Přispěvek propojuje dva fenomeny připravy studentů ucitelstvi. Jednim z nich je užiti mikrovyucovani při oborových didaktikach a druhým je užiti vrstevnickeho hodnoceni. V ramci mikrovyucovani při didaktice přirodopisu a biologie si 66 studentů ucitelstvi navzajem hodnotilo svůj výkon. Nastrojem, který jim k tomu pomahal, byl strukturovaný hodnotici formulař obsahujici pět skalových položek a tři otevřene položky. Ukazalo se, že studenti ucitelstvi nemaji problem hodnotit na skalových položkach, ale slovni zpětnou vazbu poskytuji již meně ochotně. Z analýzy poskytnutých zpětných vazeb bylo zjistěno, že nejcastěji se hodnotitele zaměřili na jazykový projev studenta, způsob aktivizace a probuzeni zajmu žaka o ucivo. Dale si vsimali vhodnosti navržene aktivity k věku žaků. Pozitivnim zjistěnim byl fakt, že se ve zpětne vazbě nijak neprojevovaly osobni vztahy mezi studenty. Komentaře s formativnim charakterem se ve zpětne vazbě přilis casto nevyskytovaly, ale v připadě, že hodnotitel poskytl formativni zpětnou vazbu, tak byla spravna a poskytovala hodnocenemu studentovi důležitou informaci.
{"title":"Mikrovyučování jako prostor pro implementaci vrstevnického hodnocení do přípravy studentů učitelství","authors":"Lukáš Rokos","doi":"10.5817/PEDOR2020-3-315","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/PEDOR2020-3-315","url":null,"abstract":"Přispěvek propojuje dva fenomeny připravy studentů ucitelstvi. Jednim z nich je užiti mikrovyucovani při oborových didaktikach a druhým je užiti vrstevnickeho hodnoceni. V ramci mikrovyucovani při didaktice přirodopisu a biologie si 66 studentů ucitelstvi navzajem hodnotilo svůj výkon. Nastrojem, který jim k tomu pomahal, byl strukturovaný hodnotici formulař obsahujici pět skalových položek a tři otevřene položky. Ukazalo se, že studenti ucitelstvi nemaji problem hodnotit na skalových položkach, ale slovni zpětnou vazbu poskytuji již meně ochotně. Z analýzy poskytnutých zpětných vazeb bylo zjistěno, že nejcastěji se hodnotitele zaměřili na jazykový projev studenta, způsob aktivizace a probuzeni zajmu žaka o ucivo. Dale si vsimali vhodnosti navržene aktivity k věku žaků. Pozitivnim zjistěnim byl fakt, že se ve zpětne vazbě nijak neprojevovaly osobni vztahy mezi studenty. Komentaře s formativnim charakterem se ve zpětne vazbě přilis casto nevyskytovaly, ale v připadě, že hodnotitel poskytl formativni zpětnou vazbu, tak byla spravna a poskytovala hodnocenemu studentovi důležitou informaci.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-11-11","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49307262","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Kateřina Juklová, Stanislav Michek, Petr Soukup, Jindra Vondroušová, D. Vrabcová
Cilem přispěvku je seznamit s průběhem a výsledky validace a adaptace dotazniku CEQ ( Course Experience Questionnaire ) a diskutovat jeho využitelnost v aktualnich podminkach ceských vysokých skol. Originalni verze dotazniku vznikla na zakladě intenzivnich výzkumů uceni studentů koncem 80. let v Australii a v soucasne době je jednim z celosvětově nejuživanějsich nastrojů pro hodnoceni kvality výuky studentem v terciarnim vzdělavani. Vzhledem k aktualni potřebě ceských vysokých skol realizovat autoevaluacni procesy s použitim validnich a spolehlivých nastrojů považujeme ověřeni psychometrických vlastnosti dotazniku a jeho adaptaci za jedno z možných řeseni. V uvodni casti textu je nastiněn kontext a okolnosti vzniku australskeho originalu vcetně teoretických koncepci, ktere se staly jeho zakladem. Proces adaptace a validace byl realizovan na Pedagogicke fakultě Univerzity Hradec Kralove (PdF UHK) a proběhl ve dvou fazich kombinujicich kvalitativni a kvantitativni přistup. V prvnim kroku proběhla ohniskova skupina se studenty s cilem ověřit soulad mezi pojetim kvality výuky u ceských studentů a zaměřenim dotazniku. Nasledně byl přeložený dotaznik administrovan 661 studentům ucitelstvi z PdF UHK a ověřovan z hlediska konstruktove a kriterialni validity a reliability. Analýzy potvrdily originalni pětifaktorovou strukturu dotazniku a uspokojivou vnitřni konzistenci vsech skal. Výsledky jsou diskutovany a vztaženy ke zjistěni zahranicnich autorů i ke kontextu přiležitosti a omezeni pro použivani v ceskem prostředi. V zavěru je upozorněno na limity studie a jsou naznaceny dalsi možne směry uprav.
