The article presents a current view of the issue of the Neolithic mining site of Bílý kámen near Sázava (Czech Republic, Benešov district). The results are based both on an analysis of earlier finds and on the finds from a new archaeological excavation. The findings show that the traditional idea of one of the most important monuments of prehistoric mining activities of non-silicate rock in Central Europe will need to be substantially revised. The fact that it is not the main source of the raw material of marble bracelets during the period of the Stroked Pottery culture (5100/5000–4500/4400 cal BC) opens new space in a seemingly long-resolved discussion. Radiocarbon data enrich our knowledge of the activities taking place at Bílý kámen in the Late Middle Ages and Early Modern period.
{"title":"Nový výzkum pravěkých těžebních polí na Bílém kameni\u0000u Sázavy, okr. Benešov\u0000\u0000New excavation of the prehistoric mining fields at Bílý kámen\u0000near Sázava, Central Bohemia","authors":"P. Burgert, A. Přichystal, T. Davidová","doi":"10.35686/ar.2020.12","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2020.12","url":null,"abstract":"The article presents a current view of the issue of the Neolithic mining site of Bílý kámen near Sázava (Czech Republic, Benešov district). The results are based both on an analysis of earlier finds and on the finds from a new archaeological excavation. The findings show that the traditional idea of one of the most important monuments of prehistoric mining activities of non-silicate rock in Central Europe will need to be substantially revised. The fact that it is not the main source of the raw material of marble bracelets during the period of the Stroked Pottery culture (5100/5000–4500/4400 cal BC) opens new space in a seemingly long-resolved discussion. Radiocarbon data enrich our knowledge of the activities taking place at Bílý kámen in the Late Middle Ages and Early Modern period.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2020-12-17","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44964197","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Archaeology has a great deal of experience with how the misinterpretation of finds creates a false image of the past. The main reason for this is down to ideologically-conditioned stereotypes. The paper describes one such case involving hundreds of thousands of finds of one type of artefact, commonly classified as whetstones, pendants, amulets, etc., from the Chalcolithic up to the Early Middle Ages. The article emphasises that although touchstones from ancient burials had already been identified using an electron microscopy half a century ago, the interpretation of these finds corresponding to the paradigm from the early 19th century remains popular to this day. For the chemical microanalysis of metal traces preserved on the surface of these stone artefacts, samples were selected from Russian, Slovakian, Swedish and Ukrainian sites, from the Hallstatt period up to the Early Middle Ages, with special regard for their previous interpretation history. However, the main aim is to point out the symbolic role of tools used to test the value of precious metals outside the grave context. Finds from wet environments in particular reveal the continuity of the behaviour of European over the millennia, regardless of the current ideology or cult, and the diversity of artefacts that were, and still are, chosen as a medium for votive behaviour.
{"title":"Millennia of continuity in the votive behaviour\u0000of Europeans\u0000The testimony of tools for determining the value of metal\u0000\u0000Tisíciletá kontinuita votivního chování Evropanů\u0000Svědectví nástrojů k určení jakosti kovu","authors":"Martin Ježek","doi":"10.35686/ar.2020.11","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2020.11","url":null,"abstract":"Archaeology has a great deal of experience with how the misinterpretation of finds creates a false image of the past. The main reason for this is down to ideologically-conditioned stereotypes. The paper describes one such case involving hundreds of thousands of finds of one type of artefact, commonly classified as whetstones, pendants, amulets, etc., from the Chalcolithic up to the Early Middle Ages. The article\u0000emphasises that although touchstones from ancient burials had already been identified using an electron microscopy half a century ago, the interpretation of these finds corresponding to the paradigm from the early 19th century remains popular to this day. For the chemical microanalysis of metal traces preserved on the surface of these stone artefacts, samples were selected from Russian, Slovakian, Swedish and Ukrainian sites, from the Hallstatt period up to the Early Middle Ages, with special regard for their previous interpretation history. However, the main aim is to point out the symbolic role of tools used to test the value of precious metals outside the grave context. Finds from wet environments in particular reveal the continuity of the behaviour of European over the millennia, regardless of the current ideology or cult, and the diversity of artefacts that were, and still are, chosen as a medium for votive behaviour.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2020-12-17","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47850219","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jan Kypta, Filip Laval, Zdeněk Neustupný, Barbara Marethová
Extraordinarily valuable house no. 22 in the village of Zbečno (Rakovník district) underwent complex construction development in the Early Modern period. The oldest preserved structures date from the 16th century, and significant reconstruction work took place in the 18th century. However, the origin of the house is substantially older. The article presents the comprehensive results of an archaeological excavation performed in a pair of living rooms and in the courtyard of the homestead. In the stratified layers beneath today’s floors, it was possible to distinguish the remains of three consecutive medieval houses, the internal layout of which corresponded to the floor plan of today’s house. Two of these houses were destroyed by fire. Pottery dates the construction of the earliest house to the period between the second half of the 13th century and the first half of the 14th century. Although the current walls are slightly shifted in plan from the medieval development stages, the orientation of the main dispositional axes has not changed.
