Dnešní moderní, jakož i starší prvkové analýzy kovových artefaktů na bázi mědi z období staršího eneolitu a starší doby bronzové dokládají v západní části středního Podunají, a tedy i na území dnešní Moravy, rozšíření měděné suroviny původem kromě východních Alp a jihovýchodní Evropy také z oblasti Západních Karpat. V uvedených obdobích jde o měď pocházející z tetraedritové rudy. V daném kontextu se nabízí otázka, jaký význam sehrávala na Moravě měď západokarpatské provenience při produkci bronzové industrie v období popelnicových polí. Prvkové a izotopové analýzy měděných slitků z depotu Blučina 1 z mladší doby bronzové prokázaly jejich tetraedritovou chemickou signaturu. Tento poznatek autoři předkládaného článku doplnili o další analýzy slitků z depotů Blučina 1 a 13 metodou ICP-MS a ICP-OES a také analýzami stabilních izotopů olova. Na základě získaných výsledků je diskutována otázka provenience tetraedritové měděné suroviny z ložisek ležících v Západních Karpatech a východních Alpách.
{"title":"Příspěvek k problematice distribuce středoslovenské mědi na Moravě v mladší době bronzové na příkladě kovových depotů Blučina 1 a Blučina 13","authors":"Tomáš Zachar, M. Salaš","doi":"10.35686/ar.2019.25","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.25","url":null,"abstract":"Dnešní moderní, jakož i starší prvkové analýzy kovových artefaktů na bázi mědi z období staršího eneolitu a starší doby bronzové dokládají v západní části středního Podunají, a tedy i na území dnešní Moravy, rozšíření měděné suroviny původem kromě východních Alp a jihovýchodní Evropy také z oblasti Západních Karpat. V uvedených obdobích jde o měď pocházející z tetraedritové rudy. V daném kontextu se nabízí otázka, jaký význam sehrávala na Moravě měď západokarpatské provenience při produkci bronzové industrie v období popelnicových polí. Prvkové a izotopové analýzy měděných slitků z depotu Blučina 1 z mladší doby bronzové prokázaly jejich tetraedritovou chemickou signaturu. Tento poznatek autoři předkládaného článku doplnili o další analýzy slitků z depotů Blučina 1 a 13 metodou ICP-MS a ICP-OES a také analýzami stabilních izotopů olova. Na základě získaných výsledků je diskutována otázka provenience tetraedritové měděné suroviny z ložisek ležících v Západních Karpatech a východních Alpách.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48305348","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Several archaeological artefacts from Kůlna Cave (Blansko disctrict, Czech Republic) date its settlement to the last 250 thousand years. The stratigraphy both inside the cave and at the entrance was complicated, so that macroscopically similar sediments may have comprised of Magdalenian, Gravettian, and Micoquian industries. The first radiocarbon dates surprisingly showed one Epigravettian date, obtained from an animal bone from layer 5, supposedly belonging to the Magdalenian. Also, a further series of dates from strictly controlled contexts (i.e., those definitely correlated with a single layer) showed interstratification of finds between layers. The question of whether there was indeed an Epigravettian settlement phase of the cave was tested with the analysis of butts of debitage, and preserved cores from layers 5 and 6, to specify the used knapping technology. It became clear that the used technology was uniform throughout Magdalenian layers 5 and 6, but spatial analysis of hearths and heated artefacts indicate these were likely to have been disturbed and may also include older material.