{"title":"Studentovo hodnocení výuky: validace a adaptace dotazníku CEQ pro podmínky českých vysokých škol","authors":"Kateřina Juklová, Stanislav Michek, Petr Soukup, Jindra Vondroušová, D. Vrabcová","doi":"10.5817/pedor2020-1-32","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2020-1-32","url":null,"abstract":"Cilem přispěvku je seznamit s průběhem a výsledky validace a adaptace dotazniku CEQ ( Course Experience Questionnaire ) a diskutovat jeho využitelnost v aktualnich podminkach ceských vysokých skol. Originalni verze dotazniku vznikla na zakladě intenzivnich výzkumů uceni studentů koncem 80. let v Australii a v soucasne době je jednim z celosvětově nejuživanějsich nastrojů pro hodnoceni kvality výuky studentem v terciarnim vzdělavani. Vzhledem k aktualni potřebě ceských vysokých skol realizovat autoevaluacni procesy s použitim validnich a spolehlivých nastrojů považujeme ověřeni psychometrických vlastnosti dotazniku a jeho adaptaci za jedno z možných řeseni. V uvodni casti textu je nastiněn kontext a okolnosti vzniku australskeho originalu vcetně teoretických koncepci, ktere se staly jeho zakladem. Proces adaptace a validace byl realizovan na Pedagogicke fakultě Univerzity Hradec Kralove (PdF UHK) a proběhl ve dvou fazich kombinujicich kvalitativni a kvantitativni přistup. V prvnim kroku proběhla ohniskova skupina se studenty s cilem ověřit soulad mezi pojetim kvality výuky u ceských studentů a zaměřenim dotazniku. Nasledně byl přeložený dotaznik administrovan 661 studentům ucitelstvi z PdF UHK a ověřovan z hlediska konstruktove a kriterialni validity a reliability. Analýzy potvrdily originalni pětifaktorovou strukturu dotazniku a uspokojivou vnitřni konzistenci vsech skal. Výsledky jsou diskutovany a vztaženy ke zjistěni zahranicnich autorů i ke kontextu přiležitosti a omezeni pro použivani v ceskem prostředi. V zavěru je upozorněno na limity studie a jsou naznaceny dalsi možne směry uprav.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41295478","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
T. Janík, Monika Černá, P. Najvar, Libuše Samková, Lukáš Rokos, Jan Petr
Přehledova studie zpracovava aktualni domaci a zahranicni přistupy k využivani videa v ucitelskem vzdělavani. Poukazuje na kontinuitu vývoje, kdy se videozaznamy původně pořizovane pro výzkumne ucely v přibývajici miře použivaji v připravnem a dalsim vzdělavani ucitelů. Přehledova studie je rozvržena do ctyř casti. V prvni casti je pojednan kontext ucitelskeho vzdělavani, v němž se videa použivaji, a je zde představeno devět vybraných přistupů, ktere jsou v odborne literatuře zdokumentovany. Ve druhe casti jsou zodpovidany ctyři otazky, ktere si přehledova studie klade: (1) Jak je daný přistup zacleněn do ramcove koncepce ucitelskeho vzdělavani / podpory profesniho rozvoje? (2) Jake cile/ucely stoji v zakladu daneho přistupu? (3) Jake komponenty jsou soucasti celku a jakou plni funkci? (4) Jake konkretni aktivity (uživatelů, popř. tutorů ci tvůrců) jsou s videem v ramci přistupu realizovany a co se jimi ma rozvijet? Ve třeti casti přehledove studie jsou diskutovany výzvy, ktere se v dane oblasti objevuji, jakkoliv jestě mnohdy nejsou reflektovany v souvisejici odborne literatuře. Jedna se o možnosti využiti virtualni reality a 360o videi a o možnostech simulovane a inscenovane výuky jako alternativě videozaznamů – to vse v etických souvislostech využivani videa v ucitelskem vzdělavani. Ctvrta cast přehledove studie je výhledem, který se pokousi odpovědět na otazku, zda lze formulovat urcita měkka doporuceni (guidelines), ktera by mohla vest vývoj v teto oblasti. Přehledova studie zpracovava aktualni domaci a zahranicni přistupy k využivani videa v ucitelskem vzdělavani. Poukazuje na kontinuitu vývoje, kdy se videozaznamy původně pořizovane pro výzkumne ucely v přibývajici