The article concerns the problematics of the boredom experience and especially boredom coping in Czech secondary school students (n = 460). The relationships between, on the one hand, reported boredom frequency, various aspects of state boredom experienced at school, trait boredom, grade point average and learning motivational characteristics and, on the other hand, different types of boredom coping strategies have been examined. Data were obtained using the Boredom Proneness Scale, Multidimensional State Boredom Scale, Coping with Boredom Scale, Learning Motivation Inventory and closed questions. Descriptive and inductive statistics were used to process the data. More and less risky boredom coping strategies were identified with regard to the boredom experience at school and grade point average. A key factor facilitating adaptive boredom coping appears to be the capability to find personal value in potentially boring tasks and to exert cognitive effort together with high levels of positive achievement motivation and conscientiousness with regard to schoolwork. Additionally, at least a certain level of cognitive motivation, which seems to be a key supportive factor, is needed. A risk factor with regard to rather maladaptive boredom coping appears to be the tendency to systematically employ avoidance or even escaping behavior. The results indicate that school boredom coping issues are very complicated and have numerous implications for further research.
{"title":"Boredom coping in the context of secondary education","authors":"Denisa Urbanová, I. Pavelková","doi":"10.5817/pedor2020-4-486","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2020-4-486","url":null,"abstract":"The article concerns the problematics of the boredom experience and especially boredom coping in Czech secondary school students (n = 460). The relationships between, on the one hand, reported boredom frequency, various aspects of state boredom experienced at school, trait boredom, grade point average and learning motivational characteristics and, on the other hand, different types of boredom coping strategies have been examined. Data were obtained using the Boredom Proneness Scale, Multidimensional State Boredom Scale, Coping with Boredom Scale, Learning Motivation Inventory and closed questions. Descriptive and inductive statistics were used to process the data. More and less risky boredom coping strategies were identified with regard to the boredom experience at school and grade point average. A key factor facilitating adaptive boredom coping appears to be the capability to find personal value in potentially boring tasks and to exert cognitive effort together with high levels of positive achievement motivation and conscientiousness with regard to schoolwork. Additionally, at least a certain level of cognitive motivation, which seems to be a key supportive factor, is needed. A risk factor with regard to rather maladaptive boredom coping appears to be the tendency to systematically employ avoidance or even escaping behavior. The results indicate that school boredom coping issues are very complicated and have numerous implications for further research.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42444389","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Problematické užívání internetu (problematic Internet use) je definováno jako neschopnost regulovat vlastní užívání internetu. Tato závislost může mít negativní vliv na duševní i fyzické zdraví i na kvalitu života. Zmíněný fenomén je spojen s technologickým pokrokem a stal se celosvětovým problémem. Projevuje se omezenou kontrolou chování ve vztahu k přístupu k a užívání internetu, online hazardním hrám, online hrám apod. Děti a mládež jsou obzvláště náchylní k tomuto typu závislosti. Výzkum ukázal několik rizikových faktorů, jedním z nichž jsou osobnostní charakteristiky. Cílem předkládané studie je prozkoumat vztah mezi charakteristikami osobnosti definovanými podle Velké Pětky (pětifaktorový model osobnosti) a problematickým užíváním internetu a to, které z charakteristik mohou být považovány za rizikové a které za ochranné faktory. Data byla sbírána za účelem standardizace a kulturní adaptace psychologického měřícího nástroje pro děti. Výsledky této studie jsou založeny na analýze dat od 102 respondentů z reprezentativního vzorku žáků základních škol ve věku 11 až 14 let. Výzkum dále pokračuje a další data jsou sbírána. Problematické užívání internetu bylo zkoumáno pomocí krátké verze dotazníku problematického užívání internetu pro mládež (PIUQ-9; Demetrovics, Szeredi, & Rózsa, 2008), která má devět položek. Plná verze instrumentu je založena na 18 položkách. Využita je pětistupňová Likertova škála; minimální skóre ve zkrácené verzi je 9, maximální 45. Instrument má tři sub-škály o třech položkách: škála obsese (abstinenční symptomy při nedostatečném přístupu k internetu), škála zanedbávání potřeb (zanedbávání osobních potřeb a každodenních činností), škála poruchy kontroly (nedostatek kontroly ve spojení s užíváním Internetu). Pětifaktorový osobnostní inventář pro děti (BFQ-C; Barbaranelli et al., 2003) se zaměřil na osobnostní charakteristiky. Nástroj obsahuje 65 položek s pětistupňovou Likertovou škálou. 13 položek se zaměřuje na každou z následujících oblastí: otevřenost vůči zkušenostem / intelekt, svědomitost, extraverze/energie, přívětivost, neuroticismus. Zjištění makedonské studie naznačují faktory relevantní pro rozvoj problematického užívání internetu – čtyři osobnostní charakteristiky lze považovat za ochranné faktory (extraverze, otevřenost vůči zkušenosti, přívětivost a svědomitost) a jeden za rizikový faktor (neuroticismus).
