V současném mediálním světě jsme svědky diskusí odborné i laické veřejnosti o poslání současné školy, o významu učitelů, o aktuálnosti a smysluplnosti kurikula apod. Teoreticko-výzkumná studie analyzuje na záměrně vybraném souboru rodičů jejich očekávání ve vztahu k roli školy. Samotné téma je zasazeno do aktuálního mediálního diskurzu a vychází z analýzy dostupných a relevantních výzkumných šetření. Zkoumaným vzorkem bylo devět rodičů dětí předškolního a mladšího školního věku, se kterými byly vedeny rozhovory. Kvalitativní data byla získána polostrukturovanými rozhovory a analyzována prostřednictvím rámcové analýzy. Výsledky šetření jsou představeny prostřednictvím kvalitativních kategorií (rámců), mezi které můžeme zařadit: bezpečné prostředí školy, kde se děti cítí dobře; neformální vzdělávání reprezentované škálou volnočasových aktivit; kompetentnost učitele (charakterové vlastnosti, organizační schopnosti a didaktické dovednosti). Z hlediska strategie výběru školy silně rezonoval požadavek na dopravní dostupnost školy, kamarádské vztahy a doporučení známých. Dílčí výzkumné šetření je součástí rozsáhlejšího kvantitativního výzkumu, který hledá odpověď na otázku, jaká očekávání mají rodiče od současné školy a jaké strategie výběru převažují při jejich rozhodování.
{"title":"Co očekávají rodiče od školy a jak ji vybírají?","authors":"Radmila Dačevová, Jiří Němec","doi":"10.5817/pedor2022-1-57","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-1-57","url":null,"abstract":"V současném mediálním světě jsme svědky diskusí odborné i laické veřejnosti o poslání současné školy, o významu učitelů, o aktuálnosti a smysluplnosti kurikula apod. Teoreticko-výzkumná studie analyzuje na záměrně vybraném souboru rodičů jejich očekávání ve vztahu k roli školy. Samotné téma je zasazeno do aktuálního mediálního diskurzu a vychází z analýzy dostupných a relevantních výzkumných šetření. Zkoumaným vzorkem bylo devět rodičů dětí předškolního a mladšího školního věku, se kterými byly vedeny rozhovory. Kvalitativní data byla získána polostrukturovanými rozhovory a analyzována prostřednictvím rámcové analýzy. Výsledky šetření jsou představeny prostřednictvím kvalitativních kategorií (rámců), mezi které můžeme zařadit: bezpečné prostředí školy, kde se děti cítí dobře; neformální vzdělávání reprezentované škálou volnočasových aktivit; kompetentnost učitele (charakterové vlastnosti, organizační schopnosti a didaktické dovednosti). Z hlediska strategie výběru školy silně rezonoval požadavek na dopravní dostupnost školy, kamarádské vztahy a doporučení známých. Dílčí výzkumné šetření je součástí rozsáhlejšího kvantitativního výzkumu, který hledá odpověď na otázku, jaká očekávání mají rodiče od současné školy a jaké strategie výběru převažují při jejich rozhodování.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-09-22","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49153704","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Předkládaný příspěvek se zabývá fenoménem dvojí výjimečnosti, v případě tohoto článku tedy kombinací vysokého nadání a specifických poruch učení. Cílem práce bylo analyzovat současné zahraniční studie, které se zabývají identifikací a diagnostikou kognitivně nadaných žáků se specifickými poruchami učení v období povinné školní docházky. Pro tyto účely bylo analyzováno 10 zahraničních studií, které se dvojí výjimečností zabývaly v letech 2010–2019. Ve výkladové části práce přibližuje cílovou skupinu žáků s dvojí výjimečností a pojednává o vývoji přístupů k dané problematice. Dále je pozornost věnována charakteristice žáků s dvojí výjimečností v edukačním prostředí a diagnostice dvojí výjimečnosti. V části analytické je práce zaměřena především na kombinace kognitivního nadání a specifických poruch učení ve vybraných studiích a nástroje, které byly pro účely identifikace a diagnostiky dvojí výjimečnosti ve vybraných studiích použity. Závěry předkládaného příspěvku ukazují, že diagnostický proces dvojí výjimečností není jednotný. Diagnostika dvojí výjimečnosti aktuálně sestává z nezávislé diagnostiky nadání a diagnostiky specifických poruch učení, přičemž pro každou oblast může být použita široká škála diagnostických nástrojů. Výkon žáka v jednotlivých testech je ovlivněn kombinací posílených dovedností a schopností pramenících z nadání a oslabených oblastí plynoucích ze specifických poruch učení. To má za následek rozdílnou úspěšnost v identifikaci žáka s dvojí výjimečností, a to jak v závislosti na použité kombinaci diagnostických nástrojů, tak také na kombinaci nadání a oslabených funkcí. Kognitivně nadaný žák je totiž schopen využívat své dovednosti k maskování či kompenzování oslabených funkcí, jeho výsledky v rámci diagnostiky proto mohou být neprůkazné. Pro účely včasné identifikace dvojí výjimečnosti jsou diskutovány modely určené pro včasné odhalení žáků v riziku školního neúspěchu v zahraničí, konkrétně RtI model a Model diskrepance. Z analýzy ovšem vyplývá, že pro účely včasného odhalení dvojí výjimečnosti je nezbytná jejich adaptace tak, aby reflektovaly unikátní kognitivní profil žáků s dvojí výjimečností.