miře použivaji v připravnem a dalsim vzdělavani ucitelů. Přehledova studie je rozvržena do c ty ř c asti . V prvni c asti je pojednan kontext u c itelskeho vzd ě lavani , v n ě mž se videa použivaji , a je zde p ř edstaven o devět vybraných p ř istup ů , ktere jsou v odborne literatu ř e zdokumentovany. Ve druhe c asti jsou zodpovidany c ty ř i otazky, ktere si p ř ehledova studie klade: (1) Jak je daný p ř istup za c len ě n do ramcove koncepce u c itelskeho vzd ě lavani / podpory profesniho rozvoje ? (2) Jake cile/ucely stoji v zakladu daneho přistupu? (3) Jake komponenty jsou soucasti celku a jakou plni funkci? (4) Jake konkretni aktivity (uživatelů, popř. tutorů ci tvůrců) jsou s videem v ramci přistupu realizovany a co se jimi ma rozvijet? Ve t ř eti c asti p ř ehledove studie jsou diskutovany výzvy, ktere se v dane oblasti objevuji , jakkoliv jest ě mnohdy nejsou reflektovany v souvisejici odborne literatu ř e. Jedna se o možnosti využiti virtualni reality a 360 o videi a o možnostech simulovane a inscenovane výuky jako alternativě videozaznamů – to vse v etických souvislostech využivani videa v ucitelskem vzdělavani. Ctvrta cast přehledove studie je výhledem, který se pokousi odpovědět na otazku, zda lze formulovat urcita měkka doporuceni ( guidelines ), ktera by mohla
{"title":"Video v učitelském vzdělávání: přístupy a výzvy","authors":"T. Janík, Monika Černá, P. Najvar, Libuše Samková, Lukáš Rokos, Jan Petr","doi":"10.5817/pedor2020-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2020-1-5","url":null,"abstract":"Přehledova studie zpracovava aktualni domaci a zahranicni přistupy k využivani videa v ucitelskem vzdělavani. Poukazuje na kontinuitu vývoje, kdy se videozaznamy původně pořizovane pro výzkumne ucely v přibývajici miře použivaji v připravnem a dalsim vzdělavani ucitelů. Přehledova studie je rozvržena do ctyř casti. V prvni casti je pojednan kontext ucitelskeho vzdělavani, v němž se videa použivaji, a je zde představeno devět vybraných přistupů, ktere jsou v odborne literatuře zdokumentovany. Ve druhe casti jsou zodpovidany ctyři otazky, ktere si přehledova studie klade: (1) Jak je daný přistup zacleněn do ramcove koncepce ucitelskeho vzdělavani / podpory profesniho rozvoje? (2) Jake cile/ucely stoji v zakladu daneho přistupu? (3) Jake komponenty jsou soucasti celku a jakou plni funkci? (4) Jake konkretni aktivity (uživatelů, popř. tutorů ci tvůrců) jsou s videem v ramci přistupu realizovany a co se jimi ma rozvijet? Ve třeti casti přehledove studie jsou diskutovany výzvy, ktere se v dane oblasti objevuji, jakkoliv jestě mnohdy nejsou reflektovany v souvisejici odborne literatuře. Jedna se o možnosti využiti virtualni reality a 360o videi a o možnostech simulovane a inscenovane výuky jako alternativě videozaznamů – to vse v etických souvislostech využivani videa v ucitelskem vzdělavani. Ctvrta cast přehledove studie je výhledem, který se pokousi odpovědět na otazku, zda lze formulovat urcita měkka doporuceni (guidelines), ktera by mohla vest vývoj v teto oblasti. Přehledova studie zpracovava aktualni domaci a zahranicni přistupy k využivani videa v ucitelskem vzdělavani. Poukazuje na kontinuitu vývoje, kdy se videozaznamy původně pořizovane pro výzkumne ucely v přibývajici miře použivaji v připravnem a dalsim vzdělavani ucitelů. Přehledova studie je rozvržena do c ty ř c asti . V prvni c asti je pojednan kontext u c itelskeho vzd ě lavani , v n ě mž se videa použivaji , a je zde p ř edstaven o devět vybraných p ř istup ů , ktere jsou v odborne literatu ř e zdokumentovany. Ve druhe c asti jsou zodpovidany c ty ř i otazky, ktere si p ř ehledova studie klade: (1) Jak je daný p ř istup za c len ě n do ramcove koncepce u c itelskeho vzd ě lavani / podpory profesniho rozvoje ? (2) Jake cile/ucely stoji v zakladu daneho přistupu? (3) Jake