{"title":"Vztah mezi osobnostními charakteristikami a problémovým užíváním internetu mezi dětmi ve věku 11 až 14 let","authors":"Marijana Markovikj, Eleonora Serafimovska","doi":"10.5817/pedor2020-4-460","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2020-4-460","url":null,"abstract":"Problematické užívání internetu (problematic Internet use) je definováno jako neschopnost regulovat vlastní užívání internetu. Tato závislost může mít negativní vliv na duševní i fyzické zdraví i na kvalitu života. Zmíněný fenomén je spojen s technologickým pokrokem a stal se celosvětovým problémem. Projevuje se omezenou kontrolou chování ve vztahu k přístupu k a užívání internetu, online hazardním hrám, online hrám apod. Děti a mládež jsou obzvláště náchylní k tomuto typu závislosti. Výzkum ukázal několik rizikových faktorů, jedním z nichž jsou osobnostní charakteristiky. Cílem předkládané studie je prozkoumat vztah mezi charakteristikami osobnosti definovanými podle Velké Pětky (pětifaktorový model osobnosti) a problematickým užíváním internetu a to, které z charakteristik mohou být považovány za rizikové a které za ochranné faktory. Data byla sbírána za účelem standardizace a kulturní adaptace psychologického měřícího nástroje pro děti. Výsledky této studie jsou založeny na analýze dat od 102 respondentů z reprezentativního vzorku žáků základních škol ve věku 11 až 14 let. Výzkum dále pokračuje a další data jsou sbírána. Problematické užívání internetu bylo zkoumáno pomocí krátké verze dotazníku problematického užívání internetu pro mládež (PIUQ-9; Demetrovics, Szeredi, & Rózsa, 2008), která má devět položek. Plná verze instrumentu je založena na 18 položkách. Využita je pětistupňová Likertova škála; minimální skóre ve zkrácené verzi je 9, maximální 45. Instrument má tři sub-škály o třech položkách: škála obsese (abstinenční symptomy při nedostatečném přístupu k internetu), škála zanedbávání potřeb (zanedbávání osobních potřeb a každodenních činností), škála poruchy kontroly (nedostatek kontroly ve spojení s užíváním Internetu). Pětifaktorový osobnostní inventář pro děti (BFQ-C; Barbaranelli et al., 2003) se zaměřil na osobnostní charakteristiky. Nástroj obsahuje 65 položek s pětistupňovou Likertovou škálou. 13 položek se zaměřuje na každou z následujících oblastí: otevřenost vůči zkušenostem / intelekt, svědomitost, extraverze/energie, přívětivost, neuroticismus. Zjištění makedonské studie naznačují faktory relevantní pro rozvoj problematického užívání internetu – čtyři osobnostní charakteristiky lze považovat za ochranné faktory (extraverze, otevřenost vůči zkušenosti, přívětivost a svědomitost) a jeden za rizikový faktor (neuroticismus).","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43554539","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jak je aktuálně využívána výuka ve venkovním prostředí učiteli 1. stupně základních škol. Protože učitelé 1. stupně většinou vyučují celou škálu předmětů, pozornost studie byla soustředěna jen na přírodovědné předměty – prvouku a přírodovědu. Na této studii participovalo celkem 120 učitelů vyučujících dané předměty na 1. stupni základní školy napříč Českou republikou. Jako výzkumný nástroj byl zvolen nestandardizovaný autorský dotazník, který čítal celkem 18 otázek. Studie probíhala v letech 2019 a 2020, a rekognoskuje tak aktuální stav výuky těchto předmětů ve venkovním prostředí. Bylo zjištěno, že 97 % respondentů využívá pravidelně výuku ve venkovním prostředí. Studie byla navíc doplněna rozhovory s 20 učiteli z praxe, kterým bylo položeno pět otázek k tématu výuky ve venkovním prostředí.