特别值钱的房子。22号村的zbe no (Rakovník区)在近代早期经历了复杂的建设发展。保存最古老的建筑可以追溯到16世纪，18世纪进行了重大的重建工作。然而，这座房子的起源要古老得多。本文介绍了在宅基地的一对客厅和院子里进行的考古发掘的综合结果。在今天的楼层下面的分层层中，可以区分出三个连续的中世纪房屋的遗迹，其内部布局与今天的房屋平面图相对应。其中两座房子被大火烧毁了。陶器可以追溯到13世纪下半叶到14世纪上半叶之间最早的房屋建造时期。虽然目前的城墙在平面上与中世纪的发展阶段有轻微的变化，但主要配置轴的方向并没有改变。
{"title":"K stavebním proměnám venkovského domu v pozdním středověku a raném novověku: příklad ze Zbečna u Křivoklátu / Structural changes of a rural house in the Late Middle Ages and Early Modern period: An example from Zbečno, Central Bohemia","authors":"Jan Kypta, Filip Laval, Zdeněk Neustupný, Barbara Marethová","doi":"10.35686/ar.2020.21","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2020.21","url":null,"abstract":"Extraordinarily valuable house no. 22 in the village of Zbečno (Rakovník district) underwent complex construction development in the Early Modern period. The oldest preserved structures date from the 16th century, and significant reconstruction work took place in the 18th century. However, the origin of the house is substantially older. The article presents the comprehensive results of an archaeological excavation performed in a pair of living rooms and in the courtyard of the homestead. In the stratified layers beneath today’s floors, it was possible to distinguish the remains of three consecutive medieval houses, the internal layout of which corresponded to the floor plan of today’s house. Two of these houses were destroyed by fire. Pottery dates the construction of the earliest house to the period between the second half of the 13th century and the first half of the 14th century. Although the current walls are slightly shifted in plan from the medieval development stages, the orientation of the main dispositional axes has not changed.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2020-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43904236","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
M. Salaš, Tereza Šálková, Petra Houfková, Matěj Kmošek
Kovový depot objevený v r. 2013 při detektorovém průzkumu na západním svahu skalnatého hřebene geomorfologického okrsku Babí lom na katastru Svinošic (okr. Blansko) obsahuje šest sekerek s tulejkou, dva hroty kopí a polovinu slitku mědi. Podle sekerek a neobvyklého hrotu kopí s otvory v listu cizí provenience je nález datován do pozdního stupně doby popelnicových polí. Depot je výjimečný jak dokumentací jeho původního, záměrného uspořádání, tak topografickou situací ve vztahu k vodnímu toku, krajinné dominantně Babího lomu a předpokládané původní komunikaci. Analýza zakonzervovaných rostlinných zbytků s využitím radiokarbonového datování přispěla k rekonstrukci způsobu uložení a lokálního vegetačního spektra. Sídelně-topografická analýza prokázala korelace se soudobým osídlením regionu, ve kterém se i díky novému nálezu nachází jedna z depozitních makrokumulací na Moravě.