{"title":"Dvojí výjimečnost z pohledu zahraničních studií","authors":"Petra Baranová, Ivana Márová, Petr Kachlík","doi":"10.5817/pedor2021-4-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-4-5","url":null,"abstract":"Předkládaný příspěvek se zabývá fenoménem dvojí výjimečnosti, v případě tohoto článku tedy kombinací vysokého nadání a specifických poruch učení. Cílem práce bylo analyzovat současné zahraniční studie, které se zabývají identifikací a diagnostikou kognitivně nadaných žáků se specifickými poruchami učení v období povinné školní docházky. Pro tyto účely bylo analyzováno 10 zahraničních studií, které se dvojí výjimečností zabývaly v letech 2010–2019. Ve výkladové části práce přibližuje cílovou skupinu žáků s dvojí výjimečností a pojednává o vývoji přístupů k dané problematice. Dále je pozornost věnována charakteristice žáků s dvojí výjimečností v edukačním prostředí a diagnostice dvojí výjimečnosti. V části analytické je práce zaměřena především na kombinace kognitivního nadání a specifických poruch učení ve vybraných studiích a nástroje, které byly pro účely identifikace a diagnostiky dvojí výjimečnosti ve vybraných studiích použity. Závěry předkládaného příspěvku ukazují, že diagnostický proces dvojí výjimečností není jednotný. Diagnostika dvojí výjimečnosti aktuálně sestává z nezávislé diagnostiky nadání a diagnostiky specifických poruch učení, přičemž pro každou oblast může být použita široká škála diagnostických nástrojů. Výkon žáka v jednotlivých testech je ovlivněn kombinací posílených dovedností a schopností pramenících z nadání a oslabených oblastí plynoucích ze specifických poruch učení. To má za následek rozdílnou úspěšnost v identifikaci žáka s dvojí výjimečností, a to jak v závislosti na použité kombinaci diagnostických nástrojů, tak také na kombinaci nadání a oslabených funkcí. Kognitivně nadaný žák je totiž schopen využívat své dovednosti k maskování či kompenzování oslabených funkcí, jeho výsledky v rámci diagnostiky proto mohou být neprůkazné. Pro účely včasné identifikace dvojí výjimečnosti jsou diskutovány modely určené pro včasné odhalení žáků v riziku školního neúspěchu v zahraničí, konkrétně RtI model a Model diskrepance. Z analýzy ovšem vyplývá, že pro účely včasného odhalení dvojí výjimečnosti je nezbytná jejich adaptace tak, aby reflektovaly unikátní kognitivní profil žáků s dvojí výjimečností.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-23","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47875907","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jana Straková, Jana Korábová, Kamila Brožová, Jaroslava Simonová
České střední vzdělávání se vyznačuje vysokou diferenciací. Studijní programy gymnaziální vzdělávání, střední odborné vzdělávání s maturitou a střední odborné vzdělávání bez maturity se liší nejen cíli vzdělávání a vzdělávacím obsahem, ale i složením žáků a školním klimatem. Mezinárodní výzkumy ukazují, že navštěvovaný program má, stejně jako vrstevnický kolektiv a rodinné zázemí, velký vliv na představy mladých lidí o jejich budoucím životě. Tyto aspekty se v jednotlivých programech silně odlišují. Cílem této studie je zjistit, jak se liší představy o budoucím životě u českých žáků navštěvujících třetí ročníky středoškolského vzdělávání v různých středoškolských programech. K analýze byla využita data získaná od 1 151 gymnazistů, 2 216 žáků navštěvujících odborné studium s maturitou a 1 504 žáků navštěvujících odborné studium nematuritní v rámci reprezentativního šetření CLoSE v roce 2018. V rámci výzkumu byly zjišťovány kromě vědomostí a dovedností žáků jejich vzdělanostní aspirace, očekávané příjmy a představy o rozmanitých aspektech jejich budoucího života. Výzkum ukázal odlišné představy žáků různých programů z hlediska jejich vzdělanostních aspirací, očekávaného povolání a očekávaných příjmů. Studenti všech typů studia měli nicméně optimistické představy o svém budoucím životě, které se mezi jednotlivými programy lišily jen málo.
