Stanislav Michek, Marie Herynková, Vladimíra Hornáčková, Iva Košek Bartošová, Yveta Pohnětalová, J. Havigerová
Cílem studie je ověřit vliv inovované výuky na změny emoční inteligence studentek předškolního a elementárního vzdělávání. Sekundárním cílem je představit čtenáři postupy a přidanou hodnotu používaných vzdělávacích aktivit u studentek. Jedná se o intervenční studii za využití kvantitativního přístupu. Intervence spočívaly v aktivitách rozvojového projektu Nebojme se prožívání během akademického roku 2021/2022 a promítly se ve změně přístupu vyučujících k výuce zaměřené na rozvoj emoční inteligence studentek. Ke zjištění dopadů intervence bylo testováno 98 studentek a studentů testem emoční inteligence MSCEIT (pretest i post test). Za dobu cca 7 měsíců intervencí nedošlo k statisticky významné změně emoční inteligence studentek a studentů.
{"title":"Rozvoj emoční inteligence u studentek učitelství předškolního a elementárního vzdělávání","authors":"Stanislav Michek, Marie Herynková, Vladimíra Hornáčková, Iva Košek Bartošová, Yveta Pohnětalová, J. Havigerová","doi":"10.5817/pedor2022-3-204","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-3-204","url":null,"abstract":"Cílem studie je ověřit vliv inovované výuky na změny emoční inteligence studentek předškolního a elementárního vzdělávání. Sekundárním cílem je představit čtenáři postupy a přidanou hodnotu používaných vzdělávacích aktivit u studentek. Jedná se o intervenční studii za využití kvantitativního přístupu. Intervence spočívaly v aktivitách rozvojového projektu Nebojme se prožívání během akademického roku 2021/2022 a promítly se ve změně přístupu vyučujících k výuce zaměřené na rozvoj emoční inteligence studentek. Ke zjištění dopadů intervence bylo testováno 98 studentek a studentů testem emoční inteligence MSCEIT (pretest i post test). Za dobu cca 7 měsíců intervencí nedošlo k statisticky významné změně emoční inteligence studentek a studentů.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45035058","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Vysoká škola ekonomická v Praze již více než dvě desetiletí poskytuje doktorandům a začínajícím akademickým pracovníkům možnost na začátku i v průběhu své pedagogické praxe absolvovat Kurz rozvoje pedagogických a sociálně psychologických dovedností. Ačkoliv je kurz primárně zaměřen na tuto cílovou skupinu, je souběžně otevřen (zejména ve svých volitelných workshopech) stávajícím akademickým pracovníkům VŠE v Praze. Program tohoto kurzu je průběžně aktualizován tak, jak se mění nároky pedagogické práce na vysoké škole a potřeby akademických pracovníků s důrazem na použití takových výukových postupů, které umožňují VŠ studentům se na výuce aktivně podílet. Následující text vymezuje základní cíle a obsah Kurzu a podrobněji se věnuje metodickým postupům při naplňování těchto cílů.