{"title":"The Epigravettian of Kůlna Cave?","authors":"Z. Nerudová, Martin Moník","doi":"10.35686/ar.2019.23","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.23","url":null,"abstract":"Several archaeological artefacts from Kůlna Cave (Blansko disctrict, Czech Republic) date its settlement to the last 250 thousand years. The stratigraphy both inside the cave and at the entrance was complicated, so that macroscopically similar sediments may have comprised of Magdalenian, Gravettian, and Micoquian industries. The first radiocarbon dates surprisingly showed one Epigravettian date, obtained from an animal bone from layer 5, supposedly belonging to the Magdalenian. Also, a further series of dates from strictly controlled contexts (i.e., those definitely correlated with a single layer) showed interstratification of finds between layers. The question of whether there was indeed an Epigravettian settlement phase of the cave was tested with the analysis of butts of debitage, and preserved cores from layers 5 and 6, to specify the used knapping technology. It became clear that the used technology was uniform throughout Magdalenian layers 5 and 6, but spatial analysis of hearths and heated artefacts indicate these were likely to have been disturbed and may also include older material.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47498607","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Lenka Kovačiková, Olga Trojánková, Petr Meduna, Petr Starec, Martin Burian, Jarmila Čiháková, J. Frolík
Soubory zvířecích kostí a zubů datované do 8. až 14. století byly shromážděny při archeologických výzkumech na několika místech Prahy (Pražský hrad, Malá Strana a Staré Město). Získaný osteologický materiál představuje odpad vznikající převážně při úpravě a konzumaci masa. Jeho detailní vyhodnocení se zaměřením na druhové složení, úmrtní věk a pohlaví zvířat přináší bližší informace nejen o složení stravy a kvalitě masa, ale i využívání dalších živočišných produktů. Porovnáním více souborů na prostorové a časové úrovni jsme se pokusili lépe porozumět trendům v hospodaření se zvířaty a spotřebě jejich produktů v prostoru středověké Prahy.
{"title":"Trendy v konzumaci masa a dalších živočišných produktů ve středověké Praze","authors":"Lenka Kovačiková, Olga Trojánková, Petr Meduna, Petr Starec, Martin Burian, Jarmila Čiháková, J. Frolík","doi":"10.35686/ar.2019.21","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.21","url":null,"abstract":"Soubory zvířecích kostí a zubů datované do 8. až 14. století byly shromážděny při archeologických výzkumech na několika místech Prahy (Pražský hrad, Malá Strana a Staré Město). Získaný osteologický materiál představuje odpad vznikající převážně při úpravě a konzumaci masa. Jeho detailní vyhodnocení se zaměřením na druhové složení, úmrtní věk a pohlaví zvířat přináší bližší informace nejen o složení stravy a kvalitě masa, ale i využívání dalších živočišných produktů. Porovnáním více souborů na prostorové a časové úrovni jsme se pokusili lépe porozumět trendům v hospodaření se zvířaty a spotřebě jejich produktů v prostoru středověké Prahy.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44616153","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jaroslav Bartík, P. Škrdla, Lubomír Šebela, A. Přichystal, L. Nejman
Stránská skála represents an important geological and archaeological site. It is also known for its rich deposits of Jurassic cherts that were utilized in various ways during different stages of Moravian prehistory. The substantial Early Upper Paleolithic occupation events are of great significance and have been subject to several international research projects. Archaeological excavations targeting mining and workshop areas were resumed in the last years with a focus on Late Neolithic and Early Eneolithic activities. This paper introduces this project and summarizes recent results. Trends in the chipped industry within the Stránská skála workshop area are outlined, focusing on raw material variability, technology-typology, chronology, and socioeconomic aspects. The first indicators of the location and other aspects of post-Paleolithic mining activities in the field of Stránská skála III are introduced and discussed in the context of mining and workshop activities of similar contemporary features in the Czech Republic and neighboring regions.