komponenty jsou soucasti celku a jakou plni funkci? (4) Jake konkretni aktivity (uživatelů, popř. tutorů ci tvůrců) jsou s videem v ramci přistupu realizovany a co se jimi ma rozvijet? Ve t ř eti c asti p ř ehledove studie jsou diskutovany výzvy, ktere se v dane oblasti objevuji , jakkoliv jest ě mnohdy nejsou reflektovany v souvisejici odborne literatu ř e. Jedna se o možnosti využiti virtualni reality a 360 o videi a o možnostech simulovane a inscenovane výuky jako alternativě videozaznamů – to vse v etických souvislostech využivani videa v ucitelskem vzdělavani. Ctvrta cast přehledove studie je výhledem, který se pokousi odpovědět na otazku, zda lze formulovat urcita měkka doporuceni ( guidelines ), ktera by mohla","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41926907","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Význam pomáhajících profesí v současnosti vzrůstá. Na tuto skutečnost jsme již v roce 2017 reagovali na Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty MU, a to ustavením Stálého interdisciplinárního semináře k profesím a profesní přípravě. Na tomto semináři představují odborníci z různých pracovišť v ČR různé pomáhající profese. Účastníci semináře měli dosud možnost seznámit se např. s profesemi učitele, sociálního pedagoga, pedagoga volného času, školního psychologa, andragoga, muzejního pedagoga, ale také sociálního pracovníka, kariérového poradce, sportovního trenéra, chirurga a všeobecné sestry. Významnou součástí semináře jsou diskuse, které se týkají především představovaných profesí, ale i některých dalších otázek, které souvisejí s profesionálním pomáháním.
{"title":"Zamyšlení nad pomáhajícími profesemi: Inspirace ze Stálého interdisciplinárního semináře k profesím a profesní přípravě (Problémy pomáhajících profesí v mezioborových souvislostech)","authors":"V. Švec, T. Janík","doi":"10.5817/pedor2020-1-87","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2020-1-87","url":null,"abstract":"Význam pomáhajících profesí v současnosti vzrůstá. Na tuto skutečnost jsme již v roce 2017 reagovali na Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty MU, a to ustavením Stálého interdisciplinárního semináře k profesím a profesní přípravě. Na tomto semináři představují odborníci z různých pracovišť v ČR různé pomáhající profese. Účastníci semináře měli dosud možnost seznámit se např. s profesemi učitele, sociálního pedagoga, pedagoga volného času, školního psychologa, andragoga, muzejního pedagoga, ale také sociálního pracovníka, kariérového poradce, sportovního trenéra, chirurga a všeobecné sestry. Významnou součástí semináře jsou diskuse, které se týkají především představovaných profesí, ale i některých dalších otázek, které souvisejí s profesionálním pomáháním.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44574576","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V soucasných diskuzich patři podpora ucitelů jako klicových akterů kvalitniho vzdělavani pro vsechny ke globalnim cilům udržitelneho rozvoje. Cilem studie je představit system vzdělavani a profesniho rozvoje ucitelů v kontextu vzdělavacich reforem v Cině, kde podpora ucitelů je politickou prioritou vlady. Metodologicky je studie založena převažně na desk-research, ma deskriptivně analytický charakter (srovnavani je implicitni). V centru pozornosti je kontinuita připravy a profesniho rozvoje ucitelů na narodni (centralni) urovni s exkurzemi do urovně provincni a lokalni. Soustřeďujeme se na strukturu a kurikulum připravneho vzdělavani, přechod do praxe, profesni standardy a karierni řad, na cinnosti cinských ucitelů ve skole a cyklicke hodnoceni jejich profesniho rozvoje. V zavěrecne diskusi jsou reflektovany charakteristicke přistupy k ucitelske profesi ve specifických podminkach kulturně a typologicky odlisneho vzdělavaciho systemu.