{"title":"Kdopak by se studentů bál? Aneb Kurz rozvoje pedagogických a sociálně psychologických dovedností pro doktorandy a (začínající) akademické pracovníky na Vysoké škole ekonomické v Praze","authors":"Eva Jarošová, Hana Lorencová","doi":"10.5817/pedor2022-3-303","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-3-303","url":null,"abstract":"Vysoká škola ekonomická v Praze již více než dvě desetiletí poskytuje doktorandům a začínajícím akademickým pracovníkům možnost na začátku i v průběhu své pedagogické praxe absolvovat Kurz rozvoje pedagogických a sociálně psychologických dovedností. Ačkoliv je kurz primárně zaměřen na tuto cílovou skupinu, je souběžně otevřen (zejména ve svých volitelných workshopech) stávajícím akademickým pracovníkům VŠE v Praze. Program tohoto kurzu je průběžně aktualizován tak, jak se mění nároky pedagogické práce na vysoké škole a potřeby akademických pracovníků s důrazem na použití takových výukových postupů, které umožňují VŠ studentům se na výuce aktivně podílet. Následující text vymezuje základní cíle a obsah Kurzu a podrobněji se věnuje metodickým postupům při naplňování těchto cílů.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46337705","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Zuzana Kročáková, Ingrid Procházková, Zuzana Vařejková
{"title":"Vyučující na filmovém plátně: Videoreflexe výuky jako nástroj rozvoje vysokoškolských vyučujících","authors":"Zuzana Kročáková, Ingrid Procházková, Zuzana Vařejková","doi":"10.5817/pedor2022-3-249","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-3-249","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45920921","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cieľom článku je zdôvodniť voľbu cieľov, obsahovej štruktúry a spôsobu pilotnej implementácie nových kurzov pre interných doktorandov a začínajúcich odborných asistentov na Ekonomickej univerzite v Bratislave a analyzovať ich vnímanie prvými účastníkmi kurzov z hľadiska zmysluplnosti a užitočnosti workshopovej časti týchto kurzov pre ich pedagogickú prax. Za účelom naplnenia druhého cieľa sme po pilotnej realizácii prvého semestra kurzov uskutočnili dotazníkový prieskum medzi ich účastníkmi s nadväzujúcimi cielenými rozhovormi s vybranými respondentmi. V príspevku uvádzame hlavné zistenia z vykonanej tematickej analýzy výpovedí respondentov v dotazníkoch a porovnávame ich vnímanie kurzov a workshopov s pôvodnými zámermi, s ktorými boli ich obsah a jednotlivé aktivity navrhnuté. Vyabstrahované hlavné výsledky a závery môžu byť inšpiráciou pre tvorcov pedagogických kurzov v rámci profesijného rozvoja vysokoškolských učiteľov aj na iných vysokých školách.
{"title":"Analýza skúseností z pilotnej realizácie kurzov profesijného rozvoja vysokoškolských učiteľov","authors":"J. Novák","doi":"10.5817/pedor2022-3-178","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-3-178","url":null,"abstract":"Cieľom článku je zdôvodniť voľbu cieľov, obsahovej štruktúry a spôsobu pilotnej implementácie nových kurzov pre interných doktorandov a začínajúcich odborných asistentov na Ekonomickej univerzite v Bratislave a analyzovať ich vnímanie prvými účastníkmi kurzov z hľadiska zmysluplnosti a užitočnosti workshopovej časti týchto kurzov pre ich pedagogickú prax. Za účelom naplnenia druhého cieľa sme po pilotnej realizácii prvého semestra kurzov uskutočnili dotazníkový prieskum medzi ich účastníkmi s nadväzujúcimi cielenými rozhovormi s vybranými respondentmi. V príspevku uvádzame hlavné zistenia z vykonanej tematickej analýzy výpovedí respondentov v dotazníkoch a porovnávame ich vnímanie kurzov a workshopov s pôvodnými zámermi, s ktorými boli ich obsah a jednotlivé aktivity navrhnuté. Vyabstrahované hlavné výsledky a závery môžu byť inšpiráciou pre tvorcov pedagogických kurzov v rámci profesijného rozvoja vysokoškolských učiteľov aj na iných vysokých školách.