{"title":"Jak učitelé využívají venkovní prostředí pro výuku vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět","authors":"Štěpánka Chmelová","doi":"10.5817/pedor2021-2-178","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-2-178","url":null,"abstract":"Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jak je aktuálně využívána výuka ve venkovním prostředí učiteli 1. stupně základních škol. Protože učitelé 1. stupně většinou vyučují celou škálu předmětů, pozornost studie byla soustředěna jen na přírodovědné předměty – prvouku a přírodovědu. Na této studii participovalo celkem 120 učitelů vyučujících dané předměty na 1. stupni základní školy napříč Českou republikou. Jako výzkumný nástroj byl zvolen nestandardizovaný autorský dotazník, který čítal celkem 18 otázek. Studie probíhala v letech 2019 a 2020, a rekognoskuje tak aktuální stav výuky těchto předmětů ve venkovním prostředí. Bylo zjištěno, že 97 % respondentů využívá pravidelně výuku ve venkovním prostředí. Studie byla navíc doplněna rozhovory s 20 učiteli z praxe, kterým bylo položeno pět otázek k tématu výuky ve venkovním prostředí.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46612758","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cílem studie je představit hlavní výsledky tříletého ověřování modelu Real World Learning určeného pro přípravu a realizaci programů venkovní environmentální výchovy. Výzkumu realizovaného na pěti pobytových programech se účastnili lektoři a vedoucí pracovníci center environmentální výchovy a žáci třetích až sedmých ročníků základních škol a jejich doprovázející učitelé. Pomocí kvalitativních (rozhovor, ohniskové skupiny, pozorování) i kvantitativních (dotazník) výzkumných metod byly sledovány především následující proměnné související s modelem Real World Learning: zkušenostní učení, hodnoty, empowerment, srozumitelnost programu a spokojenost s programem. Lektoři při realizaci programů inklinují k hodnotově orientovanému působení na účastníky, zaměřenému často na silné transformativní zážitky v přírodě. Tyto zážitky jsou účastníky pozitivně přijímány, žáci v programech oceňují prvky zkušenostního učení a zároveň netouží po přílišné autonomii směrem k ovlivňování obsahu a průběhu programu. Instrumentální přístup preferují také lektoři, podpoření v tomto pohledu doprovázejícími učiteli. Ti vnímají programy především jako příležitost pro rozvoj sociálních kompetencí svých žáků. Z představených výsledků jsou vytvořena doporučení pro realizaci venkovních programů environmentální výchovy.
{"title":"Učení v reálném světě: zkušenosti s testováním modelu pro environmentální výchovu v přírodě","authors":"Roman Kroufek, J. Činčera","doi":"10.5817/pedor2021-2-119","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-2-119","url":null,"abstract":"Cílem studie je představit hlavní výsledky tříletého ověřování modelu Real World Learning určeného pro přípravu a realizaci programů venkovní environmentální výchovy. Výzkumu realizovaného na pěti pobytových programech se účastnili lektoři a vedoucí pracovníci center environmentální výchovy a žáci třetích až sedmých ročníků základních škol a jejich doprovázející učitelé. Pomocí kvalitativních (rozhovor, ohniskové skupiny, pozorování) i kvantitativních (dotazník) výzkumných metod byly sledovány především následující proměnné související s modelem Real World Learning: zkušenostní učení, hodnoty, empowerment, srozumitelnost programu a spokojenost s programem. Lektoři při realizaci programů inklinují k hodnotově orientovanému působení na účastníky, zaměřenému často na silné transformativní zážitky v přírodě. Tyto zážitky jsou účastníky pozitivně přijímány, žáci v programech oceňují prvky zkušenostního učení a zároveň netouží po přílišné autonomii směrem k ovlivňování obsahu a průběhu programu. Instrumentální přístup preferují také lektoři, podpoření v tomto pohledu doprovázejícími učiteli. Ti vnímají programy především jako příležitost pro rozvoj sociálních kompetencí svých žáků. Z představených výsledků jsou vytvořena doporučení pro realizaci venkovních programů environmentální výchovy.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44817496","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Currently, online risk behaviour is one of the negative socio-pathological phenomena identi ied by various research studies and surveys of experts in Slovakia and abroad. The Europe-wide survey EU Kids Online (Izrael et al., 2020) investigated the online experience of children aged 9–16. The survey focused on the occurrence of cyberbullying among pupils, contact with harmful content, the issue of data misuse, excessive use of the Internet, sexting, etc. Compared to other countries in Europe, Slovakia is one of the countries with a lower level of children’s access to the Internet and at the same time with a lower level of risk experience of children and adolescents in the online environment. The results of the research showed that one in ive young people aged 9–16 spend more than 4 hours a day on the Internet, and 47% of children use the Internet daily to communicate with family or friends. Most children who spend more than 7 hours on the Internet were between the ages of 13 and 14, and there were no signi icant differences in the gender of the pupils. Almost 65% of children and adolescents visit social networks daily. 84% of children and adolescents use the Internet for school-related activities at least once a week. 55% of children and adolescents use the Internet to play online games every day (Izrael et al., 2020).
