Hraní video her se stalo populárním fenoménem mezi školu navštěvujícími adolescenty po celém světě, především z důvodu rychlého rozvoje herního průmyslu v 21. století. Proto má tato populace přístup k širokému spektru videoher s rozdílným potenciálem a možnostmi pro maximální hráčský zážitek. Na jedné straně mohou videohry přinést adolescentům jisté výhody, na straně druhé s sebou nesou i nebezpečí. Závislost na videohrách se dostala do popředí zájmu veřejnosti i aktérů v rámci nigerijského vzdělávacího systému. Tato studie má za cíl prozkoumat výskyt a korelace závislosti na videohrách mezi školu navštěvujícími adolescenty, kteří byli náhodně vybráni ze státních a soukromých škol ve státě Kwara (Nigerie). Studie se zúčastnilo 850 adolescentů z 20 středních škol. Nezávislé proměnné (gender, akademický výkon, životní spokojenost, sebevědomí, vliv vrstevníků, vnímaná hladina stresu a kognitivní exekutivní funkce) byly zachyceny pomocí standardizovaných škál. Nezávislá proměnná (závislost na videohrách) byla zkoumána pomocí Game Addiction Scale. Data byla zpracována do podoby absolutních a relativních četností, dále byla provedena korelační a regresní analýza. Výsledky studie ukazují, že většina respondentů (74 %) hraje online i offline videohry. 13,5 % respondentů spadají do kategorie závislých na videohrách. Závislost na videohrách významně koreluje s vlivem vrstevníků, genderem, akademickým výkonem, kognitivními exekutivními funkcemi a životní spokojeností. Na základě těchto zjištění lze doporučit využití preventivních opatření proti vzniku závislosti na videohrách a s ní souvisejícími jevy mezi nigerijskými adolescenty.
{"title":"Výskyt a korelace závislosti na videohrách mezi nigerijskými školu navštěvujícími adolescenty","authors":"Adams Ogirima Onivehu","doi":"10.5817/pedor2020-4-425","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2020-4-425","url":null,"abstract":"Hraní video her se stalo populárním fenoménem mezi školu navštěvujícími adolescenty po celém světě, především z důvodu rychlého rozvoje herního průmyslu v 21. století. Proto má tato populace přístup k širokému spektru videoher s rozdílným potenciálem a možnostmi pro maximální hráčský zážitek. Na jedné straně mohou videohry přinést adolescentům jisté výhody, na straně druhé s sebou nesou i nebezpečí. Závislost na videohrách se dostala do popředí zájmu veřejnosti i aktérů v rámci nigerijského vzdělávacího systému. Tato studie má za cíl prozkoumat výskyt a korelace závislosti na videohrách mezi školu navštěvujícími adolescenty, kteří byli náhodně vybráni ze státních a soukromých škol ve státě Kwara (Nigerie). Studie se zúčastnilo 850 adolescentů z 20 středních škol. Nezávislé proměnné (gender, akademický výkon, životní spokojenost, sebevědomí, vliv vrstevníků, vnímaná hladina stresu a kognitivní exekutivní funkce) byly zachyceny pomocí standardizovaných škál. Nezávislá proměnná (závislost na videohrách) byla zkoumána pomocí Game Addiction Scale. Data byla zpracována do podoby absolutních a relativních četností, dále byla provedena korelační a regresní analýza. Výsledky studie ukazují, že většina respondentů (74 %) hraje online i offline videohry. 13,5 % respondentů spadají do kategorie závislých na videohrách. Závislost na videohrách významně koreluje s vlivem vrstevníků, genderem, akademickým výkonem, kognitivními exekutivními funkcemi a životní spokojeností. Na základě těchto zjištění lze doporučit využití preventivních opatření proti vzniku závislosti na videohrách a s ní souvisejícími jevy mezi nigerijskými adolescenty.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45367345","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Výzkumná studie popisuje čtení rodiče s dítětem předškolního věku. Cílem bylo zjistit, jaké interakční strategie používají rodiče při čtení příběhu, jaké možnosti rozvoje dítěte tyto strategie nabízí a jaké role v této interakci hraje dítě. Participanty výzkumu bylo 20 rodičů a jejich děti. Data byla získána pomocí přímého pozorování interakce a její zvukové nahrávky. Bylo identifikováno sedm interakčních strategií rodiče, které pak byly kumulovány do tří okruhů. (1) Angažující strategie vzbuzovaly zájem dítěte o obsah příběhu a orientovaly ho na jeho naslouchání; (2) kontrolní strategie zjišťovaly, do jaké míry dítě sleduje obsah příběhu a chápe události, hrdiny a prostředí; 3) rozvíjející strategie se zaměřily na rozšiřování a prohlubování lexikálních znalostí dítěte a propojení obsahu příběhu se zkušenostmi dítěte. I když rodiče dominovali v interakcích, děti mnohdy převzaly iniciativu a posunuly rodiče do role odpovídajícího na jejich otázky. Výzkum poskytl podporu tezi, že rodiče významně ovlivňují čtenářskou pregramotnost svého dítěte, když mu nejen čtou, ale také s ním vedou rozhovory o čtení.