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45450638","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Řada studentů doktorských programů v rámci svého postgraduálního studia vyučuje. Někteří dokonce doktorát začali studovat zejména proto, aby se mohli začít podílet na výuce pregraduálních studentů.1 I přesto řada vysokých škol vybírá nejen studenty do doktorského programu, ale i nové asistenty především (či dokonce výhradně) na základě jejich vědeckého potenciálu, tj. bez ohledu na jejich pedagogické dovednosti či i jen ochotu je rozvíjet. Přitom podobně jako každou jinou dovednost (jakou je například i psaní vědeckých článků), i schopnost vyučovat je možné se naučit, resp. průběžně učit.2 Není ovšem snadné efektivní program péče o didaktickou připravenost studentů doktorského program zavést, a to ani pro fakulty, které nepochybují o jeho užitečnosti. Cílem tohoto textu je na základě konkrétních zkušeností se zaváděním takového programu zformulovat principy, které by takový program měl splňovat, a pomoci je tak zavádět institucím, které chtějí didaktické dovednosti svých doktorandů rozvíjet. V textu nejprve ukážeme, proč pro učení didaktických dovedností představuje studium doktorského programu výbornou, ne-li ideální příležitost. Následně popíšeme
{"title":"Jak by mělo vypadat doktorské studium, aby studenty dobře připravilo na výuku? Malý návod, jak navrhnout funkční program rozvoje didaktických dovedností doktorandů","authors":"M. Urban","doi":"10.5817/pedor2022-3-289","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-3-289","url":null,"abstract":"Řada studentů doktorských programů v rámci svého postgraduálního studia vyučuje. Někteří dokonce doktorát začali studovat zejména proto, aby se mohli začít podílet na výuce pregraduálních studentů.1 I přesto řada vysokých škol vybírá nejen studenty do doktorského programu, ale i nové asistenty především (či dokonce výhradně) na základě jejich vědeckého potenciálu, tj. bez ohledu na jejich pedagogické dovednosti či i jen ochotu je rozvíjet. Přitom podobně jako každou jinou dovednost (jakou je například i psaní vědeckých článků), i schopnost vyučovat je možné se naučit, resp. průběžně učit.2 Není ovšem snadné efektivní program péče o didaktickou připravenost studentů doktorského program zavést, a to ani pro fakulty, které nepochybují o jeho užitečnosti. Cílem tohoto textu je na základě konkrétních zkušeností se zaváděním takového programu zformulovat principy, které by takový program měl splňovat, a pomoci je tak zavádět institucím, které chtějí didaktické dovednosti svých doktorandů rozvíjet. V textu nejprve ukážeme, proč pro učení didaktických dovedností představuje studium doktorského programu výbornou, ne-li ideální příležitost. Následně popíšeme","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49048030","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V posledních dvou letech byly vysoké školy postaveny před řadu výzev spojených s pandemií Covid-19. Vysoké školy podobně jako další vzdělávací instituce musely na jaře roku 2020 přerušit prezenční výuku a řešit otázku, jak studenty dále vzdělávat. Řešením bylo postupné zavedení distanční výuky, která trvala i přes některá uvolnění tři semestry. Na podzim roku 2021 se studenti a vysokoškolští vyučující opět mohli vrátit zpět k prezenční výuce, vzápětí ale do podoby výuky opět vstoupila zhoršující se epidemická situace. Ve snaze o udržení prezenční výuky v co možná nejvyšší míře přistupovaly vysoké školy k celé řadě opatření. Jedním z nich byla i možnost výuky v tzv. hybridním režimu.