{"title":"Mining and processing of the Stránská skála-type chert during the Late Neolithic and Early Eneolithic periods","authors":"Jaroslav Bartík, P. Škrdla, Lubomír Šebela, A. Přichystal, L. Nejman","doi":"10.35686/ar.2019.17","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.17","url":null,"abstract":"Stránská skála represents an important geological and archaeological site. It is also known for its rich deposits of Jurassic cherts that were utilized in various ways during different stages of Moravian prehistory. The substantial Early Upper Paleolithic occupation events are of great significance and have been subject to several international research projects. Archaeological excavations targeting mining and workshop areas were resumed in the last years with a focus on Late Neolithic and Early Eneolithic activities. This paper introduces this project and summarizes recent results. Trends in the chipped industry within the Stránská skála workshop area are outlined, focusing on raw material variability, technology-typology, chronology, and socioeconomic aspects. The first indicators of the location and other aspects of post-Paleolithic mining activities in the field of Stránská skála III are introduced and discussed in the context of mining and workshop activities of similar contemporary features in the Czech Republic and neighboring regions.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45803383","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
This paper discusses the pottery finds from the 2003–2005 excavation of the settlement at Pellendorf/Gaweinstal in the central eastern area of the Weinviertel district in Lower Austria. The early medieval settlement was occupied from the 7th to the 10th centuries. The pottery finds from the 9th/10th century are characterised by shapes typical of the Mikulčice and Blučina pottery groups and of the March pottery in southern Moravia, and thus revealing intensive contact to the Great Moravian centres on the River March in that period. The paper also mentions further sites with the same pottery in northern Lower Austria, which, taken as a whole, indicate that in the 9th century the area was culturally, economically, and thus presumably also politically, closely connected to the Moravian Empire.
{"title":"The pottery from the early medieval settlement at Pellendorf/Gaweinstal (Lower Austria) and its relationship to the Great Moravian sites on the River March","authors":"Karin Kühtreiber","doi":"10.35686/ar.2019.19","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.19","url":null,"abstract":"This paper discusses the pottery finds from the 2003–2005 excavation of the settlement at Pellendorf/Gaweinstal in the central eastern area of the Weinviertel district in Lower Austria. The early medieval settlement was occupied from the 7th to the 10th centuries. The pottery finds from the 9th/10th century are characterised by shapes typical of the Mikulčice and Blučina pottery groups and of the March pottery in southern Moravia, and thus revealing intensive contact to the Great Moravian centres on the River March in that period. The paper also mentions further sites with the same pottery in northern Lower Austria, which, taken as a whole, indicate that in the 9th century the area was culturally, economically, and thus presumably also politically, closely connected to the Moravian Empire.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47436665","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
A recently acquired collection of 1332 knapped stone and 15 pebble or platy slate artefacts were analyzed to verify the dating and origin of the well-known Magdalenian site Hranice III – Velká Kobylanka in the Moravian Gate (Moravia, Czech Republic). The inhabitants of the site were processing a number of local knapped stone materials rather than long-distance imports, though (locally available) erratic flints were mostly used for tool manufacture. The most prominent as regards the typology of tools are a number of microlithic triangles, already recorded in an older assemblage from the site, indicating the Older Dryas age of the collection. The absence of raw materials from the south-west (e. g. the Olomučany chert) and typological analogies from Eastern Germany and Poland indicate that the Magdalenians from Hranice may have represented a colonization wave independent of the one that probably settled dozens of caves of the Moravian Karst. The only 14C date acquired by us from the surface comes from the Atlanticum chronozone (Holocene) and dates some younger activity at the site.