目前，网络风险行为是斯洛伐克国内外专家的各种研究和调查发现的负面社会病理现象之一。欧盟儿童在线调查（Izrael et al.，2020）调查了9-16岁儿童的在线体验。这项调查的重点是学生中网络欺凌的发生、接触有害内容、数据滥用、过度使用互联网、色情短信等问题。与欧洲其他国家相比，斯洛伐克是儿童上网率较低的国家之一，同时儿童和青少年在网络环境中的风险经历也较低。研究结果显示，每五名9-16岁的年轻人中就有一人每天上网时间超过4小时，47%的儿童每天使用互联网与家人或朋友交流。上网时间超过7小时的大多数儿童年龄在13至14岁之间，学生的性别没有显著差异。近65%的儿童和青少年每天都会访问社交网络。84%的儿童和青少年每周至少使用一次互联网进行与学校相关的活动。55%的儿童和青少年每天使用互联网玩网络游戏（Izrael等人，2020）。
{"title":"Prevention of online risk behaviour in schools with regard to the socio-educational activity of the school social pedagogue","authors":"Miriam Niklová","doi":"10.5817/pedor2020-4-542","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2020-4-542","url":null,"abstract":"Currently, online risk behaviour is one of the negative socio-pathological phenomena identi ied by various research studies and surveys of experts in Slovakia and abroad. The Europe-wide survey EU Kids Online (Izrael et al., 2020) investigated the online experience of children aged 9–16. The survey focused on the occurrence of cyberbullying among pupils, contact with harmful content, the issue of data misuse, excessive use of the Internet, sexting, etc. Compared to other countries in Europe, Slovakia is one of the countries with a lower level of children’s access to the Internet and at the same time with a lower level of risk experience of children and adolescents in the online environment. The results of the research showed that one in ive young people aged 9–16 spend more than 4 hours a day on the Internet, and 47% of children use the Internet daily to communicate with family or friends. Most children who spend more than 7 hours on the Internet were between the ages of 13 and 14, and there were no signi icant differences in the gender of the pupils. Almost 65% of children and adolescents visit social networks daily. 84% of children and adolescents use the Internet for school-related activities at least once a week. 55% of children and adolescents use the Internet to play online games every day (Izrael et al., 2020).","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41803501","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Problematika výchovy a vzdělávání žáků v přírodním prostředí patří k aktuálním tématům. Příroda představuje přirozené prostředí, ve kterém jsme se vyvíjeli miliony let, a pobyt v přírodním prostředí je tak naší evoluční potřebou. Kontakt s přírodou však v současném světě, který je orientován spíše na technologie, velmi rychle mizí. Řada výzkumů odhaluje, že lidé tráví venku čím dál méně času. V souvislosti s tím se objevují také nové termíny jako „porucha z deficitu přírody“, kterou ve své publikaci Last Child in the Woods použil Richard Louv (Daniš, 2016). Na potřebu většího kontaktu s přírodou tak reagují různé vzdělávací a výchovné strategie a další iniciativy, kterým není lhostejné, jakým směrem se bude utvářet vztah dětí k přírodě a jak bude pobyt venku ovlivňovat jejich zdraví. V současné epidemiologické situaci může být vzdělávání žáků v přírodním prostředí velmi žádoucí, zejména u žáků, kteří mají potíže s dodržováním nezbytných hygienických opatření. Význam pobytu venku je v obecné rovině ověřen celou řadou výzkumů, ale vyvstávají otázky, je-li pobyt venku přínosem pro všechny děti, jak na pobyt venku reagují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami apod. Předložená studie je rozdělena na dvě relativně samostatné části; první je zaměřena na vzdělávání žáků se speciálními potřebami v prostředí školní zahrady a druhá na vzdělávání žáků s poruchami chování v lesním prostředí. Studie přináší několik poznatků, které se mohou stát předmětem dalšího zkoumání a diskuzí. Jde například o zjištění téměř úplné absence negativních reakcí žáků na pobyt v zahradě (za každého počasí). Pozoruhodné jsou též zaznamenané názory některých pedagogických pracovníků na problematickou komplementaritu konceptu inkluze a vzdělávání v lesním prostředí.