{"title":"Přípravné vzdělávání a profesní rozvoj učitelů v Číně","authors":"Eliška Walterová, Vít Šťastný","doi":"10.5817/pedor2020-1-61","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2020-1-61","url":null,"abstract":"V soucasných diskuzich patři podpora ucitelů jako klicových akterů kvalitniho vzdělavani pro vsechny ke globalnim cilům udržitelneho rozvoje. Cilem studie je představit system vzdělavani a profesniho rozvoje ucitelů v kontextu vzdělavacich reforem v Cině, kde podpora ucitelů je politickou prioritou vlady. Metodologicky je studie založena převažně na desk-research, ma deskriptivně analytický charakter (srovnavani je implicitni). V centru pozornosti je kontinuita připravy a profesniho rozvoje ucitelů na narodni (centralni) urovni s exkurzemi do urovně provincni a lokalni. Soustřeďujeme se na strukturu a kurikulum připravneho vzdělavani, přechod do praxe, profesni standardy a karierni řad, na cinnosti cinských ucitelů ve skole a cyklicke hodnoceni jejich profesniho rozvoje. V zavěrecne diskusi jsou reflektovany charakteristicke přistupy k ucitelske profesi ve specifických podminkach kulturně a typologicky odlisneho vzdělavaciho systemu.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49576510","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Přispěvek je zaměřen na analýzu projektovaneho kurikula tělesne výchovy (TV) v Anglii a jeho porovnani s RVP ZV z hlediska koncepce TV, cilů, vzdělavaciho obsahu a vybraných kvalit kurikularnich dokumentů, kterými jsou navodnost a vnitřni koherence. Pro zasazeni problematiky do sirsiho kontextu nabizi přispěvek strucný exkurz do vzdělavaciho systemu v Anglii. Výběr statu se opira o Naulovo vymezeni koncepci TV (2011, s. 9), podle ktereho koncepce TV v Anglii inklinuje ke sportovni koncepci. Naul vsak pracuje s daty z 90. let, proto je jednim z cilů ověřit, zda je toto koncepcni směřovani nadale platne. Výzkum byl designovan na zakladě problemoveho přistupu s využitim metody komparace. Pro sběr dat byla využita obsahova analýza textů. Výsledky naznacuji, že vzdělavaci obsah anglickeho kurikula vykazuje silne směřovani ke sportovni koncepci TV. To je vsak v mirnem rozporu s cili TV, ktere sice rovněž castecně směřuji ke sportovni koncepci, ale jsou znacně postojove a jestě výrazněji směřuji k celoživotni pohybove aktivitě. Tato nesourodost ovlivňuje miru vnitřni koherence. Cile jsou v anglickem kurikulu TV definovany velmi obecně, dale jsou jen velmi malo rozpracovany a některe z nich nejsou podpořeny adekvatnim vzdělavacim obsahem. Z hlediska navodnosti proto můžeme konstatovat, že anglicke kurikulum TV je na nižsi urovni než RVP ZV. Při porovnani vzdělavaciho obsahu vyplynulo, že ucivo v ceskem kurikulu je sirsi a hlubsi.
