosti.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2023-02-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45125577","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Pavel Vařeka a kolektiv autorů: Svědectví archeologie o tzv. cikánském táboře v Letech.","authors":"Jan Hasil","doi":"10.35686/ar.2022.26","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2022.26","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2023-02-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42649425","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The study introduces a spearhead hoard from the Velem-Szent Vid hillfort (Vas County, Hungary), which was retrieved by the joint research project of the Eötvös Loránd University Institute of Archaeological Sciences and the Centre archéologique européen du Mont Beuvray in 1993. The two spearheads were found next to each other, inserted into the ground of a potential house floor, on a settled plateau of the Velem-Szent Vid hillfort. The spearheads’ parallels stretched beyond the borders of the Carpathian Basin. Based on the analysis of spearhead no. 1, we consider it most likely that this assemblage was deposited in the Ha B1 period. The spearheads were studied by a digital USB microscope-camera for documenting production, technological, and use-wear traces. The two studied objects were identified as finished, used products of actual combatants based on micro traces. They were probably mounted on shafts and could be put on display inside a house or in a settled area. The two weapons may constitute a reversible dual hoard that was eventually abandoned at a single point. Alternatively, they could be seen as a set of trophies looted from defeated enemies, serving as a reminder of a triumphant battle.
这项研究介绍了一个来自Velem Szent Vid hillfort(匈牙利瓦斯县)的先锋宝藏,该宝藏是由Eötvös Loránd大学考古科学研究所和欧洲考古中心于1993年联合研究项目取回的。在Velem Szent Vid山堡的一个固定高原上,两支矛头被发现紧挨着,插入一个潜在的房屋地板的地面。矛头的平行线延伸到了喀尔巴阡山盆地的边界之外。根据对1号矛头的分析,我们认为该组合最有可能沉积在Ha B1时期。通过一台数字USB显微镜相机对矛头进行了研究,以记录生产、技术和使用的磨损痕迹。根据微观痕迹,这两个研究对象被确定为实际战斗人员的成品、二手产品。它们可能安装在竖井上,可以在房子里或安置区展出。这两种武器可能构成一个可逆的双重囤积,最终在某一点被放弃。或者,它们可以被视为从战败的敌人手中掠夺来的一套战利品,提醒人们一场胜利的战斗。
{"title":"Late Bronze Age spears in the ‘floor’ from Velem-Szent Vid, Hungary","authors":"J. Tarbay","doi":"10.35686/ar.2022.23","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2022.23","url":null,"abstract":"The study introduces a spearhead hoard from the Velem-Szent Vid hillfort (Vas County, Hungary), which was retrieved by the joint research project of the Eötvös Loránd University Institute of Archaeological Sciences and the Centre archéologique européen du Mont Beuvray in 1993. The two spearheads were found next to each other, inserted into the ground of a potential house floor, on a settled plateau of the Velem-Szent Vid hillfort. The spearheads’ parallels stretched beyond the borders of the Carpathian Basin. Based on the analysis of spearhead no. 1, we consider it most likely that this assemblage was deposited in the Ha B1 period. The spearheads were studied by a digital USB microscope-camera for documenting production, technological, and use-wear traces. The two studied objects were identified as finished, used products of actual combatants based on micro traces. They were probably mounted on shafts and could be put on display inside a house or in a settled area. The two weapons may constitute a reversible dual hoard that was eventually abandoned at a single point. Alternatively, they could be seen as a set of trophies looted from defeated enemies, serving as a reminder of a triumphant battle.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2023-02-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49541371","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Ivana Vostrovská, Petr Kočár, Romana Kočárová, Bernhard Muigg, Kristýna Urbanová
Významnou část přepravních a skladovacích nádob tvořily v neolitu nádoby z organických materiálů. Používaly se k vytahování vody z jam nebo studní, zatímco keramické nádoby byly používány k přepravě, skladování a pití vody. Cílem tohoto článku je analýza a vyhodnocení unikátních dřevěných věder ze studny LBK v lokalitě Mohelnice – U Cukrovaru. Konstrukce věder se skládala z podélně dělených prutů se zářezy. Vrstva lýka tvořila stěnu vědra a konce rozštípnutých prutů se pak k sobě svázaly provázky. Textilně-technologický rozbor určil jako použitou surovinu s největší pravděpodobností lýko. Xylotomická analýza určila jako zdroj dřevo několika listnatých stromů. Obdobné nádoby byly nalezeny v několika studnách v Evropě, zejména v Sasku. Lze předpokládat, že organické nádoby tvořily standardní součást výbavy neolitické domácnosti.