{"title":"Edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v přírodním prostředí","authors":"Nikola Adelaida Řandová, Alena Thorovská","doi":"10.5817/pedor2021-2-201","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-2-201","url":null,"abstract":"Problematika výchovy a vzdělávání žáků v přírodním prostředí patří k aktuálním tématům. Příroda představuje přirozené prostředí, ve kterém jsme se vyvíjeli miliony let, a pobyt v přírodním prostředí je tak naší evoluční potřebou. Kontakt s přírodou však v současném světě, který je orientován spíše na technologie, velmi rychle mizí. Řada výzkumů odhaluje, že lidé tráví venku čím dál méně času. V souvislosti s tím se objevují také nové termíny jako „porucha z deficitu přírody“, kterou ve své publikaci Last Child in the Woods použil Richard Louv (Daniš, 2016). Na potřebu většího kontaktu s přírodou tak reagují různé vzdělávací a výchovné strategie a další iniciativy, kterým není lhostejné, jakým směrem se bude utvářet vztah dětí k přírodě a jak bude pobyt venku ovlivňovat jejich zdraví. V současné epidemiologické situaci může být vzdělávání žáků v přírodním prostředí velmi žádoucí, zejména u žáků, kteří mají potíže s dodržováním nezbytných hygienických opatření. Význam pobytu venku je v obecné rovině ověřen celou řadou výzkumů, ale vyvstávají otázky, je-li pobyt venku přínosem pro všechny děti, jak na pobyt venku reagují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami apod. Předložená studie je rozdělena na dvě relativně samostatné části; první je zaměřena na vzdělávání žáků se speciálními potřebami v prostředí školní zahrady a druhá na vzdělávání žáků s poruchami chování v lesním prostředí. Studie přináší několik poznatků, které se mohou stát předmětem dalšího zkoumání a diskuzí. Jde například o zjištění téměř úplné absence negativních reakcí žáků na pobyt v zahradě (za každého počasí). Pozoruhodné jsou též zaznamenané názory některých pedagogických pracovníků na problematickou komplementaritu konceptu inkluze a vzdělávání v lesním prostředí.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42121706","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V edukačnom prostredí väčšiny vyspelých krajín sa v ostatných dekádach čoraz intenzívnejšie uplatňuje koncepcia outdoorovej edukácie. Pobyt vo vonkajšom prostredí je jednou z dôležitých podmienok zdravého rozvoja dieťaťa. Má veľký význam pre jeho telesný, kognitívny, sociálny, emocionálny vývin a taktiež prispieva k rozvoju jeho kľúčových kompetencií. Outdoorové aktivity majú nezastupiteľnú úlohu vo výchove a vzdelávaní dieťaťa. Pomáhajú mu porozumieť okolitému svetu, ktorý je reálnym priestorom jeho súčasnej i budúcej existencie. Z tohto hľadiska outdoorové vzdelávanie disponuje edukačným potenciálom, ktorý je nenahraditeľný pri optimalizácii komplexného rozvoja osobnosti žiaka. Cieľom predkladanej štúdie je poukázať na osobitosti outdoorovej edukácie, historický kontext, súčasnosť a budúcnosť jej uplatnenia v edukačnej praxi u nás i v zahraničí. V prvej časti sa venujeme filozofickým východiskám, teórii a praxi experienciálneho učenia. Nasleduje analytická komparácia realizácie outdoorovej edukácie vo vybraných krajinách. Tieto krajiny sú súčasťou svetovo etablovanej organizácie Outward Bound International zameranej (práve?) na outdoorovú edukáciu. Komparácia je spracovaná na báze analýzy informačných zdrojov z plno-textových databáz Proquest, Scopus, Web of science a ďalších. Boli využité literárne metódy, analýza pedagogických dokumentov a literárnych zdrojov našej i zahraničnej proveniencie. V závere ponúkame stručné zhrnutie predmetnej problematiky v podobe prehľadnej tabuľky. Súčasťou štúdie sú aj návrhy na uplatnenie pozitívnych zmien v edukačnej praxi na Slovensku.