{"title":"Metalický depot z doby popelnicových polí z Babího lomu u Svinošic (okr. Blansko) a výpověď jeho kulturně-chronologického, sémantického a environmentálního kontextu","authors":"M. Salaš, Tereza Šálková, Petra Houfková, Matěj Kmošek","doi":"10.35686/ar.2020.2","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2020.2","url":null,"abstract":"Kovový depot objevený v r. 2013 při detektorovém průzkumu na západním svahu skalnatého hřebene geomorfologického okrsku Babí lom na katastru Svinošic (okr. Blansko) obsahuje šest sekerek s tulejkou, dva hroty kopí a polovinu slitku mědi. Podle sekerek a neobvyklého hrotu kopí s otvory v listu cizí provenience je nález datován do pozdního stupně doby popelnicových polí. Depot je výjimečný jak dokumentací jeho původního, záměrného uspořádání, tak topografickou situací ve vztahu k vodnímu toku, krajinné dominantně Babího lomu a předpokládané původní komunikaci. Analýza zakonzervovaných rostlinných zbytků s využitím radiokarbonového datování přispěla k rekonstrukci způsobu uložení a lokálního vegetačního spektra. Sídelně-topografická analýza prokázala korelace se soudobým osídlením regionu, ve kterém se i díky novému nálezu nachází jedna z depozitních makrokumulací na Moravě.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2020-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44586754","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
M. Dobeš, Petr Limburský, Agnieszka Půlpánová-Reszczyńska
Předmětem článku je kostrový hrob kultury se šňůrovou keramikou s unikátním kamenným obložením, prozkoumaný v roce 2017 v Nezabylicích v severozápadních Čechách. Příspěvek je založen na detailním popisu nálezové situace, doprovozeném následnými analýzami. Ty zahrnují standardní rozbor aplikovaného pohřebního ritu a souvisejících nálezů, se zvýšenou pozorností věnovanou problematice chronologické uzavřenosti souboru, podepřenou dvěma radiouhlíkovými daty. Dále je komentována pozice diskutovaného celku v kontextu praktik používaných při konstrukcích hrobů nejen nositeli české šňůrové keramiky, ale i obdobných skupin středoevropských. Na pozadí prezentovaných analogií je v závěru nastíněna představa o původní podobě hrobky, včetně následných postdepozičních procesů s ní souvisejících.
{"title":"Hrob kultury se šňůrovou keramikou z Nezabylic v severozápadních Čechách","authors":"M. Dobeš, Petr Limburský, Agnieszka Půlpánová-Reszczyńska","doi":"10.35686/ar.2020.1","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2020.1","url":null,"abstract":"Předmětem článku je kostrový hrob kultury se šňůrovou keramikou s unikátním kamenným obložením, prozkoumaný v roce 2017 v Nezabylicích v severozápadních Čechách. Příspěvek je založen na detailním popisu nálezové situace, doprovozeném následnými analýzami. Ty zahrnují standardní rozbor aplikovaného pohřebního ritu a souvisejících nálezů, se zvýšenou pozorností věnovanou problematice chronologické uzavřenosti souboru, podepřenou dvěma radiouhlíkovými daty. Dále je komentována pozice diskutovaného celku v kontextu praktik používaných při konstrukcích hrobů nejen nositeli české šňůrové keramiky, ale i obdobných skupin středoevropských. Na pozadí prezentovaných analogií je v závěru nastíněna představa o původní podobě hrobky, včetně následných postdepozičních procesů s ní souvisejících.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2020-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44442249","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Eliška Zazvonilová, Petr Velemínský, Jaroslav Brůžek
Příspěvek v první části představuje současný stav paleodemografie minulých populací. Úskalím jakékoliv interpretace jsou problémy spolehlivého odhadu věku dožití dospělých jedinců, které dovolují exaktní klasifikaci maximálně do tří širokých věkových tříd (např. do 30 let, od 30 do 60 let a starších 60 let). Možnosti nové intepretace úmrtnostního profilu vzhledem k modelové úmrtnosti archaických populací (e0 = 25 až 35 let) podle Ledermanna jsou uvedeny na příkladech tří recentních výzkumů (Praha-Lahovice, Janíky a Diváky – Padělky nad humny). Text upozorňuje na skutečnost, že paleodemografická analýza pohřebišť se provádí s cílem identifikace demografických anomálií, nikoliv pro zjištění jakýchkoliv přímých demografických charakteristik populačního vzorku. Druhá část příspěvku se věnuje revizi pohlaví a věku dožití u jedinců dvou mikulčických pohřebišť (u 3. a 6. kostela), od jejichž prvního zpracování uplynulo půlstoletí. Naše výsledky ukázaly konzistenci výsledků odhadu pohlaví, nikoliv věku dožití. S rozvojem současných metod odhadu věku podle kostry je spojena možnost odhadu jedinců starších 60 let, které původní metody nedokázaly správně identifikovat
本文在第一部分介绍了过去人口的古人口学现状。任何解释的陷阱都是对成年人预期寿命的可靠估计问题，这允许对多达三个广泛的年龄段进行准确分类（例如，30岁以下、30岁至60岁以及60岁以上）。根据Ledermann的说法，根据最近三项研究（Praha Lahovice、Janíky和Diváky–Fadelky nad Humny）的例子，提出了由于古代人口（e0:25至35岁）的模型死亡率而对死亡率剖面进行新解释的可能性。本文提请注意，对埋葬地点进行古人口统计分析是为了识别人口统计异常，而不是确定人口样本的任何直接人口统计特征。论文的第二部分讨论了对两个Mikulčice墓地的个人性别和预期寿命的修正。和6。教堂），其第一次处理已经过去了半个世纪。我们的研究结果显示了性别估计结果的一致性，而不是预期寿命。目前根据骨骼估计年龄的方法的发展与估计60岁以上无法正确识别原始方法的人的可能性有关