{"title":"Podpora čtenářské pregramotnosti. Interakce rodič–dítě při čtení knihy","authors":"Peter Gavora, Nikola Křívánková","doi":"10.5817/pedor2021-4-32","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-4-32","url":null,"abstract":"Výzkumná studie popisuje čtení rodiče s dítětem předškolního věku. Cílem bylo zjistit, jaké interakční strategie používají rodiče při čtení příběhu, jaké možnosti rozvoje dítěte tyto strategie nabízí a jaké role v této interakci hraje dítě. Participanty výzkumu bylo 20 rodičů a jejich děti. Data byla získána pomocí přímého pozorování interakce a její zvukové nahrávky. Bylo identifikováno sedm interakčních strategií rodiče, které pak byly kumulovány do tří okruhů. (1) Angažující strategie vzbuzovaly zájem dítěte o obsah příběhu a orientovaly ho na jeho naslouchání; (2) kontrolní strategie zjišťovaly, do jaké míry dítě sleduje obsah příběhu a chápe události, hrdiny a prostředí; 3) rozvíjející strategie se zaměřily na rozšiřování a prohlubování lexikálních znalostí dítěte a propojení obsahu příběhu se zkušenostmi dítěte. I když rodiče dominovali v interakcích, děti mnohdy převzaly iniciativu a posunuly rodiče do role odpovídajícího na jejich otázky. Výzkum poskytl podporu tezi, že rodiče významně ovlivňují čtenářskou pregramotnost svého dítěte, když mu nejen čtou, ale také s ním vedou rozhovory o čtení.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45361654","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cílem studie je analyzovat stav výuky odborného cizího jazyka (OCJ) na středních odborných školách a středních odborných učilištích na příkladu oborů stavebnictví a oborů zpracování dřeva. Dále pak analyzovat závěry strategických dokumentů a na základě výsledků kvalitativního výzkumu popsat aktuální stav výuky OCJ na konkrétních SOŠ a SOU a následně nastínit možná didaktická řešení. Výklady jsou konkretizovány na příkladech oborů stavebnictví (Instalatér, Zedník, Stavebnictví) a zpracování dřeva (Truhlář). Vzhledem ke stanoveným cílům studie a designu výzkumu, který se soustředí zejména na analýzu a mapování současné situace ve výuce odborného cizího jazyka na středních odborných školách, jsme si stanovili následující výzkumné otázky: Jaké metody a didaktické materiály jsou využívány k výuce OCJ? Na jaké bariéry pedagogičtí pracovníci při výuce OCJ narážejí? Prostřednictvím jaké podpory by bylo možné efektivitu výuky OCJ zvýšit? S ohledem na stanovené výzkumné otázky byl výzkum proveden kvalitativní formou metodou polostrukturovaného rozhovoru. Celkově se výzkumu zúčastnilo 51 učitelů z 10 různých škol. Během výzkumu byly prozkoumány strategické dokumenty, školní vzdělávací programy a relevantní učebnice FLSP s cílem (ne)potvrdit jejich (ne)vhodnost pro vyučující a studenty. Výsledky studie naznačují, že kvalita výuky OCJ na zkoumaných středních odborných školách a učilištích je nedostatečná. Didaktická efektivita, kterou je třeba nastavit, spočívá zejména v integraci komunikační kompetence a odborného obsahu, v důrazu na praktičnost a reálnou profesní komunikaci, využití prvků informálního učení a v neposlední řadě v implementaci strategií digitálního vzdělávání.