{"title":"Tělesná výchova v kurikulu Anglie: komparace s RVP ZV","authors":"Michal Lupač","doi":"10.5817/pedor2019-3-261","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2019-3-261","url":null,"abstract":"Přispěvek je zaměřen na analýzu projektovaneho kurikula tělesne výchovy (TV) v Anglii a jeho porovnani s RVP ZV z hlediska koncepce TV, cilů, vzdělavaciho obsahu a vybraných kvalit kurikularnich dokumentů, kterými jsou navodnost a vnitřni koherence. Pro zasazeni problematiky do sirsiho kontextu nabizi přispěvek strucný exkurz do vzdělavaciho systemu v Anglii. Výběr statu se opira o Naulovo vymezeni koncepci TV (2011, s. 9), podle ktereho koncepce TV v Anglii inklinuje ke sportovni koncepci. Naul vsak pracuje s daty z 90. let, proto je jednim z cilů ověřit, zda je toto koncepcni směřovani nadale platne. Výzkum byl designovan na zakladě problemoveho přistupu s využitim metody komparace. Pro sběr dat byla využita obsahova analýza textů. Výsledky naznacuji, že vzdělavaci obsah anglickeho kurikula vykazuje silne směřovani ke sportovni koncepci TV. To je vsak v mirnem rozporu s cili TV, ktere sice rovněž castecně směřuji ke sportovni koncepci, ale jsou znacně postojove a jestě výrazněji směřuji k celoživotni pohybove aktivitě. Tato nesourodost ovlivňuje miru vnitřni koherence. Cile jsou v anglickem kurikulu TV definovany velmi obecně, dale jsou jen velmi malo rozpracovany a některe z nich nejsou podpořeny adekvatnim vzdělavacim obsahem. Z hlediska navodnosti proto můžeme konstatovat, že anglicke kurikulum TV je na nižsi urovni než RVP ZV. Při porovnani vzdělavaciho obsahu vyplynulo, že ucivo v ceskem kurikulu je sirsi a hlubsi.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41934065","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Předkládaná studie popisuje kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo získat vhled do zkušeností a názorů čtyř českých neslyšících či těžce sluchově postižených vysokoškolských studentů či absolventů s učením se anglickému jazyku. V rámci mezinárodního projektu byly se dvěma ženami a dvěma muži provedeny rozhovory, které poskytují osobní pohled na potřeby, problémy a preferované výukové a učební strategie studentů se ztrátou sluchu. Na základě deskriptivně-interpretační analýzy dat provedené dle principů kvalitativního výzkumu byla identifikována čtyři hlavní témata: Zkušenosti s učením, Motivace, Jazyková modalita výuky a Učební strategie a autonomie. Výsledky výzkumu ukazují na význam zkušeností s výukou a učením se získaných na základní a střední škole a potřebnost učitelů, kteří důvěřují schopnostem neslyšících studentů a dokáží používat český znakový jazyk. Zjištěn mohou být přínosná pro učitele jazyků a jejich odbornou přípravu stejně jako pro tvůrce vzdělávací politiky a jsou přenositelná pro podobné kontexty.
{"title":"Foreign Language Learning Experiences of Deaf and Severely Hard-of-Hearing Czech University Students","authors":"Jitka Sedláčková, E. Kontra","doi":"10.5817/pedor2019-3-336","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2019-3-336","url":null,"abstract":"Předkládaná studie popisuje kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo získat vhled do zkušeností a názorů čtyř českých neslyšících či těžce sluchově postižených vysokoškolských studentů či absolventů s učením se anglickému jazyku. V rámci mezinárodního projektu byly se dvěma ženami a dvěma muži provedeny rozhovory, které poskytují osobní pohled na potřeby, problémy a preferované výukové a učební strategie studentů se ztrátou sluchu. Na základě deskriptivně-interpretační analýzy dat provedené dle principů kvalitativního výzkumu byla identifikována čtyři hlavní témata: Zkušenosti s učením, Motivace, Jazyková modalita výuky a Učební strategie a autonomie. Výsledky výzkumu ukazují na význam zkušeností s výukou a učením se získaných na základní a střední škole a potřebnost učitelů, kteří důvěřují schopnostem neslyšících studentů a dokáží používat český znakový jazyk. Zjištěn mohou být přínosná pro učitele jazyků a jejich odbornou přípravu stejně jako pro tvůrce vzdělávací politiky a jsou přenositelná pro podobné kontexty.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46636260","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Kateřina Juklová, Martin Chvál, Stanislav Michek, Jindra Vondroušová
Přehledova studie si klade za cil představit jeden z celosvětově nejvyuživanějsich dotazniků k hodnoceni výuky studenty, Course Experience Questionnaire (CEQ). V uvodnim oddile studie seznamuje s teoretickým zazemim vzniku a uprav dotazniku. Na zakladě analýzy 103 empirických a přehledových studii popisujicich zkusenosti s tvorbou, ověřovanim i využivanim dotazniku v různých vzdělavacich kontextech a ve vice než 20 zemich světa přinasi doklady o jeho psychometrických vlastnostech a možnostech využiti. Diskutovan je potencialni přinos dotazniku pro studentske evaluace v aktualnich podminkach ceskeho vysokeho skolstvi.