{"title":"Představy o budoucnosti u žáků odlišných středoškolských programů","authors":"Jana Straková, Jana Korábová, Kamila Brožová, Jaroslava Simonová","doi":"10.5817/pedor2021-3-38","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-3-38","url":null,"abstract":"České střední vzdělávání se vyznačuje vysokou diferenciací. Studijní programy gymnaziální vzdělávání, střední odborné vzdělávání s maturitou a střední odborné vzdělávání bez maturity se liší nejen cíli vzdělávání a vzdělávacím obsahem, ale i složením žáků a školním klimatem. Mezinárodní výzkumy ukazují, že navštěvovaný program má, stejně jako vrstevnický kolektiv a rodinné zázemí, velký vliv na představy mladých lidí o jejich budoucím životě. Tyto aspekty se v jednotlivých programech silně odlišují. Cílem této studie je zjistit, jak se liší představy o budoucím životě u českých žáků navštěvujících třetí ročníky středoškolského vzdělávání v různých středoškolských programech. K analýze byla využita data získaná od 1 151 gymnazistů, 2 216 žáků navštěvujících odborné studium s maturitou a 1 504 žáků navštěvujících odborné studium nematuritní v rámci reprezentativního šetření CLoSE v roce 2018. V rámci výzkumu byly zjišťovány kromě vědomostí a dovedností žáků jejich vzdělanostní aspirace, očekávané příjmy a představy o rozmanitých aspektech jejich budoucího života. Výzkum ukázal odlišné představy žáků různých programů z hlediska jejich vzdělanostních aspirací, očekávaného povolání a očekávaných příjmů. Studenti všech typů studia měli nicméně optimistické představy o svém budoucím životě, které se mezi jednotlivými programy lišily jen málo.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45870392","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Petr Novotný, Vanda Janštová, Karolína Kotvaltová Sezemská, Romana Schubertová
Cílem výzkumu byla formální analýza národních odborných časopisů, a to na příkladu didaktiky biologie, doplněné o obecně pedagogické časopisy. Do výsledného výběru bylo zahrnuto 14 českých a sedm slovenských časopisů. O těchto periodikách byly z veřejně dostupných zdrojů shromážděny informace formálního charakteru. Tyto informace byly rozděleny do čtyř skupin: obecné aspekty, přístupnost, formální náležitosti rukopisů a indexace obsahu. Analýza zjištěných dat poukázala na některé nedostatky časopisů, jako je nízká technická vybavenost, nejednotnost citačních norem či slabiny v archivaci online časopisů. Analýza podobnosti časopisů ukázala výrazný rozdíl mezi časopisy, které jsou indexovány v databázích jako je Scopus či Erih+, potažmo i mezi českými a slovenskými časopisy. Mezi kritéria, v nichž byly značné rozdíly, patřila např. přístupnost bibliografických metadat, citační norma či užívání DOI. Ačkoliv mají formální náležitosti omezenou vypovídající hodnotu, identifikované shluky se jeví jako validní, a dobře odpovídají vnímání časopisů odbornou komunitou.