对最近获得的1332件夹缝石和15件卵石或板岩手工艺品进行了分析，以验证摩拉维亚门(捷克共和国摩拉维亚)著名的马格达莱遗址Hranice III - velk Kobylanka的年代和起源。该遗址的居民正在加工许多当地的石头材料，而不是长途进口，尽管(当地可用)不稳定的燧石主要用于工具制造。关于工具的类型学，最突出的是一些微石器三角形，它们已经记录在该地点的一个更古老的组合中，表明这些收集物属于更古老的仙女木时代。西南地区(如奥洛姆乌任何燧石)原材料的缺失以及来自东德和波兰的类型学类比表明，来自赫拉尼斯的抹大拉人可能代表了一波独立于可能定居在摩拉维亚喀斯特洞穴的殖民浪潮。我们从地表获得的唯一14C数据来自于Atlanticum chronozone(全新世)，并确定了该地点一些更年轻的活动。
{"title":"Magdalenian with microlithic triangles revisited","authors":"Martin Moník, Vít Záhorák, Jiří Drozd, V. Němcová","doi":"10.35686/ar.2019.16","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.16","url":null,"abstract":"A recently acquired collection of 1332 knapped stone and 15 pebble or platy slate artefacts were analyzed to verify the dating and origin of the well-known Magdalenian site Hranice III – Velká Kobylanka in the Moravian Gate (Moravia, Czech Republic). The inhabitants of the site were processing a number of local knapped stone materials rather than long-distance imports, though (locally available) erratic flints were mostly used for tool manufacture. The most prominent as regards the typology of tools are a number of microlithic triangles, already recorded in an older assemblage from the site, indicating the Older Dryas age of the collection. The absence of raw materials from the south-west (e. g. the Olomučany chert) and typological analogies from Eastern Germany and Poland indicate that the Magdalenians from Hranice may have represented a colonization wave independent of the one that probably settled dozens of caves of the Moravian Karst. The only 14C date acquired by us from the surface comes from the Atlanticum chronozone (Holocene) and dates some younger activity at the site.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"69911484","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V práci jsou prezentovány archeologické nálezy dokládající metalurgii neželezných kovů raně středověkého stáří získané při výzkumech na Malé Straně v Praze. Patří k nim zejména tavicí kelímky (tyglíky) a miskovité střepy běžné keramiky využité druhotně v metalurgii. Méně běžné jsou další druhy nálezů a situace svědčící o práci s neželeznými kovy (prubířské kameny, kadlub ad.). Část souboru byla podrobena EDS–SEM analýzám. Vyhodnocení jejich výsledků přispělo k poznání druhů získávaných a zpracovávaných neželezných kovů, resp. jejich slitin, i k částečnému objasnění postupů využívaných při jejich výrobě či testování kvality rudních surovin a hutnických meziproduktů.
{"title":"Stříbrná Praha","authors":"Jan Zavřel, Jarmila Čiháková","doi":"10.35686/ar.2019.20","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.20","url":null,"abstract":"V práci jsou prezentovány archeologické nálezy dokládající metalurgii neželezných kovů raně středověkého stáří získané při výzkumech na Malé Straně v Praze. Patří k nim zejména tavicí kelímky (tyglíky) a miskovité střepy běžné keramiky využité druhotně v metalurgii. Méně běžné jsou další druhy nálezů a situace svědčící o práci s neželeznými kovy (prubířské kameny, kadlub ad.). Část souboru byla podrobena EDS–SEM analýzám. Vyhodnocení jejich výsledků přispělo k poznání druhů získávaných a zpracovávaných neželezných kovů, resp. jejich slitin, i k částečnému objasnění postupů využívaných při jejich výrobě či testování kvality rudních surovin a hutnických meziproduktů.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43566191","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Deux objets remarquables, la cruche cérémonielle de Brno en Moravie et un vase peint de l’aire celtibérique de Numance en Espagne livrent deux variantes différentes de la représentation de l’année fondée sur les observations du ciel étoilé : la cruche de Brno illustre les astres qui correspondent aux deux grandes fêtes de l’année – Samain (début de l’année et de la saison sombre, hivernale) et Belteine (début de la saison claire, estivale) – et aux deux solstices ; le vase de Numance présente une séquence fondée sur les deux aspects principaux – hivernal (taureau noir) et estival (taureau clair) de la constellation du Taureau. Malgré la distance géographique considérable et l’appartenance à des faciès culturels celtiques très différents, ces deux oeuvres de grande qualité artistique relèvent d’un même fond commun constitué très anciennement à partir d’observations élaborées et précises du ciel étoilé.