{"title":"Výuka odborného cizího jazyka na SOŠ a SOU (na příkladu stavebních a dřevozpracujících oborů)","authors":"Michaela Pešková, Katarína Kubiková, Ivona Mištěrová","doi":"10.5817/pedor2021-4-55","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-4-55","url":null,"abstract":"Cílem studie je analyzovat stav výuky odborného cizího jazyka (OCJ) na středních odborných školách a středních odborných učilištích na příkladu oborů stavebnictví a oborů zpracování dřeva. Dále pak analyzovat závěry strategických dokumentů a na základě výsledků kvalitativního výzkumu popsat aktuální stav výuky OCJ na konkrétních SOŠ a SOU a následně nastínit možná didaktická řešení. Výklady jsou konkretizovány na příkladech oborů stavebnictví (Instalatér, Zedník, Stavebnictví) a zpracování dřeva (Truhlář). Vzhledem ke stanoveným cílům studie a designu výzkumu, který se soustředí zejména na analýzu a mapování současné situace ve výuce odborného cizího jazyka na středních odborných školách, jsme si stanovili následující výzkumné otázky: Jaké metody a didaktické materiály jsou využívány k výuce OCJ? Na jaké bariéry pedagogičtí pracovníci při výuce OCJ narážejí? Prostřednictvím jaké podpory by bylo možné efektivitu výuky OCJ zvýšit? S ohledem na stanovené výzkumné otázky byl výzkum proveden kvalitativní formou metodou polostrukturovaného rozhovoru. Celkově se výzkumu zúčastnilo 51 učitelů z 10 různých škol. Během výzkumu byly prozkoumány strategické dokumenty, školní vzdělávací programy a relevantní učebnice FLSP s cílem (ne)potvrdit jejich (ne)vhodnost pro vyučující a studenty. Výsledky studie naznačují, že kvalita výuky OCJ na zkoumaných středních odborných školách a učilištích je nedostatečná. Didaktická efektivita, kterou je třeba nastavit, spočívá zejména v integraci komunikační kompetence a odborného obsahu, v důrazu na praktičnost a reálnou profesní komunikaci, využití prvků informálního učení a v neposlední řadě v implementaci strategií digitálního vzdělávání.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71354394","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Předložená studie přináší pohled na portfolio a jeho místo v reflektivně pojatém přípravném vzdělávání učitelů mateřských škol na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Cílem studie je přispět k diskuzi o profesionalizačním pojetí přípravy učitelů mateřských škol s využitím akčního výzkumu výukových strategií a jejich vlivu na proces profesního rozvoje studentek. Úvodní část studie je věnována teorii učitelského vzdělávání a analýze klíčového pojmu portfolio, která se opírá o přehledovou studii českých i zahraničních zdrojů. Jádro studie tvoří akční výzkum zaměřený na sledování vlivu kurzu Tvorba profesního portfolia na rozvoj profesní identity studentek. Výsledky studie prezentují, jak kooperativní aktivity a vrstevnické hodnocení rozvíjejí interpersonální dovednosti studentek, podporují jejich sebedůvěru a prohlubují porozumění funkci portfolia jako prostředku sebevyjádření a jejich profesního růstu. Nad rámec akčního výzkumu studie přináší čtyři individualizované portréty studentek, které využily portfolia při státní závěrečné zkoušce.
{"title":"Profesní identita studentek učitelství pro mateřské školy a její odraz v portfoliu","authors":"Veronika Rodová, Zora Syslová","doi":"10.5817/pedor2021-1-35","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-1-35","url":null,"abstract":"Předložená studie přináší pohled na portfolio a jeho místo v reflektivně pojatém přípravném vzdělávání učitelů mateřských škol na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Cílem studie je přispět k diskuzi o profesionalizačním pojetí přípravy učitelů mateřských škol s využitím akčního výzkumu výukových strategií a jejich vlivu na proces profesního rozvoje studentek. Úvodní část studie je věnována teorii učitelského vzdělávání a analýze klíčového pojmu portfolio, která se opírá o přehledovou studii českých i zahraničních zdrojů. Jádro studie tvoří akční výzkum zaměřený na sledování vlivu kurzu Tvorba profesního portfolia na rozvoj profesní identity studentek. Výsledky studie prezentují, jak kooperativní aktivity a vrstevnické hodnocení rozvíjejí interpersonální dovednosti studentek, podporují jejich sebedůvěru a prohlubují porozumění funkci portfolia jako prostředku sebevyjádření a jejich profesního růstu. Nad rámec akčního výzkumu studie přináší čtyři individualizované portréty studentek, které využily portfolia při státní závěrečné zkoušce.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44674809","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Distanční výuka, a vůbec práce se skupinou v online prostředí, má svá speciika, kterými se velmi odlišuje od běžného způsobu práce se skupinou v reálném prostředí. Řada profesionálů – pedagogů, poradců, terapeutů apod. – kteří modi ikovali svůj styl práce na dočasný „online modus“, se domnívá, že využití online prostředí pro práci s lidmi se nedá označit jako horší nebo lepší, ale nejlépe výstižná charakteristika je jiné. Právě proto vyžaduje kreativní hledání vhodných způsobů a možností realizace výuky, aby bylo dosaženo vytyčených cílů. K tomuto tématu už bylo během pandemie nemoci covid-19 napsáno poměrně dost, zejména z řad pedagogů1, kteří byli na jaře 2020 nečekaně ze dne na den odkázáni na online prostředí. Museli se tak rychle na toto prostředí adaptovat a hledat způsoby, jak v něm s žáky a studenty efektivně pracovat. Výzkumně se tématu praxe distanční výuky a jejím souvislostem věnovali např. Rokos a Vančura (2020) nebo Duschinská a High (2020).