{"title":"Formální analýza národních odborných časopisů na příkladu didaktiky biologie a pedagogiky","authors":"Petr Novotný, Vanda Janštová, Karolína Kotvaltová Sezemská, Romana Schubertová","doi":"10.5817/pedor2021-3-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-3-5","url":null,"abstract":"Cílem výzkumu byla formální analýza národních odborných časopisů, a to na příkladu didaktiky biologie, doplněné o obecně pedagogické časopisy. Do výsledného výběru bylo zahrnuto 14 českých a sedm slovenských časopisů. O těchto periodikách byly z veřejně dostupných zdrojů shromážděny informace formálního charakteru. Tyto informace byly rozděleny do čtyř skupin: obecné aspekty, přístupnost, formální náležitosti rukopisů a indexace obsahu. Analýza zjištěných dat poukázala na některé nedostatky časopisů, jako je nízká technická vybavenost, nejednotnost citačních norem či slabiny v archivaci online časopisů. Analýza podobnosti časopisů ukázala výrazný rozdíl mezi časopisy, které jsou indexovány v databázích jako je Scopus či Erih+, potažmo i mezi českými a slovenskými časopisy. Mezi kritéria, v nichž byly značné rozdíly, patřila např. přístupnost bibliografických metadat, citační norma či užívání DOI. Ačkoliv mají formální náležitosti omezenou vypovídající hodnotu, identifikované shluky se jeví jako validní, a dobře odpovídají vnímání časopisů odbornou komunitou.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42222889","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Čeští žáci v zahraničí aneb proč není možné skládat přezkoušení na českých gymnáziích","authors":"Šárka Velhartická","doi":"10.5817/pedor2021-3-58","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-3-58","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48134851","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"The role of social pedagogues in the school environment – a topic for discussion","authors":"T. Čech","doi":"10.5817/pedor2020-4-534","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2020-4-534","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43397421","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jan Neuman, Ivana Turčová, Tomáš Brtník, Andrew J. Martin
V české akademické sféře se začal zvyšovat zájem o přesnější charakteristiku výchovy v přírodě v souvislosti s akreditováním studijních směrů, specializací či oborů pod názvy „Aktivity v přírodě“ či „Výchova v přírodě“ nebo zařazováním předmětů podobných názvů do oborů pedagogického zaměření. Cílem této přehledové studie je předložit české odborné veřejnosti vývoj koncepce výchovy v přírodě v českém prostředí v kontextu vývoje mezinárodního. Vybrané zahraniční koncepce výchovy v přírodě jsou analyzovány a kriticky zhodnoceny. Dále se pokoušíme o vymezení výchovy v přírodě v České republice. Porovnáváme-li zaměření naší práce s různými teoriemi, přikláníme se ke strategii, kterou zvolil tým amerických odborníků vedený Kenem Gilbertsonem v roce 2006.
{"title":"Vývoj koncepce výchovy v přírodě v kontextu vývoje mezinárodního a její vymezení v České republice","authors":"Jan Neuman, Ivana Turčová, Tomáš Brtník, Andrew J. Martin","doi":"10.5817/pedor2021-2-29","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-2-29","url":null,"abstract":"V české akademické sféře se začal zvyšovat zájem o přesnější charakteristiku výchovy v přírodě v souvislosti s akreditováním studijních směrů, specializací či oborů pod názvy „Aktivity v přírodě“ či „Výchova v přírodě“ nebo zařazováním předmětů podobných názvů do oborů pedagogického zaměření. Cílem této přehledové studie je předložit české odborné veřejnosti vývoj koncepce výchovy v přírodě v českém prostředí v kontextu vývoje mezinárodního. Vybrané zahraniční koncepce výchovy v přírodě jsou analyzovány a kriticky zhodnoceny. Dále se pokoušíme o vymezení výchovy v přírodě v České republice. Porovnáváme-li zaměření naší práce s různými teoriemi, přikláníme se ke strategii, kterou zvolil tým amerických odborníků vedený Kenem Gilbertsonem v roce 2006.