{"title":"Paleodemografická interpretace kosterních souborů minulých populací: nové hodnocení raně středověkých pohřebišť u 3. a 6. kostela v Mikulčicích","authors":"Eliška Zazvonilová, Petr Velemínský, Jaroslav Brůžek","doi":"10.35686/ar.2020.3","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2020.3","url":null,"abstract":"Příspěvek v první části představuje současný stav paleodemografie minulých populací. Úskalím jakékoliv interpretace jsou problémy spolehlivého odhadu věku dožití dospělých jedinců, které dovolují exaktní klasifikaci maximálně do tří širokých věkových tříd (např. do 30 let, od 30 do 60 let a starších 60 let). Možnosti nové intepretace úmrtnostního profilu vzhledem k modelové úmrtnosti archaických populací (e0 = 25 až 35 let) podle Ledermanna jsou uvedeny na příkladech tří recentních výzkumů (Praha-Lahovice, Janíky a Diváky – Padělky nad humny). Text upozorňuje na skutečnost, že paleodemografická analýza pohřebišť se provádí s cílem identifikace demografických anomálií, nikoliv pro zjištění jakýchkoliv přímých demografických charakteristik populačního vzorku. Druhá část příspěvku se věnuje revizi pohlaví a věku dožití u jedinců dvou mikulčických pohřebišť (u 3. a 6. kostela), od jejichž prvního zpracování uplynulo půlstoletí. Naše výsledky ukázaly konzistenci výsledků odhadu pohlaví, nikoliv věku dožití. S rozvojem současných metod odhadu věku podle kostry je spojena možnost odhadu jedinců starších 60 let, které původní metody nedokázaly správně identifikovat","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2020-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47776371","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Povrchová prospekce a následný archeologický výzkum prokázaly západně od obce Suchomasty na Berounsku existenci rozsáhlého středověkého sídliště fungujícího přibližně od přelomu 9. a 10. století až do závěru 15. století. Povrchovými sběry byly na části jeho plochy získány četné hrudky, slitky a několik fragmentů předmětů z neželezných kovů, z nichž nejzajímavější je část malého zvonu. Tyto nálezy spolehlivě dokládají intenzivní metalurgické aktivity. Na základě výsledků analýz chemického složení vybraných artefaktů a slitků a zhodnocení sídelně-historických souvislostí je hypoteticky klademe někam do 12. či 13. století. Studie se pokouší zařadit sídliště u Suchomast do širších regionálních sídelně-historických souřadnic a ukazuje, že nabízí jeden z příkladů složité proměny struktury venkovského sídliště v průběhu středověku.
{"title":"Středověké sídliště u Suchomast na Berounsku: k proměnám sídelní struktury a práci s neželeznými kovy ve venkovském prostředí","authors":"Ivo Štefan, Jan Zavřel, Pavel Taibl","doi":"10.35686/ar.2020.4","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2020.4","url":null,"abstract":"Povrchová prospekce a následný archeologický výzkum prokázaly západně od obce Suchomasty na Berounsku existenci rozsáhlého středověkého sídliště fungujícího přibližně od přelomu 9. a 10. století až do závěru 15. století. Povrchovými sběry byly na části jeho plochy získány četné hrudky, slitky a několik fragmentů předmětů z neželezných kovů, z nichž nejzajímavější je část malého zvonu. Tyto nálezy spolehlivě dokládají intenzivní metalurgické aktivity. Na základě výsledků analýz chemického složení vybraných artefaktů a slitků a zhodnocení sídelně-historických souvislostí je hypoteticky klademe někam do 12. či 13. století. Studie se pokouší zařadit sídliště u Suchomast do širších regionálních sídelně-historických souřadnic a ukazuje, že nabízí jeden z příkladů složité proměny struktury venkovského sídliště v průběhu středověku.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2020-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48439987","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
This paper presents an overview of the latest information about the beginnings of the technology of pottery making in the area of the forest-steppe belt in Siberia and the Russian part of Eastern Europe all the way to the Ural Mountains. From a continental point of view, a brief spatiotemporal diagram presents a completely different background of the beginnings of pottery in our lands and also in corresponding parts of Southeast Europe, where the origin of pottery has traditionally been linked to the Neolithisation of Europe. The earliest pottery technology in China dates back to 20 000 BP, followed by all the subsequent data from the Far East area to Lake Baikal. The earliest pottery culture, Jomon, which had been developing in Japan for more than ten thousand years, is not included here. In the Russian part of Eastern Europe, pottery technology starts developing only after 8 000 BP. Typologically uniform and mostly unchangeable development of beaker-shaped pottery, mostly with a pointed bottom, is common for both these areas. This development continues in Scandinavia and adjacent areas of the Baltic and in Atlantic Europe. In the central parts of Europe, similar shapes only occur sporadically in the earliest period. However, the earliest Eurasian pottery had influenced the development of later prehistoric periods. Numerous settlement groups on the Eurasian continents were characterised by two traditions that are archaeologically recognisable. In simple terms, one of the traditions was agricultural, the other conservative.