{"title":"Studentská hodnocení výuky s využitím dotazníku CEQ: analýza zahraničních zkušeností","authors":"Kateřina Juklová, Martin Chvál, Stanislav Michek, Jindra Vondroušová","doi":"10.5817/pedor2019-3-290","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2019-3-290","url":null,"abstract":"Přehledova studie si klade za cil představit jeden z celosvětově nejvyuživanějsich dotazniků k hodnoceni výuky studenty, Course Experience Questionnaire (CEQ). V uvodnim oddile studie seznamuje s teoretickým zazemim vzniku a uprav dotazniku. Na zakladě analýzy 103 empirických a přehledových studii popisujicich zkusenosti s tvorbou, ověřovanim i využivanim dotazniku v různých vzdělavacich kontextech a ve vice než 20 zemich světa přinasi doklady o jeho psychometrických vlastnostech a možnostech využiti. Diskutovan je potencialni přinos dotazniku pro studentske evaluace v aktualnich podminkach ceskeho vysokeho skolstvi.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42561690","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cílem této empirické studie je popsat, jaké faktory identifikovali učitelé základních škol jako zdroj stresu v kontaktu s rodiči. V první části mapuje výzkumné aktivity v oblasti učitelského stresu v posledních desetiletích. Ve druhé části se za-bývá metodologií výzkumu – tematickou analýzou dat a popisem vzorku responden-tů (45 rozhovorů z 12 ZŠ). Ve třetí části jsou prezentovány výsledky šetření, čtvrtá část je věnována diskusi a pátá část praktickým doporučením. Studie naznačuje, že na pozadí teorie stojí učitelská kauzalita potíží dítěte (učitel viní rodiče – jedná se o obranu proti vlastnímu stresu). Centrální kategorií zdroje stresu je vzájemná ko-munikace a některé její aspekty: míra komunikace, její obsah a směr, vyváženost sil při komunikaci a její dokumentace. „In vivo“ pak vzniká termín „rodič-prudič“, v němž se násobí nevhodná míra (příliš často), obsah (emocionálně a kriticky) i směr ko-munikace (od rodiče ke škole) s nežádoucí podporou ze strany institucí a nutností vše dokumentovat. „Rodič-prudič“ je koncentrátem učitelského stresu. Většina námi popisovaných stresorů v komunikaci s rodiči se objevuje již ve studiích publikova-ných po roce 2000, přínos studie je spíše v popisu vzájemného vztahu jevů a jejich prohlubování. Jsou formulována praktická doporučení: témata vztah rodiny a školy a komunikace v zátěžových situacích pro pregraduální studium, zavádění supervize do škol a systémová podpora učitelů.
{"title":"Odlišné světy učitelů a rodičů: interakce s rodiči jako zdroj stresu učitele","authors":"Veronika Pavlas Martanová, Olga Konůpková","doi":"10.5817/PEDOR2019-2-223","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/PEDOR2019-2-223","url":null,"abstract":"Cílem této empirické studie je popsat, jaké faktory identifikovali učitelé základních škol jako zdroj stresu v kontaktu s rodiči. V první části mapuje výzkumné aktivity v oblasti učitelského stresu v posledních desetiletích. Ve druhé části se za-bývá metodologií výzkumu – tematickou analýzou dat a popisem vzorku responden-tů (45 rozhovorů z 12 ZŠ). Ve třetí části jsou prezentovány výsledky šetření, čtvrtá část je věnována diskusi a pátá část praktickým doporučením. Studie naznačuje, že na pozadí teorie stojí učitelská kauzalita potíží dítěte (učitel viní rodiče – jedná se o obranu proti vlastnímu stresu). Centrální kategorií zdroje stresu je vzájemná ko-munikace a některé její aspekty: míra komunikace, její obsah a směr, vyváženost sil při komunikaci a její dokumentace. „In vivo“ pak vzniká termín „rodič-prudič“, v němž se násobí nevhodná míra (příliš často), obsah (emocionálně a kriticky) i směr ko-munikace (od rodiče ke škole) s nežádoucí podporou ze strany institucí a nutností vše dokumentovat. „Rodič-prudič“ je koncentrátem učitelského stresu. Většina námi popisovaných stresorů v komunikaci s rodiči se objevuje již ve studiích publikova-ných po roce 2000, přínos studie je spíše v popisu vzájemného vztahu jevů a jejich prohlubování. Jsou formulována praktická doporučení: témata vztah rodiny a školy a komunikace v zátěžových situacích pro pregraduální studium, zavádění supervize do škol a systémová podpora učitelů.