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44672092","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Venkovní formy výuky se v posledních letech v České republice dostávají do širšího povědomí pedagogické veřejnosti a jsou s rostoucí měrou využívány v rámci všech úrovní vzdělávání. Postavení české venkovní výuky v této souvislosti zasluhuje zvýšenou pozornost, protože s rostoucím podílem využívání venkovních aktivit se postupně navyšuje i reálný impakt na vzdělávací proces. Venkovní výuka na našich základních školách vychází z tradic vázaných na využívání blízkého okolí školy a školních zahrad a její kořeny sahají do 19. století. V současné době je realizována nejčastěji krátkodobě a spíše občasně. Většina škol má k dispozici školní zahradu a alespoň částečně ji pro venkovní formy výuky využívá. Školy mají ve svých kurikulárních dokumentech zahrnuty exkurze, vycházky, terénní cvičení, školní výlety, sportovní kurzy, případně školy v přírodě, adaptační kurzy a projektovou výuku. Rychle rostoucí vliv na podobu a rozsah venkovní výuky u nás mají v současnosti centra environmentálního vzdělávání, která se zaměřují jak na realizaci konkrétních programů pro školy, tak na vzdělávání a rozvoj pedagogů v daném segmentu a značně přispívají k rozšiřování venkovních forem výuky v českém prostředí. V aktuálně publikovaných metodických dokumentech zaměřených na venkovní výuku majících potenciálně větší dopad na české edukační prostředí je možné identifikovat společné znaky. Konkretizovanější podoba venkovní výuky, ke které metodické materiály vedou, v sobě nese prvky otevřené pedagogiky ve smyslu posilování role učitele jako partnera a průvodce žáka aktivním učením a zdůrazňuje nutnost aktivní role žáka při edukačním procesu. Charakteristické jsou konstruktivistické rámce a badatelsky orientované přístupy, zdůrazňovány jsou přínosy kooperativního učení a soulad s pedagogikami probouzejícími žákovo uvědomění odpovědnosti za životní prostředí. Aktuální pojetí venkovních forem výuky do značné míry naplňují koncepty holistického pojetí výuky.
{"title":"Odkud a kam směřuje venkovní výuka? Historie, současnost a trendy ve venkovní výuce v kontextu vzdělávacích teorií","authors":"Karel Nepraš, Renata Šikulová","doi":"10.5817/pedor2021-2-158","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-2-158","url":null,"abstract":"Venkovní formy výuky se v posledních letech v České republice dostávají do širšího povědomí pedagogické veřejnosti a jsou s rostoucí měrou využívány v rámci všech úrovní vzdělávání. Postavení české venkovní výuky v této souvislosti zasluhuje zvýšenou pozornost, protože s rostoucím podílem využívání venkovních aktivit se postupně navyšuje i reálný impakt na vzdělávací proces. Venkovní výuka na našich základních školách vychází z tradic vázaných na využívání blízkého okolí školy a školních zahrad a její kořeny sahají do 19. století. V současné době je realizována nejčastěji krátkodobě a spíše občasně. Většina škol má k dispozici školní zahradu a alespoň částečně ji pro venkovní formy výuky využívá. Školy mají ve svých kurikulárních dokumentech zahrnuty exkurze, vycházky, terénní cvičení, školní výlety, sportovní kurzy, případně školy v přírodě, adaptační kurzy a projektovou výuku. Rychle rostoucí vliv na podobu a rozsah venkovní výuky u nás mají v současnosti centra environmentálního vzdělávání, která se zaměřují jak na realizaci konkrétních programů pro školy, tak na vzdělávání a rozvoj pedagogů v daném segmentu a značně přispívají k rozšiřování venkovních forem výuky v českém prostředí. V aktuálně publikovaných metodických dokumentech zaměřených na venkovní výuku majících potenciálně větší dopad na české edukační prostředí je možné identifikovat společné znaky. Konkretizovanější podoba venkovní výuky, ke které metodické materiály vedou, v sobě nese prvky otevřené pedagogiky ve smyslu posilování role učitele jako partnera a průvodce žáka aktivním učením a zdůrazňuje nutnost aktivní role žáka při edukačním procesu. Charakteristické jsou konstruktivistické rámce a badatelsky orientované přístupy, zdůrazňovány jsou přínosy kooperativního učení a soulad s pedagogikami probouzejícími žákovo uvědomění odpovědnosti za životní prostředí. Aktuální pojetí venkovních forem výuky do značné míry naplňují koncepty holistického pojetí výuky.