{"title":"Sebezkušenostní skupiny pro studenty učitelství v online prostředí","authors":"Petra Hořejšová, Zuzana Štefánková","doi":"10.5817/pedor2021-1-123","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-1-123","url":null,"abstract":"Distanční výuka, a vůbec práce se skupinou v online prostředí, má svá speciika, kterými se velmi odlišuje od běžného způsobu práce se skupinou v reálném prostředí. Řada profesionálů – pedagogů, poradců, terapeutů apod. – kteří modi ikovali svůj styl práce na dočasný „online modus“, se domnívá, že využití online prostředí pro práci s lidmi se nedá označit jako horší nebo lepší, ale nejlépe výstižná charakteristika je jiné. Právě proto vyžaduje kreativní hledání vhodných způsobů a možností realizace výuky, aby bylo dosaženo vytyčených cílů. K tomuto tématu už bylo během pandemie nemoci covid-19 napsáno poměrně dost, zejména z řad pedagogů1, kteří byli na jaře 2020 nečekaně ze dne na den odkázáni na online prostředí. Museli se tak rychle na toto prostředí adaptovat a hledat způsoby, jak v něm s žáky a studenty efektivně pracovat. Výzkumně se tématu praxe distanční výuky a jejím souvislostem věnovali např. Rokos a Vančura (2020) nebo Duschinská a High (2020).","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46678952","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Přestože se koncept rozvíjení finanční gramotnosti u žáků stal nedílnou součástí edukační a finanční politiky mnoha států, konkrétní podmínky (kulturní, sociální a ekonomické) realizace tohoto konceptu ve školním kurikulu se mohou významně lišit, což má dopady na samotný obsah vzdělávání. Studie se proto zaměřuje na analýzu a komparaci standardů finanční gramotnosti, jež jsou stěžejními dokumenty pro finanční vzdělávání, v České republice a ve vybraných státech USA, konkrétně Utahu, Virginii a Tennessee. Srovnání standardů vychází z kvantitativní obsahové analýzy založené na vytvořeném kategoriálním systému. Výsledky studie naznačují nedostatečnou obsáhlost a návodnost standardů finanční gramotnosti České republiky. Také zastoupení významových jednotek v rámci kategorií obsahové dimenze nelze považovat za rovnovážné, jelikož je kladen nižší důraz na témata týkající se povolání a makroekonomických poznatků. Dále lze říci, že u českého standardu finanční gramotnosti převládají kognitivně méně náročné aktivity, což platí i u standardů Utahu a Virginie.