在大多数发达国家的教育环境中，户外教育的概念在过去几十年中得到了越来越多的应用。公寓的外部环境是孩子健康发展的最重要条件之一。它对其身体、认知、社会和情感发展具有重要意义，也有助于其关键能力的发展。户外活动在养育和教育儿童方面发挥着不可或缺的作用。它们帮助他了解周围的世界，这是他现在和未来存在的真实领域。在这方面，户外教育具有优化学生个性全面发展所不可或缺的教育潜力。本研究的目的是强调户外教育的特殊性、历史背景、在欧洲和国外教育实践中应用的现状和未来。第一部分论述实验学习的哲学渊源、理论与实践。以下是对选定国家户外教育的分析比较。这些国家是总部设在世界各地的户外拓展国际（对吧？）户外教育组织的一部分。比较是在分析全文数据库Proquest、Scopus、Web of science和其他数据库的信息来源的基础上进行的。运用了文学方法、教学文献分析和中外文学资源。最后，我们以一个清晰的表格的形式对问题进行了简要总结。该研究还包括对斯洛伐克的教育实践进行积极改革的建议。
{"title":"Realizácia outdoorovej edukácie vo vybraných krajinách zapojených do Outward Bound International","authors":"Ján Kancír, Sofia Šolcová","doi":"10.5817/pedor2021-2-50","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-2-50","url":null,"abstract":"V edukačnom prostredí väčšiny vyspelých krajín sa v ostatných dekádach čoraz intenzívnejšie uplatňuje koncepcia outdoorovej edukácie. Pobyt vo vonkajšom prostredí je jednou z dôležitých podmienok zdravého rozvoja dieťaťa. Má veľký význam pre jeho telesný, kognitívny, sociálny, emocionálny vývin a taktiež prispieva k rozvoju jeho kľúčových kompetencií. Outdoorové aktivity majú nezastupiteľnú úlohu vo výchove a vzdelávaní dieťaťa. Pomáhajú mu porozumieť okolitému svetu, ktorý je reálnym priestorom jeho súčasnej i budúcej existencie. Z tohto hľadiska outdoorové vzdelávanie disponuje edukačným potenciálom, ktorý je nenahraditeľný pri optimalizácii komplexného rozvoja osobnosti žiaka. Cieľom predkladanej štúdie je poukázať na osobitosti outdoorovej edukácie, historický kontext, súčasnosť a budúcnosť jej uplatnenia v edukačnej praxi u nás i v zahraničí. V prvej časti sa venujeme filozofickým východiskám, teórii a praxi experienciálneho učenia. Nasleduje analytická komparácia realizácie outdoorovej edukácie vo vybraných krajinách. Tieto krajiny sú súčasťou svetovo etablovanej organizácie Outward Bound International zameranej (práve?) na outdoorovú edukáciu. Komparácia je spracovaná na báze analýzy informačných zdrojov z plno-textových databáz Proquest, Scopus, Web of science a ďalších. Boli využité literárne metódy, analýza pedagogických dokumentov a literárnych zdrojov našej i zahraničnej proveniencie. V závere ponúkame stručné zhrnutie predmetnej problematiky v podobe prehľadnej tabuľky. Súčasťou štúdie sú aj návrhy na uplatnenie pozitívnych zmien v edukačnej praxi na Slovensku.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42428129","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Kurz pobytu v letní přírodě (dále KPLP) je jedním z předmětů, který patří do základu kurikul všech studijních oborů na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Přes jeho jasné a silné postavení v kurikulech, založeném na sportech v přírodě, jej garanti pro studijní obor Rekreologie již od samého počátku v roce 1994 uchopili v duchu metod zážitkové pedagogiky. Na základě inspirace metodikou Prázdninové školy Lipnice pro přípravu a vedení autorských zážitkových kurzů vytvořili specifický kurzový styl intenzivního programu vědomého učení prožitkem a holistické výchovy. V textu článku prezentujeme kompilaci vybraných výstupů kvalitativní sondy se sedmi vedoucími instruktory KPLP, jež vedli kurzy mezi roky 1995–2018, s názory tří stávajících vedoucích instruktorů a dvou současných garantů a vedoucích kurzu. Cílem textu je zprostředkovat zkušenosti s dosavadní realizací předmětu KPLP, představit klíčová vodítka pro aktuální pojetí, poskytnout zpětnou vazbu související s jeho praktickými dopady a v neposlední řadě skrze zmíněné nabídnout inspiraci dalším pracovištím. Závěrem je formulace 10 doporučení, které charakterizují současné pojetí předmětu KPLP zaměřeného mimo jiné i na osobnostně-sociální rozvoj účastníků.