{"title":"Deux représentations en images de l’année celtique","authors":"V. Kruta","doi":"10.35686/ar.2019.18","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.18","url":null,"abstract":"Deux objets remarquables, la cruche cérémonielle de Brno en Moravie et un vase peint de l’aire celtibérique de Numance en Espagne livrent deux variantes différentes de la représentation de l’année fondée sur les observations du ciel étoilé : la cruche de Brno illustre les astres qui correspondent aux deux grandes fêtes de l’année – Samain (début de l’année et de la saison sombre, hivernale) et Belteine (début de la saison claire, estivale) – et aux deux solstices ; le vase de Numance présente une séquence fondée sur les deux aspects principaux – hivernal (taureau noir) et estival (taureau clair) de la constellation du Taureau. Malgré la distance géographique considérable et l’appartenance à des faciès culturels celtiques très différents, ces deux oeuvres de grande qualité artistique relèvent d’un même fond commun constitué très anciennement à partir d’observations élaborées et précises du ciel étoilé.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46092958","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Při výzkumu polykulturní lokality u Štítar, okr. Kolín, byla v r. 2008 odkryta část sídelního areálu kultury nálevkovitých pohárů: 15 objektů, většinou zásobních jam, v jedné kostrový pohřeb, v další kopulovitá pec. Analýza nálezových komplexů ze zásobních jam doplněná dvěma soubory z východočeských Úhřetic představila zřetelně definovanou nálezovou skupinu, svým složením odpovídající staršímu úseku baalberského stupně (fázi IIa) moravské kultury nálevkovitých pohárů (KNP). Identifikace svébytné „štítarské“ fáze KNP ve východní části Čech podstatně mění dosavadní představu o situaci v zemi na počátku staršího eneolitu. Tato fáze je úzce svázaná s prostředím moravské KNP a na rozdíl od domácí, české skupiny této kultury zcela postrádá znaky připomínající keramiku michelsberské kultury. Její objev zároveň naznačil rozdělení ekumeny české skupiny KNP na dvě části: na část východní, s raně baalberskými lokalitami rázu moravské KNP, a na část západní, kde osídlení baalberského stupně má poněkud odlišný, možno říci střízlivější ráz, poznamenaný zásahem michelsberské kultury a tím též bližší středoněmecké skupině KNP. Soubor zvířecích kostí ze Štítar prozrazuje subsistenci založenou na chovu s dominancí tura. Podobnost s moravskou baalberskou fází lze spatřit ve zvlášť nízkém podílu lovné zvěře a poněkud vyšším podílu ovcí/koz. Zvláštností je frekventovaný výskyt částí, případně i celých skeletů psů, prasat a zajíců.
{"title":"Raná fáze staršího (baalberského) stupně kultury nálevkovitých pohárů na východě Čech","authors":"M. Zápotocký, Drahomíra Malyková, René Kyselý","doi":"10.35686/ar.2019.9","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.9","url":null,"abstract":"Při výzkumu polykulturní lokality u Štítar, okr. Kolín, byla v r. 2008 odkryta část sídelního areálu kultury nálevkovitých pohárů: 15 objektů, většinou zásobních jam, v jedné kostrový pohřeb, v další kopulovitá pec. Analýza nálezových komplexů ze zásobních jam doplněná dvěma soubory z východočeských Úhřetic představila zřetelně definovanou nálezovou skupinu, svým složením odpovídající staršímu úseku baalberského stupně (fázi IIa) moravské kultury nálevkovitých pohárů (KNP). Identifikace svébytné „štítarské“ fáze KNP ve východní části Čech podstatně mění dosavadní představu o situaci v zemi na počátku staršího eneolitu. Tato fáze je úzce svázaná s prostředím moravské KNP a na rozdíl od domácí, české skupiny této kultury zcela postrádá znaky připomínající keramiku michelsberské kultury. Její objev zároveň naznačil rozdělení ekumeny české skupiny KNP na dvě části: na část východní, s raně baalberskými lokalitami rázu moravské KNP, a na část západní, kde osídlení baalberského stupně má poněkud odlišný, možno říci střízlivější ráz, poznamenaný zásahem michelsberské kultury a tím též bližší středoněmecké skupině KNP. Soubor zvířecích kostí ze Štítar prozrazuje subsistenci založenou na chovu s dominancí tura. Podobnost s moravskou baalberskou fází lze spatřit ve zvlášť nízkém podílu lovné zvěře a poněkud vyšším podílu ovcí/koz. Zvláštností je frekventovaný výskyt částí, případně i celých skeletů psů, prasat a zajíců.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-06-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"69911523","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Sylva Drtikolová Kaupová, M. Salaš, Ivana Jarošová, Katharina Rebay-Salisbury, Barbara Rendl, Fabian Kanz