{"title":"Srovnání koncepce finanční gramotnosti ČR a vybraných států USA","authors":"Karel Ševčík","doi":"10.5817/pedor2021-1-97","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-1-97","url":null,"abstract":"Přestože se koncept rozvíjení finanční gramotnosti u žáků stal nedílnou součástí edukační a finanční politiky mnoha států, konkrétní podmínky (kulturní, sociální a ekonomické) realizace tohoto konceptu ve školním kurikulu se mohou významně lišit, což má dopady na samotný obsah vzdělávání. Studie se proto zaměřuje na analýzu a komparaci standardů finanční gramotnosti, jež jsou stěžejními dokumenty pro finanční vzdělávání, v České republice a ve vybraných státech USA, konkrétně Utahu, Virginii a Tennessee. Srovnání standardů vychází z kvantitativní obsahové analýzy založené na vytvořeném kategoriálním systému. Výsledky studie naznačují nedostatečnou obsáhlost a návodnost standardů finanční gramotnosti České republiky. Také zastoupení významových jednotek v rámci kategorií obsahové dimenze nelze považovat za rovnovážné, jelikož je kladen nižší důraz na témata týkající se povolání a makroekonomických poznatků. Dále lze říci, že u českého standardu finanční gramotnosti převládají kognitivně méně náročné aktivity, což platí i u standardů Utahu a Virginie. ","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48506200","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie z roku 1998 zabývající se negativními zkušenostmi v dětství odhalila nejen vysokou prevalenci v běžné populaci, nýbrž i jejich rozsáhlý a zásadní dopad na duševní a také fyzické zdraví člověka v průběhu celého života. V reakci na alarmující výsledky studie lze sledovat celosvětový trend zvyšování podpory duševního zdraví všech žáků ve školách s ohledem na specifické možnosti podpory žáků, kteří v dětství zažili či zažívají negativní zkušenosti ovlivňující jejich duševní zdraví, chování a vzdělávání. Následující text představuje základní principy trauma respektujícího přístupu ve vzdělávání a předkládá možnost jeho systémové implementace zavedením celoškolního rámce pozitivní podpory chování PBIS. Cílem textu je diskutovat vhodnost zavedení víceúrovňové podpory dětí s negativními zkušenostmi v dětství projevujícími se problémy v chování prostřednictvím celoškolní tříúrovňové pozitivní podpory chování PBIS. Příspěvek je dělen do šesti částí. Po krátkém úvodu do problematiky je pozornost věnována výskytu a dopadům negativních zkušeností v dětství na život jedince, současným možnostem podpory dětí s negativními zkušenostmi v českém školství, základním principům trauma respektujícího přístupu, systémovému zavedení trauma respektujícího přístupu prostřednictvím rámce PBIS a možnostem implementace PBIS v českých školách. Rozbor odborné literatury odkrývá společné prvky PBIS s takzvaným trauma respektujícím přístupem, jež podporuje duševní zdraví všech žáků a současně umožňuje školám vhodně podporovat také žáky, kteří prožili nebo prožívají negativní zkušenosti. Implementační rámec PBIS je tedy vhodným systémem podpory duševního zdraví dětí a mladých lidí, který je možné adaptovat na české vzdělávání a zavádět v běžných školách.
{"title":"Možnosti podpory duševního zdraví žáků","authors":"Anna Kubíčková, Lenka Felcmanová","doi":"10.5817/pedor2021-1-70","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-1-70","url":null,"abstract":"Studie z roku 1998 zabývající se negativními zkušenostmi v dětství odhalila nejen vysokou prevalenci v běžné populaci, nýbrž i jejich rozsáhlý a zásadní dopad na duševní a také fyzické zdraví člověka v průběhu celého života. V reakci na alarmující výsledky studie lze sledovat celosvětový trend zvyšování podpory duševního zdraví všech žáků ve školách s ohledem na specifické možnosti podpory žáků, kteří v dětství zažili či zažívají negativní zkušenosti ovlivňující jejich duševní zdraví, chování a vzdělávání. Následující text představuje základní principy trauma respektujícího přístupu ve vzdělávání a předkládá možnost jeho systémové implementace zavedením celoškolního rámce pozitivní podpory chování PBIS. Cílem textu je diskutovat vhodnost zavedení víceúrovňové podpory dětí s negativními zkušenostmi v dětství projevujícími se problémy v chování prostřednictvím celoškolní tříúrovňové pozitivní podpory chování PBIS. Příspěvek je dělen do šesti částí. Po krátkém úvodu do problematiky je pozornost věnována výskytu a dopadům negativních zkušeností v dětství na život jedince, současným možnostem podpory dětí s negativními zkušenostmi v českém školství, základním principům trauma respektujícího přístupu, systémovému zavedení trauma respektujícího přístupu prostřednictvím rámce PBIS a možnostem implementace PBIS v českých školách. Rozbor odborné literatury odkrývá společné prvky PBIS s takzvaným trauma respektujícím přístupem, jež podporuje duševní zdraví všech žáků a současně umožňuje školám vhodně podporovat také žáky, kteří prožili nebo prožívají negativní zkušenosti. Implementační rámec PBIS je tedy vhodným systémem podpory duševního zdraví dětí a mladých lidí, který je možné adaptovat na české vzdělávání a zavádět v běžných školách.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43895364","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Úvodní část příspěvku je věnována fenoménu mentoringu v učitelství jako nástroje podpory profesního rozvoje učitelů a studentů učitelství. Jsou prezentována teoretická východiska a klíčové koncepty důležité pro hlubší porozumění mentoringu. Hlavním cílem studie je prezentovat výsledky kvalitativního výzkumu věnovaného kontextu, podmínkám a možným bariérám spolupráce mentora a menteeho v učitelské profesi v širším kontextu hledání prostředků k posílení profesionalizace učitelů a k podpoře jejich celoživotního profesního růstu. Výsledky výzkumu identifikují klíčové aspekty mentoringu, mezi něž patří dovednost zpětné vazby ze strany mentora a otevřenost reflexi na straně menteeho, stejně jako sebejistota mentora a kultura spolupráce napříč školou. Studie rovněž poukazuje na hlavní přínosy mentoringu pro začínající učitele, studenty učitelství, pro učitele s delší praxí, pro rozvoj školy i pro školství obecně.