{"title":"Earliest pottery in Eurasia continent","authors":"I. Pavlů, T. Machová, Alžběta Pchálková-Bártová","doi":"10.35686/ar.2019.24","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.24","url":null,"abstract":"This paper presents an overview of the latest information about the beginnings of the technology of pottery making in the area of the forest-steppe belt in Siberia and the Russian part of Eastern Europe all the way to the Ural Mountains. From a continental point of view, a brief spatiotemporal diagram presents a completely different background of the beginnings of pottery in our lands and also in corresponding parts of Southeast Europe, where the origin of pottery has traditionally been linked to the Neolithisation of Europe. The earliest pottery technology in China dates back to 20 000 BP, followed by all the subsequent data from the Far East area to Lake Baikal. The earliest pottery culture, Jomon, which had been developing in Japan for more than ten thousand years, is not included here. In the Russian part of Eastern Europe, pottery technology starts developing only after 8 000 BP. Typologically uniform and mostly unchangeable development of beaker-shaped pottery, mostly with a pointed bottom, is common for both these areas. This development continues in Scandinavia and adjacent areas of the Baltic and in Atlantic Europe. In the central parts of Europe, similar shapes only occur sporadically in the earliest period. However, the earliest Eurasian pottery had influenced the development of later prehistoric periods. Numerous settlement groups on the Eurasian continents were characterised by two traditions that are archaeologically recognisable. In simple terms, one of the traditions was agricultural, the other conservative.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48452763","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie je koncipována jako komplexní vyhodnocení mimořádně objemné destrukce gotických kamen, nalezené v roce 1997 při archeologickém výzkumu zámku v Pardubicích. Kamna zanikla patrně následkem požáru na přelomu 15. a 16. století. V destrukci převažují komorové a nádobkové kachle běžné tvarové škály. Početně výrazně jsou zastoupeny i jiné kamnové konstrukční prvky, ponejvíce desky několika tvarových a metrických formátů. Soubor keramických desek je z dvojího pohledu (dočasně) unikátní, což platí i v mezinárodním měřítku. Nemá obdobu ani co do celkového množství, ani co se týče druhové pestrosti. Zatím ale scházejí vodítka pro bližší funkční interpretaci desek. Hodnocení nálezu končí diskusí nad sociálním kontextem. Odpověď na klíčovou otázku, zda se do podoby předmětných kamen promítlo společenské postavení vrchnostenského rodu, však není možné jednoznačně zformulovat, vyznívá spíše záporně.
{"title":"Destrukce gotických kamen na zámku v Pardubicích","authors":"Pavel Drnovský, Jan Kypta, Richard Thér","doi":"10.35686/ar.2019.26","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.26","url":null,"abstract":"Studie je koncipována jako komplexní vyhodnocení mimořádně objemné destrukce gotických kamen, nalezené v roce 1997 při archeologickém výzkumu zámku v Pardubicích. Kamna zanikla patrně následkem požáru na přelomu 15. a 16. století. V destrukci převažují komorové a nádobkové kachle běžné tvarové škály. Početně výrazně jsou zastoupeny i jiné kamnové konstrukční prvky, ponejvíce desky několika tvarových a metrických formátů. Soubor keramických desek je z dvojího pohledu (dočasně) unikátní, což platí i v mezinárodním měřítku. Nemá obdobu ani co do celkového množství, ani co se týče druhové pestrosti. Zatím ale scházejí vodítka pro bližší funkční interpretaci desek. Hodnocení nálezu končí diskusí nad sociálním kontextem. Odpověď na klíčovou otázku, zda se do podoby předmětných kamen promítlo společenské postavení vrchnostenského rodu, však není možné jednoznačně zformulovat, vyznívá spíše záporně.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44411585","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：