{"title":"Hybridní výuka na vysokých školách: Strašák nebo příležitost pro rozvoj pedagogických kompetencí?","authors":"Klára Harvánková, Miroslava Dvořáková","doi":"10.5817/pedor2022-3-265","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-3-265","url":null,"abstract":"V posledních dvou letech byly vysoké školy postaveny před řadu výzev spojených s pandemií Covid-19. Vysoké školy podobně jako další vzdělávací instituce musely na jaře roku 2020 přerušit prezenční výuku a řešit otázku, jak studenty dále vzdělávat. Řešením bylo postupné zavedení distanční výuky, která trvala i přes některá uvolnění tři semestry. Na podzim roku 2021 se studenti a vysokoškolští vyučující opět mohli vrátit zpět k prezenční výuce, vzápětí ale do podoby výuky opět vstoupila zhoršující se epidemická situace. Ve snaze o udržení prezenční výuky v co možná nejvyšší míře přistupovaly vysoké školy k celé řadě opatření. Jedním z nich byla i možnost výuky v tzv. hybridním režimu.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46116582","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Príspevok sa zaoberá výskumom spoločného riešenia úlohy u detí v predškolskom veku v podobe tzv. rovesníckeho učenia (peer tutoring). V rámci empirického výskumu sme sledovali dvojice detí, ktoré spolupracovali na riešení problémovej úlohy, ktorá spočívala v zložení skladačky podľa predlohy. Výskumný súbor tvorilo 20 detí, ktoré boli zaradené do dvojíc na základe veku, pričom každú dvojicu tvorilo jedno 4-ročné a jedno 6-ročné dieťa. Deti v spolupracujúcej dvojici mali stanovené rozdielne úlohy – staršie, skúsenejšie dieťa malo pomáhať mladšiemu, menej skúsenému dieťaťu pri riešení úlohy vždy, keď toto dieťa potrebovalo pomoc. Pri analýze sme sledovali spôsob, ako mladšie dieťa pristupovalo k riešeniu úlohy, a tiež typy pomoci a spôsob ich komunikácie zo strany staršieho dieťaťa – pomocníka. Výsledky analýzy ukázali, že staršie deti volili tak neverbálne postupy pomoci (demonštrácie správneho postupu, napríklad v podobe odstránenia prekážky – nesprávne umiestneného dielu skladačky, či správneho umiestnenia dielu skladačky, ktoré bolo potrebné na uskutočnenie nasledujúceho kroku; ukázanie prstom), ako aj rôzne verbálne komunikačné stratégie pomoci (špecifické usmernenia v činnosti; povzbudenia k činnosti; potvrdenia správnosti vykonaného kroku). Mladšie deti sa snažili pristupovať k riešeniu problémovej úlohy samostatne, len zriedkavo využívajúc predlohu. Výsledky sú zaujímavé z hľadiska implementácie kooperatívneho učenia a vzdelávania v predškolskom vzdelávaní.
{"title":"Rovesnícke učenie pri riešení problémovej úlohy u detí predškolského veku","authors":"Z. Petrová, Kateřina Navrátilová","doi":"10.5817/pedor2022-2-94","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-2-94","url":null,"abstract":"Príspevok sa zaoberá výskumom spoločného riešenia úlohy u detí v predškolskom veku v podobe tzv. rovesníckeho učenia (peer tutoring). V rámci empirického výskumu sme sledovali dvojice detí, ktoré spolupracovali na riešení problémovej úlohy, ktorá spočívala v zložení skladačky podľa predlohy. Výskumný súbor tvorilo 20 detí, ktoré boli zaradené do dvojíc na základe veku, pričom každú dvojicu tvorilo jedno 4-ročné a jedno 6-ročné dieťa. Deti v spolupracujúcej dvojici mali stanovené rozdielne úlohy – staršie, skúsenejšie dieťa malo pomáhať mladšiemu, menej skúsenému dieťaťu pri riešení úlohy vždy, keď toto dieťa potrebovalo pomoc. Pri analýze sme sledovali spôsob, ako mladšie dieťa pristupovalo k riešeniu úlohy, a tiež typy pomoci a spôsob ich komunikácie zo strany staršieho dieťaťa – pomocníka. Výsledky analýzy ukázali, že staršie deti volili tak neverbálne postupy pomoci (demonštrácie správneho postupu, napríklad v podobe odstránenia prekážky – nesprávne umiestneného dielu skladačky, či správneho umiestnenia dielu skladačky, ktoré bolo potrebné na uskutočnenie nasledujúceho kroku; ukázanie prstom), ako aj rôzne verbálne komunikačné stratégie pomoci (špecifické usmernenia v činnosti; povzbudenia k činnosti; potvrdenia správnosti vykonaného kroku). Mladšie deti sa snažili pristupovať k riešeniu problémovej úlohy samostatne, len zriedkavo využívajúc predlohu. Výsledky sú zaujímavé z hľadiska implementácie kooperatívneho učenia a vzdelávania v predškolskom vzdelávaní.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-10-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41353050","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Příspěvek se soustředí na výuku cizích jazyků v prostředí baťovského Zlína ve třicátých letech minulého století na příkladu soukromé cizojazyčné školy. Cílem příspěvku je prozkoumat, popsat a vysvětlit vznik a další vývoj cizojazyčné školy a rozvíjení jazykových schopností žáků v jejích podmínkách v období meziválečném. Metodologicky vycházíme z tradičně používaných metod historického výzkumu (metoda přímá a nepřímá). Vzdělávací instituci zkoumáme jak ze širších celospolečenských souvislostí, tak zároveň sledujeme každodenní život školy pomocí historiografického přístupu mikrohistorie. Předložená studie je rozdělena na tři části. Nejprve vysvětlujeme metodologii výzkumu, poté se zaměřujeme na faktory ovlivňující vznik a organizaci zkoumané cizojazyčné školy, a nakonec se zabýváme rozvíjením jazykových schopností žáků. Výsledky výzkumu ukazují úzké propojení vedení koncernu Baťa a života zkoumané školy. Výběr a způsob zprostředkování učiva nebyl determinován pouze potřebami výrobního podniku, ale i meziválečným reformním hnutím a novými přístupy k výuce cizích jazyků.