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43671268","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se zabývá společensky frekventovaným tématem, paralelním k probíhající odborné diskusi, a to výukou přírodopisu na druhém stupni základní školy v terénu, v přírodě. Cílem v této studii bylo zjistit vztah učitelů a žáků k této výuce. Jde o reakci na problém vzniklý direktivním nařízením vedení (některých) škol vyučovat přírodopis mimo třídu, venku, což není vždy v souladu s učitelovým pojetím výuky. Do kvalitativního výzkumu se zapojilo dvacet devět učitelů přírodopisu z dvaceti sedmi základních škol a třicet osm žáků ze dvou tříd různých škol. Sběr dat byl realizován metodou autonomního psaní, kdy jedinec popisuje i hodnotí svou zkušenost bez zásahu badatele, a doplňkově prostřednictvím rozhovorů na dané téma. Výzkum probíhal v přirozeném prostředí, v praxi škol. Data jsou výsledkem subjektivní reflexe jednotlivců a byla podrobena interpretativní fenomenologické analýze, texty byly děleny na smysluplné významové jednotky a ty pak seskupovány, a v nich byly vyhledávány opakující se vzorce. Následná interpretace byla realizována v rámci spolupráce respondentů a badatele přístupem collaborative accounts. Z výzkumu vyplynulo, že výuka přírodopisu v přírodě dává zúčastněným vyučujícím i žákům smysl pouze v případě, že se s ní ztotožní a jsou na ni připraveni, že je zvládnuta nejen odborně obsahově, ale také organizačně.
{"title":"Výuka v přírodě: módní hit či smysluplná výuka?","authors":"Jarmila Ševčíková","doi":"10.5817/pedor2021-2-144","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-2-144","url":null,"abstract":"Studie se zabývá společensky frekventovaným tématem, paralelním k probíhající odborné diskusi, a to výukou přírodopisu na druhém stupni základní školy v terénu, v přírodě. Cílem v této studii bylo zjistit vztah učitelů a žáků k této výuce. Jde o reakci na problém vzniklý direktivním nařízením vedení (některých) škol vyučovat přírodopis mimo třídu, venku, což není vždy v souladu s učitelovým pojetím výuky. Do kvalitativního výzkumu se zapojilo dvacet devět učitelů přírodopisu z dvaceti sedmi základních škol a třicet osm žáků ze dvou tříd různých škol. Sběr dat byl realizován metodou autonomního psaní, kdy jedinec popisuje i hodnotí svou zkušenost bez zásahu badatele, a doplňkově prostřednictvím rozhovorů na dané téma. Výzkum probíhal v přirozeném prostředí, v praxi škol. Data jsou výsledkem subjektivní reflexe jednotlivců a byla podrobena interpretativní fenomenologické analýze, texty byly děleny na smysluplné významové jednotky a ty pak seskupovány, a v nich byly vyhledávány opakující se vzorce. Následná interpretace byla realizována v rámci spolupráce respondentů a badatele přístupem collaborative accounts. Z výzkumu vyplynulo, že výuka přírodopisu v přírodě dává zúčastněným vyučujícím i žákům smysl pouze v případě, že se s ní ztotožní a jsou na ni připraveni, že je zvládnuta nejen odborně obsahově, ale také organizačně.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47448497","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Text se věnuje historii pobytu v přírodě v českých zemích – zejména okamžikům, které zásadně ovlivnily dnešní pojetí výchovy v přírodě (reprezentované zejména Prázdninovou školou Lipnice) a využití jeho programů, postupů a metod ve výchově holistické, reflektované zážitkovou pedagogikou.
{"title":"Historií výchovy v přírodě v Čechách k lipnické Prázdninové škole","authors":"Otakar Holec","doi":"10.5817/pedor2021-2-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-2-7","url":null,"abstract":"Text se věnuje historii pobytu v přírodě v českých zemích – zejména okamžikům, které zásadně ovlivnily dnešní pojetí výchovy v přírodě (reprezentované zejména Prázdninovou školou Lipnice) a využití jeho programů, postupů a metod ve výchově holistické, reflektované zážitkovou pedagogikou.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-16","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42190747","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：