{"title":"Mentoring jako prostředek podpory profesního učení studentů učitelství a učitelů","authors":"Vladimíra Spilková, Barbora Zavadilová","doi":"10.5817/pedor2021-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-1-4","url":null,"abstract":"Úvodní část příspěvku je věnována fenoménu mentoringu v učitelství jako nástroje podpory profesního rozvoje učitelů a studentů učitelství. Jsou prezentována teoretická východiska a klíčové koncepty důležité pro hlubší porozumění mentoringu. Hlavním cílem studie je prezentovat výsledky kvalitativního výzkumu věnovaného kontextu, podmínkám a možným bariérám spolupráce mentora a menteeho v učitelské profesi v širším kontextu hledání prostředků k posílení profesionalizace učitelů a k podpoře jejich celoživotního profesního růstu. Výsledky výzkumu identifikují klíčové aspekty mentoringu, mezi něž patří dovednost zpětné vazby ze strany mentora a otevřenost reflexi na straně menteeho, stejně jako sebejistota mentora a kultura spolupráce napříč školou. Studie rovněž poukazuje na hlavní přínosy mentoringu pro začínající učitele, studenty učitelství, pro učitele s delší praxí, pro rozvoj školy i pro školství obecně.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42799093","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Metoda ocni kamery se v ramci různých studii ukazala jako vhodnou pro studovani kognitivnich procesů žaků. V clanku se zaměřime na výhody použiti metody sledovanim žaků střednich skol při řeseni testu s otazkami s výběrem odpovědi. Konkretně se zaměřime na kvalitativni analýzu dat týkajicich se pohybů oci dvou žakyň řesicich ulohy z fyziky. Obě žakyně řesily vsechny testove ulohy nespravně, obě navic vybraly jako odpověď stejne alternativy. V připadě klasickeho zadani testu (vyplňovani papirových dotazniků), bychom dostali od obou žakyň naprosto stejný výstup. Data z ocni kamery nam vsak ukazala jak podobne přistupy řeseni, tak i důležite odlisnosti, na zakladě kterých by pak vyucujici pracovali s každou divkou odlisně. Obě divky cetly zadani pozorně a věnovaly důraz klicovým pojmům. Je tedy zřejme, že spatna volba odpovědi nejde na vrub nedostatecneho cteni zadani. Obě divky zřejmě maji typickou miskoncepci týkajici se 1. Newtonova zakona. Lisi se zejmena v jejich jistotě výběru odpovědi. Eva byla v odpovidani rychlejsi a zabývala se zejmena možnosti, kterou nakonec vybrala jako odpověď. Naproti tomu Jana se velmi casto vracela k zadani, casto nejprve přemýslela o odpovědi, kterou nakonec nevybrala jako spravnou. U Evy jsme pozorovali netypicke vertikalni sakady nad vybranými klicovými pojmy. Jana při pohledu na spise ilustrativni obrazek projevila typickou miskoncepci “graf jako obrazek”. Detailni analýzou jsme ukazali, že souhrnna data na tzv. oblast zajmu mohou být zavadějici, pokud je tato oblast přilis velka (např. jedna alternativa v testove otazce). Dale jsme představili možne indikatory pro kvalitativni analýzu a možnosti vizualizace zpětných sakad.