{"title":"Meziválečná výuka cizích jazyků na příkladu baťovské cizojazyčné školy","authors":"Tereza Kolumber, Jiří Zounek","doi":"10.5817/pedor2022-2-115","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-2-115","url":null,"abstract":"Příspěvek se soustředí na výuku cizích jazyků v prostředí baťovského Zlína ve třicátých letech minulého století na příkladu soukromé cizojazyčné školy. Cílem příspěvku je prozkoumat, popsat a vysvětlit vznik a další vývoj cizojazyčné školy a rozvíjení jazykových schopností žáků v jejích podmínkách v období meziválečném. Metodologicky vycházíme z tradičně používaných metod historického výzkumu (metoda přímá a nepřímá). Vzdělávací instituci zkoumáme jak ze širších celospolečenských souvislostí, tak zároveň sledujeme každodenní život školy pomocí historiografického přístupu mikrohistorie. Předložená studie je rozdělena na tři části. Nejprve vysvětlujeme metodologii výzkumu, poté se zaměřujeme na faktory ovlivňující vznik a organizaci zkoumané cizojazyčné školy, a nakonec se zabýváme rozvíjením jazykových schopností žáků. Výsledky výzkumu ukazují úzké propojení vedení koncernu Baťa a života zkoumané školy. Výběr a způsob zprostředkování učiva nebyl determinován pouze potřebami výrobního podniku, ale i meziválečným reformním hnutím a novými přístupy k výuce cizích jazyků.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-10-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49305322","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cílem empirické studie je zjistit, od koho ředitelé očekávají odbřemenění v provozních záležitostech školy a v jakých oblastech potřebu odbřemenění pociťují nejvíce, a přispět tak ke kvalitnímu nastavení školské politiky. V první části jsou obsažena teoretická východiska pro důležitost konceptu pedagogického leadershipu a je proveden úvod do problematiky českého decentralizovaného regionálního školství. Druhá a třetí část obsahuje metodologii a operacionalizaci základních pojmů a charakteristiku respondentů. Čtvrtá a pátá část představují výsledky empirické studie, a to za účelem představení východisek k v závěru formulovaným doporučením k modelu středního článku vzdělávací soustavy. V šesté části následuje diskuse limitů studie a v sedmé shrnutí a závěr pro tvůrce politik. Studie empiricky dokládá významnou potřebu poskytnout ředitelům základních škol podporu v oblasti provozních záležitostí školy a vůli ředitelů nechat se plně odbřemenit od administrace veřejných zakázek a větších investičních projektů. Závěrem je na bázi zjištění navrhnut model podpory školám vycházející z role obcí ve vzdělávacím systému, který může sloužit jako inspirace zamýšlenému střednímu článku podpory škol.