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45237411","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Příspěvek se věnuje sociální roli zastánce jako „klíčového hráče“ v elimi-naci šikany. Cílem příspěvku je na základě kvalitativního výzkumu co nejdetailněji zachytit charakterové vlastnosti a přepokládané vlivy prostředí zastánců v šikaně. Jde především o vlastnosti související s prosocialitou a situační vlivy, které spoluur-čují míru „odvahy zastat se“. Výběrovým souborem kvalitativního výzkumu byly tři skupiny respondentů. První skupinou byli žáci a žákyně v rané adolescenci ve věku 11–13 let (5 respondentů). Nominace zastánců vycházela ze dvou hlavních kritérií definice šikany. Zastánce byl definován jako osoba, jež se zastává těch, kterým ně-kdo ubližuje a nemohou/neumí se bránit. Kvalitativní studie sledovala, jak percipují zastánci své projevy spojené se zastáváním se viktimizovaných spolužáků a se zasta-vováním šikany. Další skupinou respondentů byli rodiče zastánců (11 respondentů) a třetí skupinou potom třídní učitelé zastánců (12 respondentů). Výzkumným zámě-rem bylo zjistit, jak vnímají rodiče své děti v roli zastánce z hlediska jejich prosoci-ality a sociálních vztahů (uvnitř rodiny, s vrstevníky). Důležitým zjištěním také bylo, jak konkrétní projevy pomoci a zastávání se druhých vnímají třídní učitelé zastánců. Po prostudování dat se ukázala jako vhodná aplikace analytické metody tematické analýzy. Výsledky naznačují, že zastánci v šikaně se snaží aktivně spoluvytvářet po-zitivní klima třídy. Většinou jsou k tomu vybaveni i řadou nezbytných osobnostních charakteristik a dovedností. Těmto žákům se také dostává všemožné podpory z širo-ké sociální sítě, ve které se pohybují (např. od rodičů a učitelů).
{"title":"Zastánce jako klíčový hráč v eliminaci šikany","authors":"Jiří Kresa","doi":"10.5817/PEDOR2019-2-129","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/PEDOR2019-2-129","url":null,"abstract":"Příspěvek se věnuje sociální roli zastánce jako „klíčového hráče“ v elimi-naci šikany. Cílem příspěvku je na základě kvalitativního výzkumu co nejdetailněji zachytit charakterové vlastnosti a přepokládané vlivy prostředí zastánců v šikaně. Jde především o vlastnosti související s prosocialitou a situační vlivy, které spoluur-čují míru „odvahy zastat se“. Výběrovým souborem kvalitativního výzkumu byly tři skupiny respondentů. První skupinou byli žáci a žákyně v rané adolescenci ve věku 11–13 let (5 respondentů). Nominace zastánců vycházela ze dvou hlavních kritérií definice šikany. Zastánce byl definován jako osoba, jež se zastává těch, kterým ně-kdo ubližuje a nemohou/neumí se bránit. Kvalitativní studie sledovala, jak percipují zastánci své projevy spojené se zastáváním se viktimizovaných spolužáků a se zasta-vováním šikany. Další skupinou respondentů byli rodiče zastánců (11 respondentů) a třetí skupinou potom třídní učitelé zastánců (12 respondentů). Výzkumným zámě-rem bylo zjistit, jak vnímají rodiče své děti v roli zastánce z hlediska jejich prosoci-ality a sociálních vztahů (uvnitř rodiny, s vrstevníky). Důležitým zjištěním také bylo, jak konkrétní projevy pomoci a zastávání se druhých vnímají třídní učitelé zastánců. Po prostudování dat se ukázala jako vhodná aplikace analytické metody tematické analýzy. Výsledky naznačují, že zastánci v šikaně se snaží aktivně spoluvytvářet po-zitivní klima třídy. Většinou jsou k tomu vybaveni i řadou nezbytných osobnostních charakteristik a dovedností. Těmto žákům se také dostává všemožné podpory z širo-ké sociální sítě, ve které se pohybují (např. od rodičů a učitelů).","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41906824","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：