{"title":"Výhody využití metody oční kamery při sledování žákovských kognitivních procesů při řešení testů s výběrem odpovědi","authors":"Martina Kekule, Iva Spanova, Jouni Viiri","doi":"10.5817/PEDOR2019-4-424","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/PEDOR2019-4-424","url":null,"abstract":"Metoda ocni kamery se v ramci různých studii ukazala jako vhodnou pro studovani kognitivnich procesů žaků. V clanku se zaměřime na výhody použiti metody sledovanim žaků střednich skol při řeseni testu s otazkami s výběrem odpovědi. Konkretně se zaměřime na kvalitativni analýzu dat týkajicich se pohybů oci dvou žakyň řesicich ulohy z fyziky. Obě žakyně řesily vsechny testove ulohy nespravně, obě navic vybraly jako odpověď stejne alternativy. V připadě klasickeho zadani testu (vyplňovani papirových dotazniků), bychom dostali od obou žakyň naprosto stejný výstup. Data z ocni kamery nam vsak ukazala jak podobne přistupy řeseni, tak i důležite odlisnosti, na zakladě kterých by pak vyucujici pracovali s každou divkou odlisně. Obě divky cetly zadani pozorně a věnovaly důraz klicovým pojmům. Je tedy zřejme, že spatna volba odpovědi nejde na vrub nedostatecneho cteni zadani. Obě divky zřejmě maji typickou miskoncepci týkajici se 1. Newtonova zakona. Lisi se zejmena v jejich jistotě výběru odpovědi. Eva byla v odpovidani rychlejsi a zabývala se zejmena možnosti, kterou nakonec vybrala jako odpověď. Naproti tomu Jana se velmi casto vracela k zadani, casto nejprve přemýslela o odpovědi, kterou nakonec nevybrala jako spravnou. U Evy jsme pozorovali netypicke vertikalni sakady nad vybranými klicovými pojmy. Jana při pohledu na spise ilustrativni obrazek projevila typickou miskoncepci “graf jako obrazek”. Detailni analýzou jsme ukazali, že souhrnna data na tzv. oblast zajmu mohou být zavadějici, pokud je tato oblast přilis velka (např. jedna alternativa v testove otazce). Dale jsme představili možne indikatory pro kvalitativni analýzu a možnosti vizualizace zpětných sakad.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71354374","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Decades of research have demonstrated the critical contribution of school leaders to both school performance and student outcomes. Although researchers have identified the importance of school leaders, they have not specified malleable factors that reliably account for their performance (Reynolds et al., 2014). One of the more promising areas of study has examined the activities and behaviors of school leaders (Grissom, Loeb, & Master, 2013). For more than a century, scholars have examined how school leaders allot their time to address the demands of their schools (McMurry, 1913; Sebastian, Camburn, & Spillane, 2018). Despite substantial technological advancements since the first study of school leader time use (SLTU), the means of data collection have remained largely unchanged (Hochbein et al., 2018). To study SLTU, researchers have relied on observation and self-report data collection techniques (Horng, Klasik, & Loeb, 2010). Although researchers have implemented a variety of research designs to address validity threats stemming from data collection limitations (e.g., May, Huff, & Goldring, 2012), they have not exploited technological advancements to substantially improve or change the study of SLTU.
{"title":"Describing the potential and detailing the failures of using technology-based methodologies to study school leader time use","authors":"Craig Hochbein","doi":"10.5817/pedor2019-4-466","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2019-4-466","url":null,"abstract":"Decades of research have demonstrated the critical contribution of school leaders to both school performance and student outcomes. Although researchers have identified the importance of school leaders, they have not specified malleable factors that reliably account for their performance (Reynolds et al., 2014). One of the more promising areas of study has examined the activities and behaviors of school leaders (Grissom, Loeb, & Master, 2013). For more than a century, scholars have examined how school leaders allot their time to address the demands of their schools (McMurry, 1913; Sebastian, Camburn, & Spillane, 2018). Despite substantial technological advancements since the first study of school leader time use (SLTU), the means of data collection have remained largely unchanged (Hochbein et al., 2018). To study SLTU, researchers have relied on observation and self-report data collection techniques (Horng, Klasik, & Loeb, 2010). Although researchers have implemented a variety of research designs to address validity threats stemming from data collection limitations (e.g., May, Huff, & Goldring, 2012), they have not exploited technological advancements to substantially improve or change the study of SLTU.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44829809","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：