{"title":"Přetížení ředitelé. Kdo by je měl odbřemenit?","authors":"J. Černý","doi":"10.5817/pedor2022-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-1-5","url":null,"abstract":"Cílem empirické studie je zjistit, od koho ředitelé očekávají odbřemenění v provozních záležitostech školy a v jakých oblastech potřebu odbřemenění pociťují nejvíce, a přispět tak ke kvalitnímu nastavení školské politiky. V první části jsou obsažena teoretická východiska pro důležitost konceptu pedagogického leadershipu a je proveden úvod do problematiky českého decentralizovaného regionálního školství. Druhá a třetí část obsahuje metodologii a operacionalizaci základních pojmů a charakteristiku respondentů. Čtvrtá a pátá část představují výsledky empirické studie, a to za účelem představení východisek k v závěru formulovaným doporučením k modelu středního článku vzdělávací soustavy. V šesté části následuje diskuse limitů studie a v sedmé shrnutí a závěr pro tvůrce politik. Studie empiricky dokládá významnou potřebu poskytnout ředitelům základních škol podporu v oblasti provozních záležitostí školy a vůli ředitelů nechat se plně odbřemenit od administrace veřejných zakázek a větších investičních projektů. Závěrem je na bázi zjištění navrhnut model podpory školám vycházející z role obcí ve vzdělávacím systému, který může sloužit jako inspirace zamýšlenému střednímu článku podpory škol.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-09-22","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41730410","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Imersivní virtuální realita představuje významný trend v oblasti vzdělávacích technologií. Kvalitativně orientovaná přehledová studie se snaží popsat nejvlivnější (dle počtu citačních ohlasů) studie zařazené v databázi SCOPUS, které se věnují imersivní virtuální realitě ve vzdělávání. Jde o významný trend, který může proměnit charakter vzdělávání jak z hlediska jeho formy, tak také obsahu nebo rozvíjených kompetencí. Přehledová studie analyzuje 15 textů z databáze SCOPUS. Zaměřuje se na SWOT analýzu vyplývající z těchto textů a reflektující edukační možnosti využití této technologie ve vzdělávání. Nepůjde nám tedy o komplexní pohled na celou problematiku, ale o identifikaci nejvýraznějších silných a slabých stránek, výzev a hrozeb v textech, které na tvorbu odborného (a sekundárně i edukačně-aplikačního) diskursu mají největší vliv. Studie ukazuje, že i přes reálně existující problémy a limity této technologie (v oblasti technického zpracování i poznatků v pedagogice a psychologii) jde o téma, kterému je třeba věnovat vysokou míru pozornosti, neboť umožňuje zásadní transformaci některých vzdělávacích postupů.
{"title":"Imersivní virtuální realita ve vzdělávání: SWOT analýza","authors":"M. Černý","doi":"10.5817/pedor2022-1-33","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-1-33","url":null,"abstract":"Imersivní virtuální realita představuje významný trend v oblasti vzdělávacích technologií. Kvalitativně orientovaná přehledová studie se snaží popsat nejvlivnější (dle počtu citačních ohlasů) studie zařazené v databázi SCOPUS, které se věnují imersivní virtuální realitě ve vzdělávání. Jde o významný trend, který může proměnit charakter vzdělávání jak z hlediska jeho formy, tak také obsahu nebo rozvíjených kompetencí. Přehledová studie analyzuje 15 textů z databáze SCOPUS. Zaměřuje se na SWOT analýzu vyplývající z těchto textů a reflektující edukační možnosti využití této technologie ve vzdělávání. Nepůjde nám tedy o komplexní pohled na celou problematiku, ale o identifikaci nejvýraznějších silných a slabých stránek, výzev a hrozeb v textech, které na tvorbu odborného (a sekundárně i edukačně-aplikačního) diskursu mají největší vliv. Studie ukazuje, že i přes reálně existující problémy a limity této technologie (v oblasti technického zpracování i poznatků v pedagogice a psychologii) jde o téma, kterému je třeba věnovat vysokou míru pozornosti, neboť umožňuje zásadní transformaci některých vzdělávacích postupů.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-09-22","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47168928","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：