{"title":"Organické nádoby na vodu ze studny kultury s lineární keramikou v Mohelnici, okr. Šumperk","authors":"Ivana Vostrovská, Petr Kočár, Romana Kočárová, Bernhard Muigg, Kristýna Urbanová","doi":"10.35686/ar.2022.21","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2022.21","url":null,"abstract":"Významnou část přepravních a skladovacích nádob tvořily v neolitu nádoby z organických materiálů. Používaly se k vytahování vody z jam nebo studní, zatímco keramické nádoby byly používány k přepravě, skladování a pití vody. Cílem tohoto článku je analýza a vyhodnocení unikátních dřevěných věder ze studny LBK v lokalitě Mohelnice – U Cukrovaru. Konstrukce věder se skládala z podélně dělených prutů se zářezy. Vrstva lýka tvořila stěnu vědra a konce rozštípnutých prutů se pak k sobě svázaly provázky. Textilně-technologický rozbor určil jako použitou surovinu s největší pravděpodobností lýko. Xylotomická analýza určila jako zdroj dřevo několika listnatých stromů. Obdobné nádoby byly nalezeny v několika studnách v Evropě, zejména v Sasku. Lze předpokládat, že organické nádoby tvořily standardní součást výbavy neolitické domácnosti.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2023-02-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47507252","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The great importance of the domestic horse in human history and culture has long made it a significant subject of research. The historical role of the horse and new studies and discoveries that are key to understanding its domestication provided the impetus for this paper. The review presents and discusses the current state of know ledge and ideas concerning the origins, domestication, early history, historical roles, and exploitation of this domestic animal from central European and global perspectives. Ecological, biological, phylogenetic, archaeological and historical aspects are combined to explore the issue in a comprehensive manner and to provide insights into various scientific fields and the different regions of Eurasia.
{"title":"New discoveries change existing views on the domestication of the horse and specify its role in human prehistory and history – a review","authors":"René Kyselý, L. Peške","doi":"10.35686/ar.2022.15","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2022.15","url":null,"abstract":"The great importance of the domestic horse in human history and culture has long made it a significant subject of research. The historical role of the horse and new studies and discoveries that are key to understanding its domestication provided the impetus for this paper. The review presents and discusses the current state of know ledge and ideas concerning the origins, domestication, early history, historical roles, and exploitation of this domestic animal from central European and global perspectives. Ecological, biological, phylogenetic, archaeological and historical aspects are combined to explore the issue in a comprehensive manner and to provide insights into various scientific fields and the different regions of Eurasia.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2022-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46572684","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Karla Motyková: Dlouhý život s archeologií. Rozhovor s Pavlem Fojtíkem","authors":"Marcela Starcová, Natalie Venclová","doi":"10.35686/ar.2022.20","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2022.20","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2022-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42581066","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Petr Limburský, Lucie Vélová, Agnieszka Půlpánová-Reszczyńska, Nikola Koštová
Při analýze pohřebiště ze starší doby bronzové ve Vliněvsi (střední Čechy, okr. Mělník) byla zkoumána variabilita typů milodarů v hrobech různého pohlaví a věku. Krom jiného se ukázalo téměř výhradní zastoupení tyčinkových náramků v dětských hrobech. Rozborem všech dostupných nálezů tyčinkových náramků v hrobech únětické kultury v Čechách se tato vazba ukázala jako nenáhodná. Autoři diskutují hypotézu o spojení náramků s obdobím nedospělosti a s ním souvisejícími přechodovými rituály, případně ochrannou funkci těchto předmětů.
{"title":"Tyčinkové náramky v hrobech únětické kultury v Čechách","authors":"Petr Limburský, Lucie Vélová, Agnieszka Půlpánová-Reszczyńska, Nikola Koštová","doi":"10.35686/ar.2022.18","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2022.18","url":null,"abstract":"Při analýze pohřebiště ze starší doby bronzové ve Vliněvsi (střední Čechy, okr. Mělník) byla zkoumána variabilita typů milodarů v hrobech různého pohlaví a věku. Krom jiného se ukázalo téměř výhradní zastoupení tyčinkových náramků v dětských hrobech. Rozborem všech dostupných nálezů tyčinkových náramků v hrobech únětické kultury v Čechách se tato vazba ukázala jako nenáhodná. Autoři diskutují hypotézu o spojení náramků s obdobím nedospělosti a s ním souvisejícími přechodovými rituály, případně ochrannou funkci těchto předmětů.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2022-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48150990","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
This article presents the extraordinary discoveries of ceramic vessel deposits in wells of the Funnel Beaker culture (FBC). Such a custom is observed in all groups of this community but is of particular importance in the Eastern group of the FBC. In central Poland (Kuyavia) specifically, there are many objects of this type compared to older materials of the Linear Pottery culture. The analysis of the local contexts of these finds allows for the hypothesis that the two communities are closely related to be proposed.
{"title":"Deposits of Funnel Beaker culture vessels in wells","authors":"D. Żurkiewicz","doi":"10.35686/ar.2022.17","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2022.17","url":null,"abstract":"This article presents the extraordinary discoveries of ceramic vessel deposits in wells of the Funnel Beaker culture (FBC). Such a custom is observed in all groups of this community but is of particular importance in the Eastern group of the FBC. In central Poland (Kuyavia) specifically, there are many objects of this type compared to older materials of the Linear Pottery culture. The analysis of the local contexts of these finds allows for the hypothesis that the two communities are closely related to be proposed.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2022-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42241059","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}