Příspěvek zpřesňuje a rozšiřuje informace o stravě pěti dospělých mužů z kumulace lidských ostatků K7/90 velatické fáze kultury středodunajských popelnicových polí v lokalitě Cezavy u Blučiny. Vzhledem ke špatné zachovalosti kosterního materiálu byla získána izotopová data od čtyř z pěti jedinců a ze čtyř vzorků fauny. Původní výsledky izotopové analýzy publikované v roce 2012 naznačovaly významnou roli živočišné složky potravy s potenciálním podílem mořských ryb. Nová měření izotopových hodnot síry a doměření hodnot komparativního souboru zvířat z dané lokality však prokázala, že ryby – ani mořské, ani sladkovodní – významnou roli v jídelníčku nehrály. Také maso a mléko suchozemských zvířat bylo spíše doplňkem stravy dotyčných osob, která byla založena hlavně na rostlinách. Ve stravě rostlinného původu hrálo významnou roli proso, jehož konzumaci je možné prokázat díky specifickým hodnotám stabilních izotopů uhlíku. Podle výsledků kvantitativního modelu rekonstrukce stravy proso u dvou ze čtyř jedinců tvořilo až kolem 50 % konzumované potravy. To potvrzuje dosavadní výsledky archeobotaniky, ukazující na podstatnou roli prosa v mladší době bronzové. V rámci revize předchozích antropologických určení se pomocí bukálních mikroabrazí zubů definovalo přesněji složení a konzistence stravy. Metodou analýzy přírůstků zubního cementu (TCA) se podařilo upřesnit biologický věk u dvou mužů v době jejich úmrtí.
{"title":"Nové poznatky o stravě mužů z kumulace lidských ostatků K7/90 na Cezavách u Blučiny v mladší době bronzové","authors":"Sylva Drtikolová Kaupová, M. Salaš, Ivana Jarošová, Katharina Rebay-Salisbury, Barbara Rendl, Fabian Kanz","doi":"10.35686/ar.2019.10","DOIUrl":"https://doi.org/10.35686/ar.2019.10","url":null,"abstract":"Příspěvek zpřesňuje a rozšiřuje informace o stravě pěti dospělých mužů z kumulace lidských ostatků K7/90 velatické fáze kultury středodunajských popelnicových polí v lokalitě Cezavy u Blučiny. Vzhledem ke špatné zachovalosti kosterního materiálu byla získána izotopová data od čtyř z pěti jedinců a ze čtyř vzorků fauny. Původní výsledky izotopové analýzy publikované v roce 2012 naznačovaly významnou roli živočišné složky potravy s potenciálním podílem mořských ryb. Nová měření izotopových hodnot síry a doměření hodnot komparativního souboru zvířat z dané lokality však prokázala, že ryby – ani mořské, ani sladkovodní – významnou roli v jídelníčku nehrály. Také maso a mléko suchozemských zvířat bylo spíše doplňkem stravy dotyčných osob, která byla založena hlavně na rostlinách. Ve stravě rostlinného původu hrálo významnou roli proso, jehož konzumaci je možné prokázat díky specifickým hodnotám stabilních izotopů uhlíku. Podle výsledků kvantitativního modelu rekonstrukce stravy proso u dvou ze čtyř jedinců tvořilo až kolem 50 % konzumované potravy. To potvrzuje dosavadní výsledky archeobotaniky, ukazující na podstatnou roli prosa v mladší době bronzové. V rámci revize předchozích antropologických určení se pomocí bukálních mikroabrazí zubů definovalo přesněji složení a konzistence stravy. Metodou analýzy přírůstků zubního cementu (TCA) se podařilo upřesnit biologický věk u dvou mužů v době jejich úmrtí.","PeriodicalId":54176,"journal":{"name":"Archeologicke Rozhledy","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.6,"publicationDate":"2019-06-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46524023","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":4,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：