{"title":"Kurz pobytu v letní přírodě: zkušenosti z olomoucké cesty","authors":"David Másilka, Michal Vičar, Babeta Prášilová","doi":"10.5817/pedor2021-2-72","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-2-72","url":null,"abstract":"Kurz pobytu v letní přírodě (dále KPLP) je jedním z předmětů, který patří do základu kurikul všech studijních oborů na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Přes jeho jasné a silné postavení v kurikulech, založeném na sportech v přírodě, jej garanti pro studijní obor Rekreologie již od samého počátku v roce 1994 uchopili v duchu metod zážitkové pedagogiky. Na základě inspirace metodikou Prázdninové školy Lipnice pro přípravu a vedení autorských zážitkových kurzů vytvořili specifický kurzový styl intenzivního programu vědomého učení prožitkem a holistické výchovy. V textu článku prezentujeme kompilaci vybraných výstupů kvalitativní sondy se sedmi vedoucími instruktory KPLP, jež vedli kurzy mezi roky 1995–2018, s názory tří stávajících vedoucích instruktorů a dvou současných garantů a vedoucích kurzu. Cílem textu je zprostředkovat zkušenosti s dosavadní realizací předmětu KPLP, představit klíčová vodítka pro aktuální pojetí, poskytnout zpětnou vazbu související s jeho praktickými dopady a v neposlední řadě skrze zmíněné nabídnout inspiraci dalším pracovištím. Závěrem je formulace 10 doporučení, které charakterizují současné pojetí předmětu KPLP zaměřeného mimo jiné i na osobnostně-sociální rozvoj účastníků.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45845151","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Texty Jaroslava Foglara zasáhly několik generací čtenářů a opakovaně podnítily i zájem odborné veřejnosti. Dílčí výsledky, které popisujeme v tomto příspěvku, jsou součástí komplexního dotazníkového šetření (n = 1 174) s cílem popsat míru ovlivnění dílem J. Foglara; zejména jsme zjišťovali, které aspekty díla respondenti nejvíce oceňovali a které z nich následně aplikovali v reálném životě. Celkem se jednalo o 15 možných oblastí, z nichž jsme do analýzy pro tuto studii vybrali čtyři, které se nejvíce dotýkají tématu „výchova v přírodě“ – pobyt v přírodě a táboření, emotivní vnímání popisů přírody a krajiny, skupinovou soudržnost a celostní seberozvoj. Zjistili jsme, že respondenti s pedagogickou zkušeností významněji aplikují jednotlivé aspekty Foglarova díla. Toto poznání jsme identifikovali jak u respondentů z řad profesionálních pedagogů, tak i dobrovolných instruktorů, vedoucích a lektorů. Nejzásadnějším způsobem dílo J. Foglara ovlivnilo skauty, a to i přes skutečnost, že žádný z textů ani jiných prvků Foglarova výchovného systému nemá své zastoupení v oficiálním výchovném programu Junáka.
{"title":"Tematika výchovy v přírodě v díle Jaroslava Foglara pohledem pedagogických pracovníků","authors":"Richard Macků, Jiří Němec, Ivo Jirásek","doi":"10.5817/pedor2021-2-92","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-2-92","url":null,"abstract":"Texty Jaroslava Foglara zasáhly několik generací čtenářů a opakovaně podnítily i zájem odborné veřejnosti. Dílčí výsledky, které popisujeme v tomto příspěvku, jsou součástí komplexního dotazníkového šetření (n = 1 174) s cílem popsat míru ovlivnění dílem J. Foglara; zejména jsme zjišťovali, které aspekty díla respondenti nejvíce oceňovali a které z nich následně aplikovali v reálném životě. Celkem se jednalo o 15 možných oblastí, z nichž jsme do analýzy pro tuto studii vybrali čtyři, které se nejvíce dotýkají tématu „výchova v přírodě“ – pobyt v přírodě a táboření, emotivní vnímání popisů přírody a krajiny, skupinovou soudržnost a celostní seberozvoj. Zjistili jsme, že respondenti s pedagogickou zkušeností významněji aplikují jednotlivé aspekty Foglarova díla. Toto poznání jsme identifikovali jak u respondentů z řad profesionálních pedagogů, tak i dobrovolných instruktorů, vedoucích a lektorů. Nejzásadnějším způsobem dílo J. Foglara ovlivnilo skauty, a to i přes skutečnost, že žádný z textů ani jiných prvků Foglarova výchovného systému nemá své zastoupení v oficiálním výchovném programu Junáka.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42437690","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
This research article is related to the issue of risky behaviour of elementary and high school pupils from the point of view of teachers responsible for implementing school-based primary prevention programs. The author aims at the perspective of teachers who serve as school prevention methodologists and who organize, realize, and assess school prevention programs. The text describes discursive questions related to prevention and the potential of the teachers leading to the effective implementation of school-based prevention programs. The presented research outcomes show the teachers’ evaluation of conditions provided for the realization of prevention programs in schools; it then analyses interviews with the teachers about behaviour issues they encounter in their students.Risky behaviour prevention is an obligatory component of education in the Czech Republic. Schools create prevention strategies and programs as part of the school curriculum. The key questions related to creating these documents include clarifying the general topics that the school should address within the theoretical bases, defining the key priorities and specifying the main topics in the prevention program. School prevention methodologists have a lack of confidence, which prevents them from preparing and evaluating the programs properly. Teachers must contend with a number of issues, yet they are not certain enough about the effective conditions and processes needed for the successful realization of prevention programs.The first part of the research design is based on data obtained from the mind maps analysis. These mind maps are the outcome of the school prevention methodologists’ participation in focus groups (n=28). Within these groups, participants captured the issues and conditions related to their personal view of the realization of prevention programs in their schools. The subsequent content analysis of the text, according to Klapko (2013), provides an interesting use of the connection between the primary mass mapping of the issue of the distribution of variables due to the categorical key and the in-depth data analysis within the context of the qualitative research study. The analysis of mind maps was realized in accordance with the research method described by Gavora (2010): the basic set of texts was determined (in this particular case, the mind maps), then the semantic units were classified into several analytic categories, and these units were finally quantified and described. The interpretation of the results (by the technique of “laying cards on the table”) is based on the research data obtained during the second phase of the research. This part concerns the interviews with teachers about their mind maps. The participants were asked to explain their personal attitude reflected in the selection of given categories and in the formulation of the logic chains. Research outcomes show important knowledge related to the realization of prevention programs in 28 schools in
{"title":"Barriers to the implementation of primary prevention of risky behaviour in school in the context of teacher/ school prevention methodologist activities","authors":"Miroslav Procházka","doi":"10.5817/pedor2020-4-511","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2020-4-511","url":null,"abstract":"This research article is related to the issue of risky behaviour of elementary and high school pupils from the point of view of teachers responsible for implementing school-based primary prevention programs. The author aims at the perspective of teachers who serve as school prevention methodologists and who organize, realize, and assess school prevention programs. The text describes discursive questions related to prevention and the potential of the teachers leading to the effective implementation of school-based prevention programs. The presented research outcomes show the teachers’ evaluation of conditions provided for the realization of prevention programs in schools; it then analyses interviews with the teachers about behaviour issues they encounter in their students.Risky behaviour prevention is an obligatory component of education in the Czech Republic. Schools create prevention strategies and programs as part of the school curriculum. The key questions related to creating these documents include clarifying the general topics that the school should address within the theoretical bases, defining the key priorities and specifying the main topics in the prevention program. School prevention methodologists have a lack of confidence, which prevents them from preparing and evaluating the programs properly. Teachers must contend with a number of issues, yet they are not certain enough about the effective conditions and processes needed for the successful realization of prevention programs.The first part of the research design is based on data obtained from the mind maps analysis. These mind maps are the outcome of the school prevention methodologists’ participation in focus groups (n=28). Within these groups, participants captured the issues and conditions related to their personal view of the realization of prevention programs in their schools. The subsequent content analysis of the text, according to Klapko (2013), provides an interesting use of the connection between the primary mass mapping of the issue of the distribution of variables due to the categorical key and the in-depth data analysis within the context of the qualitative research study. The analysis of mind maps was realized in accordance with the research method described by Gavora (2010): the basic set of texts was determined (in this particular case, the mind maps), then the semantic units were classified into several analytic categories, and these units were finally quantified and described. The interpretation of the results (by the technique of “laying cards on the table”) is based on the research data obtained during the second phase of the research. This part concerns the interviews with teachers about their mind maps. The participants were asked to explain their personal attitude reflected in the selection of given categories and in the formulation of the logic chains. Research outcomes show important knowledge related to the realization of prevention programs in 28 schools in","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43802223","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：